Jedna z nejslavnějších sond v historii skončila přesně před rokem svou bohatou misi. V pátek 15. září 2017 odpoledne shořela americká sonda Cassini v atmosféře Saturnu.
Podívejte se, jak skončila mise sondy Cassini:
Třináct let před tímto okamžikem se Cassini stala první umělou oběžnicí Saturnu. Za tu dobu získala obrovské množství fotografií a dat nejen o planetě ale také o početné rodině Saturnových měsíců.
Toto je úplně poslední fotografie, kterou Cassini od Saturnu poslala. Na další poslední snímky a jejich popisky se podívejte do galerie
Do poslední kapky paliva
Cassini přilétla k Saturnu v roce 2004. Primární mise měla trvat čtyři roky, ale dvakrát došlo k jejímu prodloužení. Nejdříve do roku 2010 a nakonec o dalších sedm let až do září 2017.
Další prodloužení už nebylo technicky možné. Sonda potřebuje ke korekcím své dráhy palivo a z počátečních 2 978 kg zbylo už jen minimum.
Vědci se chtěli vyhnout budoucí možné srážce a následné kontaminaci některého z měsíců Saturnu, na jehož povrchu by mohl být život. Z toho důvodu bylo jistější sondu zničit.
V dubnu roku 2017 zahájila Casssini poslední část své mise s názvem Grand Finale. Během této fáze prolétla 22krát nad Saturnem a podívala se vůbec poprvé do mezery mezi planetou a prstenci široké dva tisíce kilometrů.
Poslední den
Signál od Saturnu letěl na Zemi momentálně 83 minut. Spojení s Cassini zajišťovala síť radioteleskopů DSN (Španělsko, USA, Austrálie).
14. září 2017
- Ve 21:58 (SELČ): Cassini pořídila poslední fotografii.
- Ve 22:22: Anténa sondy se nastavila k Zemi. Začíná nepřetržité vysílání dat, které trvá až do poslední chvíle – celkem asi 14,5 hodiny. V balíku dat jsou i poslední fotografie.
15. září 2017
- 9:14: Cassini začala přenášet data v reálném čase (samozřejmě se zpožděním 83 minut)
- 12:31: Začal vstup do atmosféry. Během několika desítek sekund byla sonda zničena.
- 13:55: Na Zemi dorazil poslední signál ze sondy.
Průběh mise
Po svém startu prolétla Cassini kolem Venuše a Země. Gravitace obou planet ji dodala rychlost k další cestě ke králi prstenců.
Po svém příletu k Saturnu vypustila Cassini evropský modul Huygens, který prolétl atmosférou měsíce Titan. Jedná se o nejvzdálenější místo ve vesmíru, na němž přistála kosmická sonda.
- Start: 15. října 1997
- Průlety kolem Venuše: 26. dubna 1998, 24. června 1999
- Průlet kolem Země: 18. srpna 1999
- Průlet kolem Jupiteru: 30. prosince 2000
- Přílet k Saturnu: 1. července 2004
- Odpojení sondy Huygens: 24. prosince 2004
- Přistání sondy Huygens na Titanu: 14. ledna 2005
Mise v číslech
- Pořídila více než 450 tisíc fotek
- Na Zemi zaslala na 635 GB dat
- Náklady na misi: 3,9 miliard dolarů
- 294krát oblétla Saturn
- Provedla přes 160 průletů kolem Saturnových měsíců (z toho 23 okolo Enceladu a 127 okolo Titanu)
- Hmotnost sondy na konci mise (bez paliva): 2 tuny
- Rozměry: 6,7 x 4 m
- Počet vědeckých přístrojů: 12
Z dat budou vědci čerpat ještě léta
Kromě detailního průzkumu planety a prstenců se sonda zaměřila také na měsíce. Prozkoumala tajemný svět Titanu – jediný měsíc ve sluneční soustavě s významnější atmosférou. Na jeho povrchu se nachází jezera a řeky naplněné tekutým metanem a etanem. Skrze atmosféru je nevidíme, ale Cassini je dokázala prozkoumat pomoci radaru.
U Enceladu objevila ledové gejzíry a potvrdila, že pod povrchem se zřejmě nachází oceán kapalné vody se všemi podmínkami pro přítomnost života. Ještě několik let a možná i desetiletí po skončení mise budou vědci přinášet objevy na základě dat, které sonda získala.
Tento článek poprvé vyšel den před zánikem sondy Cassini. V září 2018 jsme ho aktualizovali o nové informace.