SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes využívá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  Foto: NASA

SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes využívá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  | Foto: NASA

Test vodního systému v polovině října. Foto: NASA

Test vodního systému v polovině října. | Foto: NASA

Během krátké chvíle proteklo 1,7 milionů litrů vody. Foto: NASA

Během krátké chvíle proteklo 1,7 milionů litrů vody. | Foto: NASA

Voda se dostane pod raketu a ochrání startovací komplex i samotnou raketu zejména před akustickými vibracemi. Foto: NASA

Voda se dostane pod raketu a ochrání startovací komplex i samotnou raketu zejména před akustickými vibracemi. | Foto: NASA

Voda se dostane pod raketu a ochrání startovací komplex i samotnou raketu zejména před akustickými vibracemi. Foto: NASA

Voda se dostane pod raketu a ochrání startovací komplex i samotnou raketu zejména před akustickými vibracemi. | Foto: NASA

Připravovaná raketa SLS  Foto: NASA

Připravovaná raketa SLS  | Foto: NASA

Motor RS-25 u testovacího zařízení v Stennis Space Center. Foto: NASA

Motor RS-25 u testovacího zařízení v Stennis Space Center. | Foto: NASA

Motor RS-25 při práci.  Foto: NASA

Motor RS-25 při práci.  | Foto: NASA

Kosmická loď Orion Foto: NASA

Kosmická loď Orion | Foto: NASA

Na konci srpna NASA vyvezla na startovací komplex 39B k testům Mobilní odpalovací plošinu (Mobile Launcher Platform) s odpalovací věží. Foto: NASA

Na konci srpna NASA vyvezla na startovací komplex 39B k testům Mobilní odpalovací plošinu (Mobile Launcher Platform) s odpalovací věží. | Foto: NASA

Věž má výšku 119 metrů, což je skoro dvojnásobek výšky Petřínské rozhledny. Hmotnost celého kolosu je 4 762 tun. Foto: NASA

Věž má výšku 119 metrů, což je skoro dvojnásobek výšky Petřínské rozhledny. Hmotnost celého kolosu je 4 762 tun. | Foto: NASA

Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. Foto: NASA

Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. | Foto: NASA

 Věž byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.  Foto: NASA


Věž byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.  | Foto: NASA

Součástí věže je také rameno, kterým bude posádka nastupovat do lodi Orion. Nachází se ve výšce 84 metrů. Foto: NASA

Součástí věže je také rameno, kterým bude posádka nastupovat do lodi Orion. Nachází se ve výšce 84 metrů. | Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina na startovacím komplexu 39B Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina na startovacím komplexu 39B | Foto: NASA

Takhle bude vypadat při startu (animace)

Takhle bude vypadat při startu (animace)

Mobilní odpalovací plošina nedaleko startovacího komplexu 39B. Nedávno jim tam dopravil v rámci testu pásový přepravník. Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina nedaleko startovacího komplexu 39B. Nedávno jim tam dopravil v rámci testu pásový přepravník. | Foto: NASA

Motory rakety SLS budou využívat směs kapalného kyslíku a vodíku. Na snímku je nádrž na kapalný vodík nedaleko startovacího komplexu.  Foto: NASA

Motory rakety SLS budou využívat směs kapalného kyslíku a vodíku. Na snímku je nádrž na kapalný vodík nedaleko startovacího komplexu.  | Foto: NASA

NASA nedávno odhalila, že se věž částečně naklání. Podle úřadu to ale nepředstavuje velký problém. Věž je k dispozici jen jedna, ale NASA chystá stavbu druhé. 

NASA nedávno odhalila, že se věž částečně naklání. Podle úřadu to ale nepředstavuje velký problém. Věž je k dispozici jen jedna, ale NASA chystá stavbu druhé. 

Raketa SLS na startovacím komplexu 39B (animace)

Raketa SLS na startovacím komplexu 39B (animace)

Celý kolos a to včetně rakety SLS bude z montážní haly VAB na startovací komplex dopravovat transportér Crawler.

Celý kolos a to včetně rakety SLS bude z montážní haly VAB na startovací komplex dopravovat transportér Crawler.

Historie pásového přepravníku se začala psát už v polovině 60. let, kdy ho NASA dostala pro přepravu raket Saturn V. Od roku 1979 do roku 2011 sloužil dopravník pro přepravu raketoplánu. NASA měla k dispozici dva nazvané Hanz a Franz.

Historie pásového přepravníku se začala psát už v polovině 60. let, kdy ho NASA dostala pro přepravu raket Saturn V. Od roku 1979 do roku 2011 sloužil dopravník pro přepravu raketoplánu. NASA měla k dispozici dva nazvané Hanz a Franz.

 Pohon tvoří 16 trakčních motorů, poháněných čtyřmi generátory. Dva dieselové motory, které pohánějí tyto generátory, mají výkon 2 750 koní. Sptotřeba činí 350 litrů na kilometr.


Pohon tvoří 16 trakčních motorů, poháněných čtyřmi generátory. Dva dieselové motory, které pohánějí tyto generátory, mají výkon 2 750 koní. Sptotřeba činí 350 litrů na kilometr.

Rozměry přepravníku jsou 35 x 40 metrů a jeho hmotnost 2720 tun. Přepravník se pohybuje po speciální cestě z drceného říčního kamene.

Rozměry přepravníku jsou 35 x 40 metrů a jeho hmotnost 2720 tun. Přepravník se pohybuje po speciální cestě z drceného říčního kamene.

Každý z pásů se skládá z 57 dílů o hmotnosti 900 kg.  Foto: NASA

Každý z pásů se skládá z 57 dílů o hmotnosti 900 kg.  | Foto: NASA

 Rychlost s nákladem je asi 1,6 km/h. Přeprava raketoplánu z haly VAB, kde se raketoplán kompletoval, na startovací komplex trvala obvykle okolo 5 hodin.  


Rychlost s nákladem je asi 1,6 km/h. Přeprava raketoplánu z haly VAB, kde se raketoplán kompletoval, na startovací komplex trvala obvykle okolo 5 hodin.
 

Přepravník prošel rozsáhlou modernizací a vylepšením. Nosnost modernizovaného přepravníku je 8 100 tun.   Foto: NASA

Přepravník prošel rozsáhlou modernizací a vylepšením. Nosnost modernizovaného přepravníku je 8 100 tun.
  | Foto: NASA

Jakmile pásový přeprarník dopraví celý kolos na startovní rampu, vyloží ho a vrátí se zpět k montážní hale. 

Jakmile pásový přeprarník dopraví celý kolos na startovní rampu, vyloží ho a vrátí se zpět k montážní hale. 

Přesun Mobilní odpalovací plošiny s věží. 

Přesun Mobilní odpalovací plošiny s věží. 

Pohled na Kennedyho vesmírné středisko a startovací komplex 39. Vlevo dole je montážní hala VAB. Komplec LC-39B je vpravo nahoře, dole je LC-39A. Velmi dobře patrná je i cesta, po které se pohybuje pásový přepravník –  odkaz ma mapu . Foto: Google Maps

Pohled na Kennedyho vesmírné středisko a startovací komplex 39. Vlevo dole je montážní hala VAB. Komplec LC-39B je vpravo nahoře, dole je LC-39A. Velmi dobře patrná je i cesta, po které se pohybuje pásový přepravník – odkaz ma mapu. | Foto: Google Maps

Z haly VAB na startovací komplex 39B je to celkem 6,8 km. Cesta pro přepravník má šířku 40 metrů.  Foto: NASA

Z haly VAB na startovací komplex 39B je to celkem 6,8 km. Cesta pro přepravník má šířku 40 metrů.  | Foto: NASA

Test vodního systému v polovině října. Foto: NASA
Během krátké chvíle proteklo 1,7 milionů litrů vody. Foto: NASA
Voda se dostane pod raketu a ochrání startovací komplex i samotnou raketu zejména před akustickými vibracemi. Foto: NASA
Voda se dostane pod raketu a ochrání startovací komplex i samotnou raketu zejména před akustickými vibracemi. Foto: NASA
31
Fotogalerie

Kosmodrom s vodotryskem: Stovky tisíc litrů vody ochrání startovací komplex při startu obří rakety

  • NASA vyzkoušela na startovacím komplexu 39B vodní systém
  • Komplex se připravuje na start rakety SLS
  • V roce 2020 by měla vynést kosmickou loď Orion na bezpilotní oblet Měsíce

Na startovacím komplexu LC-39B opět vyzkoušeli obří a velmi výkonný vodotrysk. Voda stříkala do výšky přes 30 metrů. Celkem ji proteklo 1,7 milionů litrů, což jsou více než dvě třetiny olympijského plaveckého bazénu.

Systém, který chrlí vodu, se oficiálně jmenuje Overpressure Protection and Sound Suppression. Aktivován bude na startovacím komplexu pár sekund předtím, než se zažehnou motory obří rakety SLS.

Voda má chránit startovací komplex i samotnou raketu před žárem z motorů ale zejména před akustickými vibracemi.

Vodní systém není novinkou. Používal ho při svých startech ze stejného místa i americký raketoplán. Aktivován byl jen pár sekund před startem zážehové sekvence. Největší zatížení nastalo 4 sekundy po startu. O dalších 5 sekund později přestala voda na komplexu proudit.

Raketoplán při svém startu využil tři vlastní motory RS-25 a dva přídavné motory na pevné pohonné hmoty (SRB). V případě startu SLS to bude hodně podobné, protože raketa využije upravené motory SRB i RS-25. Jen místo tří RS-25 bude mít hned čtyři.

K prvnímu startu SLS by mělo dojít v roce 2020. Raketa vynese kosmickou loď Orion na oblet Měsíce. Napoprvé samozřejmě ještě bez astronautů.

U sousedů se už létá

Zatímco na 39B se stále pracuje, sousední asi 2,6 km vzdálená rampa 39A je pravidelně využívána SpaceX. Startují z ní rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Těžké raketa Elona Muska letěla poprvé a zatím naposledy v únoru. K dalšímu a prvnímu ostrému startu by mohlo dojít v lednu. Falcon Heavy vynese družici Arabsat-6A.

Určitě si přečtěte

Články odjinud