Po třinácti letech u Saturnu čeká legendární americkou sondu Cassini konec mise. V polovině září skončí svou pouť ve vrchních vrstvách atmosféry planety.
Sondě dochází palivo pro korekce dráhy a NASA se chce vyhnout budoucí srážce s některým z astrobiologicky atraktivních měsíců a případné kontaminaci. Ještě před dopadem se ale sonda vydá na adrenalinovou pouť zvanou Grand Finale.
Během Velkého finále se Cassini dostane do míst, kam se zatím žádná jiná sonda nepodívala.
V sobotu 22. dubna čeká sondu rozloučení s největším Saturnovým měsícem Titan. Proletí okolo něj ve výšce jen 980 km. V neděli 23. dubna brzy ráno našeho času začne samotné Grand Finale.
Podívá se do mezery mezi planetou a prstenci
Cassini čeká posledních 22 obletů Saturnu. Během nich se dostane nejen nad póly planety ale zejména do přibližně 2 tisíce km široké mezery mezi Saturnem a vnitřními prstenci. Bude se jednat o velmi riskantní manévry. Během průletu chtějí vědci použít anténu sondy jako štít proti případným menším částicím z prstence.
Rychlost sondy bude 122 000 km/h (necelých 34 km/s) vůči středu planety a 109 000 km/h vůči vrchním oblakům v atmosféře.
Během Velkého finále získá sonda cenná data o gravitačním a magnetickém poli Saturnu nebo o rotaci planety. Vědce budou zajímat také údaje o množství materiálu v prstencích a jeho původu.
Poznamenat si můžete datum 15. září 2017 v 14:08 našeho času. V tu chvíli by měl na Zemi dorazit vůbec poslední signál. Cassini bude data o atmosféře Saturnu vysílat do poslední chvíle.
Neúnavný průzkumník
Během třinácti let u Saturnu nám Cassini ukázala hexagonální bouři v oblasti severního pólu planety nebo pořídila detailní snímky prstenců.
Kromě Saturnu se ale podívala i na velké množství jeho měsíců. Titan je jediným měsícem ve sluneční soustavě s vlastní významnou atmosférou. Pod nepropustnou atmosférou z dusíku se ukrývá svět pokrytý řekami a jezery – v nich neproudí voda ale metan a etan.
U Enceladu objevila sonda ledové gejzíry. Pod povrchem měsíce se zřejmě nachází oceán kapalné vody. Veřejnost jistě zaujaly i snímky měsíce Mimas, který připomíná Hvězdu smrti z Hvězdných válek.
Pomáhá hledat planetu Devět
Kromě objevů u Saturnu pomohla Cassini překvapivě také s hledáním teoreticky předpovězené planety Devět, která se má pohybovat daleko za dráhou Neptunu.
Existenci planety Devět astronomové předpovídají na základě neobvyklých drah několika těles v Kuiperově páse. V současné době probíhá hledání planety v určité definované oblasti na obloze. Cassini tuto oblast zmenšila.
Astronomové mají velmi přesná data o vzdálenosti Země a Saturnu za posledních 13 let s přesností na metry. Podle francouzských astronomů by planeta Devět musela nepatrně ovlivnit dráhy planet. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, znamená to, že planeta neexistuje nebo se momentálně nenachází nikde v okolí perihelia – bodu nejblíže ke Slunci. Pro astronomy je to potvrzením, že se Devítka nachází na své dráze nejdál od Slunce (jeden oběh trvá až 20 tisíc let).
Ve vesmíru je dvacet let
Cassini odstartovala z Mysu Canaveral 15. října 1997. Dostat se až k Saturnu není úplně snadné. Sonda proto využila gravitačního praku dalších planet. V letech 1998 a 1999 prolétla okolo Venuše, v roce 1999 okolo Země a v roce 2000 okolo Jupiteru. K Saturnu přilétla 1. července 2004. V lednu následujícího roku vysadila do atmosféry Titanu evropský modul Huygens.
Video: Představení Grand Finale
Zdroje: saturn.jpl.nasa.gov, photojournal.jpl.nasa.gov
