Sledujeme vývoj počtu nakažených a další data související s nemocí COVID-19. V tomto článku aktualizujeme grafy a přidáváme nové pohledy na celý svět i Českou republiku.
Pro svět používáme data vědeckého centra Univerzity Johnse Hopkinse, pro české grafy ještě oficiální data Ministerstva České republiky, České správy sociálního zabezpečení a Krajských hygienických stanic. Doplňujeme je dalšími veřejnými zdroji.
Koronavirus v ČR: Mapy podle krajů a okresů
V grafu je počet známých nakažených v jednotlivých krajích České republiky. Popisky uvádějí absolutní počty nakažených, podbarvení krajů odpovídá přepočtu na počet obyvatel jednotlivých krajů.
Krajské hygienické stanice zveřejňují počet osob s prokázanou nemocí COVID-19 po okresech. Tato čísla jsou trochu nižší než běžně udávaná, jsou to nálezy po provedené verifikaci, která nějakou dobu trvá.
Zajímavější než celkový počet známých nakažených budou aktuální data. Na následující mapě uvidíte přírůstek počtu známých nakažených za poslední týden po okresech.
Na webu České správy sociálního zabezpečení můžeme najít aktuální počet osob v karanténě kvůli nemoci COVID-19 po okresech:
ČSSZ ve skutečnosti ukazuje sídla míst poskytovatelů zdravotních služeb, kteří karanténu nařídili, není to místo bydliště. Myslíme si ale, že na úrovni okresů budou tato čísla srovnatelná.
Tip: Aktuální data o koronaviru v České republice najdete také na novém webu Ministerstva zdravotnictví
Koronavirus v České republice: počty nakažených a testů
Takto se vyvíjí počet případů v Česku od 1. března, kdy jsme zaznamenali prvního nemocného.
Počet testů provedených v Česku po dnech: Červeným grafem v každém sloupci vyznačujeme, kolik a jaký podíl testů byl pozitivních.
Evropa a svět
Prohlédněte si mapy Evropy, ve které různými pohledy znázorňujeme počet známých nakažených.
Stejným způsobem ukážeme také počet mrtvých v Evropě.
Stejné grafy si můžete prohlédnout také pro celý svět. Protože jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly, u některých grafů jsme pro lepší znázornění použili logaritmický přechod. Pozorně si proto prohlédněte legendu.
Šíření nemoci COVID-19 ve světě porovnáváme také po kontinentech:
Co s nepřehledným exponenciálním růstem?
Počet nakažených COVID-19 se zvyšuje exponenciálně – násobením, ne přičítáním. Lidský mozek ale není na tento typ rozvoje úplně zvyklý. Však určitě znáte legendu o šachové desce a zrnkách rýže. Je obtížné poznat, jestli šíření pokračuje stejným tempem, nebo třeba už zpomaluje.
Tento problém umí dobře řešit grafy s logaritmickými osami. Dokážou totiž exponenciální vývoj zobrazit ve srozumitelné podobě – jako přímku. U logaritmických os je mezi hodnotami 1–10 stejná vzdálenost jako mezi 10–100, 100–1000 atd.
První graf, kde jsme logaritmické osy použili, ukazuje šíření nemoci v České republice:
Černé body jsou jednotlivé dny. Pro lepší přehlednost jsme udělali výřez, neukazujeme data od začátku března. Na logaritmickou osu X vynášíme celkový počet známých nakažených, na logaritmickou osu Y přírůstek od minulého dne. Jednotlivými body je proložena červená křivka, která ukazuje trend, šedý pruh vyjadřuje její interval spolehlivosti 95 %.
Důležité jsou šikmé tečkované čáry. Je to pomocná mřížka, podle které poznáte rychlost šíření nákazy. Horní čára vyjadřuje 50% denní nárůst, pod ní následují hranice 40 %, 30 %, 20 %, 10 %, 5 % až spodní čára 1% růst počtu nakažených za den.
Jak je boj s COVID-19 úspěšný, poznáme podle směru konce červené křivky. Když se bude stáčet dolů, vyhráváme.
Koronavirus a počet nakažených
Těchto dvacet zemí má největší počet nakažených osob. Zajímá nás víc vývoj v každé z nich než porovnání absolutních čísel, takže každý z minigrafů má svoji vlastní osu Y.
Následující graf srovnává počet známých nakažených v jednotlivých zemích od stejného počátku. Jako den nula jsme vzali datum, kdy počet nakažených překročil hodnotu 250. Protože jsou mezi zeměmi už velké rozdíly, osa Y je logaritmická.
Na dalším grafu vidíte padesát zemí s největším počtem nakažených osob. Čtverce s různým odstínem u nich ukazují denní přírůstky počtu nakažených.
V jednotlivých zemích jsme porovnali počet nakažených koronavirem s počtem jejich obyvatel.
Přepočítávání počtu nakažených na počet obyvatel jednotlivých zemí nemáme moc rádi. Velikost populace šíření významnou měrou neovlivňuje: nezpomaluje ho, ani mu nepomáhá. Víme ale, že pro řadu lidí má toto srovnání smysl, předchozí základní souhrnný graf proto ještě doplňujeme grafem zobrazující vývoj počtu známých nakažených na milion obyvatel.
Koronavirus a počet mrtvých
Těchto dvacet pět zemí má největší počet mrtvých na COVID-19. Opět nás zajímá víc vývoj v každé z nich než porovnání absolutních čísel, takže každý z minigrafů má svoji vlastní osu Y.
Země postavíme na stejnou startovní čáru, kdy měly přesně 10 mrtvých a srovnáme, jak se růst počtu mrtvých vyvíjel od tohoto bodu. Osa Y je na tomto grafu logaritmická.
V grafu ukážeme také denní přírůstky počtu mrtvých.
Koronavirus a jeho smrtnost
Smrtnost se definuje jak podíl mrtvých k počtu nakažených. Oproti tomu úmrtnost, se kterou se tento termín někdy zaměňuje, je podíl mrtvých k celkové populaci.
Vzhledem k velmi rychlému šíření nákazy jsou výsledky smrtnosti u jednotlivých zemí jen velmi orientační. Každá z nich testuje obyvatele jiným způsobem a bude se u nich lišit podíl prokázaných případů (skutečný počet nakažených je vyšší).
Koronavirus a rychlost šíření
V prvním grafu si prohlédněte, jak v jednotlivých dnech přibývalo nebo ubývalo nakažených. Uvidíte v něm, kde je už nákaza na ústupu a kde naopak stále zrychluje. Červená čára ukazuje trend, prokládá zubatou denní křivku.
Stejným způsobem se podíváme na denní přírůstky počtu mrtvých, tedy vývoj rychlosti umírání. Tyto dva grafy považujeme v celém článku za nejdůležitější – dobře ukazují dynamiku nemoci COVID-19.
Šíření COVID-19 v jednotlivých zemích ukážeme ještě v následujících logaritmických grafech. Jsou podobné podobný jako graf s Českou republikou v úvodu článku, jen místo trendu zde na ose Y ukazujeme přírůstky za posledních 7 dnů, které dokážou vyhladit případné denní extrémy.
V prvním grafu je při pozornějším pohledu vidět, ve kterých zemích šíření nemoci stále pokračuje ve zdánlivě přímém (ve skutečnosti exponenciálním) směru, které země se z něj už dokázaly vymanit a které se vrací zpět.
V druhém grafu úplně stejným způsobem zobrazujeme vývoj počtu mrtvých. Tento pohled je přesnější než zjišťování počtu nakažených, projeví se ale později.
V posledních grafech ukážeme ještě trendy vývoje rychlosti. V prvním je vývoj rychlosti šíření nákazy. Tuto metriku jsme prezentovali už dřív, ale takhle pohromadě s lineárními osami lze země dobře porovnat. Všechny vybrané jsme postavili na stejnou startovní čáru, kdy měly alespoň 250 nakažených osob, a sledujeme stavy v následujících dnech.
Stejným způsobem si můžete prohlédnout, jak se mění přírůstky počtu mrtvých (rychlost umírání). Tedy které země zrychlují, které zpomalují.
Grafy a mapy v tomto článku aktualizujeme přibližně jednou týdně.
Koronavirus online