Po intenzivní mozkové činnosti se může spustit „systém likvidace odpadních látek“. Tento proces by mohlo být možné aktivovat záměrně, informuje o nejnovějších vědeckých poznatcích web New Scientist. Donedávna se totiž mělo za to, že se tento systém aktivuje pouze během spánku, nicméně nyní vědci zjistili, že se u lidí spouští poté, co sledují na obrazovce blikající šachovnicové obrazce.
Podle Laury Lewis z Bostonské univerzity v Massachusetts je toto zjištění lákavým náznakem, že by lidé mohli být schopni záměrně vyplavovat odpadní látky z mozku tím, že se budou dívat na intenzivní vizuální podněty. „Skutečným překvapením bylo zjištění, že se to týká i bdělých lidí,“ říká Edoardo Rosario de Natale z Exeterské univerzity ve Velké Británii.
Vyčistěte si mozek. Doslova
Systém odvádění odpadních látek z mozku zahrnuje mozkomíšní mok, který je do mozku přiváděn a odváděn sítí jemných trubiček zvaných glymfatický systém. Výzkum na zvířatech naznačuje, že tato tekutina odplavuje odpadní produkty vytvořené mozkovými buňkami, včetně škodlivých sloučenin, které se mohou podílet na Alzheimerově a Parkinsonově chorobě.
Glymfatický systém byl objeven teprve v roce 2012 v laboratoři Maikena Neda z University of Rochester Medical Center v New Yorku. Je součástí lymfatického systému a dle dosavadních poznatků slouží k odstraňování odpadních látek z mozku a míchy. Je tvořen cévami a uzlinami, které jsou propojeny s lymfatickým systémem.
Od objevení glymfatického systému se rozběhl výzkum, jehož cílem je pochopit, jak by zvýšení průtoku tekutin mohlo přispět ke zlepšení zdraví mozku. Bohužel v případě lidského mozku zatím zůstává v této oblasti celá řada nejasností a nezodpovězených otázek.
Co ukázalo skenování mozku
Vědecký tým Laury Lewis využil novou techniku skenování mozku pomocí stávajících přístrojů pro zobrazování prostřednictvím magnetické rezonance. Tato technologie zvýrazňuje veškerý mozkomíšní mok, který vnikl do čtvrté mozkové komory (Ventriculus quartus) - dutiny na spodině hlavy. Tekutina, která se do této komory dostane, odtéká ven právě glymfatickým systémem.
Vědci požádali 20 dobrovolníků, aby sledovali obrazovku uvnitř přístroje, která zobrazovala vzor, o němž je známo, že vyvolává vysokou mozkovou aktivitu: blikající černobílou spirálovou šachovnici. Displej se zapínal a vypínal v šestnáctisekundových intervalech po dobu asi jedné hodiny s několika krátkými přestávkami.
Když se vzor zobrazil, došlo podle očekávání ke zvýšení průtoku krve do mozkových zrakových center. Pokud obrazovka ztmavla, průtok krve se snížil a zvýšil se průtok mozkomíšního moku do mozku. Technika skenování mozku však nedokázala odhalit, zda tekutina odcházela glymfatickými cévami, ani zda došlo ke snížení odpadních produktů v mozku. To jsou otázky, které je třeba dále řešit.
„Stále zůstává otevřenou otázkou, zda se tekutina dostává přímo do mozkové tkáně, nebo jestli se rozplývá v mozkové komoře. Rozhodně si ale myslíme, že má vliv na tekutinu ve zbytku mozku,“ říká členka vědeckého týmu Stephanie Williams, působící rovněž na Bostonské univerzitě. „Velmi nás nyní zajímá, jaký vliv mají tyto změny v průtoku tekutiny a jak se prolínají se zdravím mozku,“ uzavírá Lewis.