Kosmické odpadky bychom mohli ostřelovat relativně neškodným laserem

Ačkoliv mnohé větší zbytky raket a družic na nízkých oběžných drahách dříve či později klesnou a shoří v atmosféře, i tak nad námi poletují stovky tisíc drobků všech různých velikostí. Ty větší mohou astronomové sice sledovat, aby se nestřetly s funkčními družicemi nebo ISS, avšak přesnou polohu nejmenších a stále potenciálních šrapnelů pouze odhadují.

Astronomka Celine D’Orgeville z Australské národní univerzity nyní navrhuje do hry zapojit lasery, pomocí kterých bychom mohli zaostřit pozemské teleskopy i na objekty o velikosti mezi 1-10 centimetry.

Klepněte pro větší obrázek
Simulace umělého i přírodního smetí v blízkosti Země a o velikosti více než 1 mm

To dnes není prakticky možné kvůli turbulentní atmosféře, skrze kterou se musíme dívat. Pohled na noční oblohu posetou hvězdami, které poblikávají díky tetelícímu se vzduchu, je sice romantický, ovšem ze stejného důvodu znesnadňuje pozorování těch nejmenších objektů na oběžných drahách.

Nejprve žlutý laser, pak infračervený

Co s tím? Podle Celine by měla pomoci technika z ranku tzv. adaptivní optiky. Nejprve použijeme silný žlutý laser, kterým ozáříme oblohu. Paprsek se odrazí od částic sodíku ve svrchních vrstvách atmosféry, odrazí se zpět a podle jeho změny po průstupu celým sloupcem atmosféry můžeme upravit velmi citlivými aktuátory naklonění teleskopu.

V podstatě jde tedy o jakýsi supercitlivý gimbal, který by stabilizoval zařízení takovým způsobem, že odstraníme efekt tetelícího vzduchu a dokážeme zaostřit skutečně i na takto maličké objekty stovky kilometrů nad povrchem.

Klepněte pro větší obrázek
Kalibrační žlutý laser na observatoři ESO v Chile (Zdroj: ESO)

Jenže to ještě není konec. Pokud by hrozila kolize s dalšími zbytky, použili bychom naopak infračervený laser s výkonem v řádu desítek kilowattů.

Podobné laserové dělo samozřejmě nemá dostatečnou sílu k tomu, aby drobné smetí v řádu jednotek centimetrů zahřálo a nadobro zničilo, soustředěný světelný tlak by ale měl být dostatečný k tomu, abychom lehce pozměnili jejich trajektorii. Drobné zbytky by pak při jejich obrovské rychlosti minuly ty na kolizní dráze s bezpečnou vzdáleností.

ESA: Jak vznikají vesmírné odpadky a kde se nacházejí

Diskuze (18) Další článek: Téma Computeru: jak drony dopravují léky, pomáhají hasičům a hlídají žraloky

Témata článku: Technologie, Vesmír, Výzkum, Země, Družice, Laser, Atmosféra, ISS, Velikost, Celine, Chile, Teleskop, Eso, Odpadky, Objekt, Kos



Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

Jak je možné, že plachetnice pluje třikrát rychleji než vítr, který ji pohání

** Některé závodní trimarány překonají rychlost větru, který je pohání ** Jak je něco takového vůbec možné? Neporušují zákony fyziky? ** Ale vůbec ne. Stačí si připomenout sčítání vektorů

Jakub Čížek
JachtaFyzikaTechnologie
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
22 nejlepších erotických thrillerů. Kde je najdete online?

22 nejlepších erotických thrillerů. Kde je najdete online?

V žáru vášně, Osudová přitažlivost, Základní instinkt, Ďábelská svůdkyně, Nebezpečné hry, Dvojitý milenec. Exkurze do historie subžánru erotických thrillerů, v němž se napětí mísí se vzrušením.

Marek Čech
Filmy, které musíte vidět