Tým izraelských psychologů pod vedení Ruth Mayové z Hebrejské univerzity z Jeruzalémě vybral fotografie mužů nesoucích jména Jacob, Dan, Josef nebo Nathaniel. Následně tyto fotky předkládali dobrovolníkům, kteří muže na snímcích neznali.
Dobrovolníci si měli tipnout, jak se daný muž na snímku jmenuje. Pokud by jména vybírali čistě náhodně, pohybovala by se úspěšnost určení jména kolem 25%. Dobrovolníci se však strefovali o poznání častěji. Například jméno Dan určili správně v 38% případů.
Mayová a spol. z toho vyvozují, že jméno se nějak promítá do výrazu tváře. Podle Mayové si spojujeme určitá jména s určitými rysy. Nositelé těchto jmen tato očekávání vnímají a snaží se jim nějak přizpůsobit. Velmi snadno toho dosáhnou např. úpravou zevnějšku. Muži některých jmen tak mohou tíhnout třeba k určitému typu účesu.
To potvrdil i pokus, v kterém měli dobrovolníci přiřazovat jména fotkám, na kterých byly vidět jen účesy mužů. I v tomto případě byla úspěšnost průkazně vyšší, než by odpovídalo slepé náhodě.
O tom, že nejde o ryze izraelskou specialitu, se vědci přesvědčili pokusem s francouzskými dobrovolníky hodnotícími fotky Francouzů s francouzskými jmény. Také tady stoupala úspěšnost nad hodnoty, jaké lze očekávat při náhodném výběru. Když však měli Francouzi přiřazovat jména fotkám Izraelců nebo naopak Izraelci hádali jména Francouzů, úspěšnost klesla na úroveň odpovídající náhodě. Na lidi jiných kultur prostě nemáme vycvičené oko.
Mayová vysvětluje pozorovaný fenomén tzv. efektem Doriana Graye. Ten je pojmenovaný po hlavním hrdinovi románu Oscara Wilda „Obraz Doriana Graye“. V něm mladý muž ovlivňoval svými činy vzhled svého portrétu. Podle Ruth Mayové platí totéž v přeneseném slova smyslu i o našich jménech a našich tvářích. Zjednodušeně řečeno, jaké máme jméno, tak se i tváříme.
„Jméno je vnější sociální faktor,“ vysvětluje Ruth Mayová. „Liší se od ostatních sociálních faktorů, jako je pohlaví nebo příslušnost k etniku. To, že se naše jméno promítá do výrazu naší tváře, dokládá, že jméno má velký význam na naši identitu a na to, jak vypadáme.“
Zdroj: Journal of Personality and Social Psychology
