Viry jsou velice malé organismy, které lze spatřit pouze pomocí pokročilých mikroskopů. Jejich miniaturní velikost si však lze jen velmi těžko představit, protože se pohybuje v řádech, které jsou úplně mimo rozsah objektů, s nimiž se můžeme setkávat v běžném životě.
Umíte si představit, jak malý je nový koronavirus SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19? Britský matematik Kit Yates se pokusil vyjádřit tuto informaci pomocí výpočtu. Zjistil, že kdyby se mu povedlo pochytat veškerý virus z celého světa, zaplnil by zhruba polovinu malé plechovky od limonády.
Koronavirus v plechovce
Kit Yates je odborným asistentem na katedře matematických věd a jedním z ředitelů Centra pro matematickou biologii při University of Bath. V roce 2011 dokončil doktorát z matematiky na univerzitě v Oxfordu a svým výzkumem ukazuje, jak lze matematiku použít k popisu nejrůznějších jevů v reálném světě.
Je velkým nadšencem, který se rád dělí o svou lásku k matematice. Jeho články publikovala přední světová média, jako jsou například deníky The Guardian, The Times, Huffington Post, Daily Mail či populárně-vědecké časopisy jako Scientific American a IFLscience.
Yates připravil ve spolupráci s Vicki Martin názorné video, ve kterém detailně vysvětluje, jak došel ke svému závěru. Pokud chcete spočítat celkový objem viru SARS-CoV-2, potřebujete vědět tři věci:
- Kolik viru SARS-CoV-2 má jeden nakažený člověk?
- Kolik lidí je infikováno?
- Jak velká je jedna částice viru?
Jak to spočítat?
Samozřejmě jde pouze o teoretický výpočet – řekněme matematické cvičení. Yates počítá s tím, že maximální množství viru se u jednoho nakaženého pohybuje mezi jednou a sty miliardami částic. Je ale nutné počítat s tím, že ne každý nakažený dosahuje maximální virové nálože. Zde tedy přichází zjednodušení: ve výpočtu bude počítat s deseti miliardami částic viru na osobu.
Druhou neznámou lze dosadit poměrně snadno: z veřejně přístupných statistik lze zjistit, že denně se novým koronavirem nakazí kolem tří milionů lidí. Z toho plyne, že v jednom okamžiku je na celém světě asi 200 biliard částic viru. To už se pomalu ale jistě dostáváme mimo představitelná čísla.
Zbytek výpočtu je poměrně jednoduchý: virus SARS-CoV-2 měří v průměru 80 až 120 nanometrů – Yates vzal tedy střední hodnotu 100 nanometrů. Pro výpočet objemu použil zjednodušující představu, že virus má tvar koule. Taková koule by měla objem 523 000 krychlových nanometrů, tj. 0,000000000000000523 mililitrů.
Zbytek výpočtu už je celkem jednoduché násobení, kde je potřeba dát pozor pouze na desetinnou čárku. 0,000000000000000523 × 200000000000000000 = 120 mililitrů. Jenže pokud bychom chtěli kuličky naskládat, je nutné počítat s mezerami, které mezi nimi vzniknou. I na to existuje vzoreček, ze kterého vyplývá, že k uskladnění všech virů by stačila nádoba s objemem 160 mililitrů, tj. zhruba polovina malé plechovky od limonády.