Jihokorejští vědci vyvinuli nový potravinářský výrobek, který nazývají „kultivovaná hovězí rýže“ či „hybridní rýže“. Vznikl kultivací zvířecích svalových a tukových buněk v rýžových zrnech. Nový výtvor má být výživnou a chuťově bohatou alternativou, která využívá nutriční výhody rýže s vysokým obsahem živin, a obohacuje ji o bílkoviny z živočišných buněk. Podrobnosti přinášejí weby Study Finds a Interesting Engineering.
„Představte si, že bychom získávali všechny potřebné živiny z rýže s kultivovanými proteiny z buněk,“ říká v tiskové zprávě vědecký pracovník z Yonsei University a první autor studie Sohyeon Park. „Rýže má sama o sobě vysoký obsah živin, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat ho můžeme ještě zvýšit.“
Kultivovaná hovězí rýže
Základní technologie výroby kultivované hovězí rýže spočívá v simulaci biologických podmínek nezbytných pro růst živočišných buněk a tvorbu tkáně. V přírodě jsou buňky při trojrozměrném růstu závislé především na biologických nosnících.
Vědci při napodobování tohoto jevu použili jako „lešení“ rýžová zrna a využili jejich porézní strukturu k podpoře buněk živočišného původu. Rýžová zrna poskytují nejen fyzickou podporu, ale obsahují také molekuly, které buňky vyživují a podporují jejich růst.
Před zahájením procesu vědci nejprve pokryli rýži rybí želatinou – jedlou a bezpečnou látkou, která zvyšuje přilnavost buněk k rýži. Následně byly do rýžových zrn vloženy kmenové buňky hovězího svalu a tuku, které byly kultivovány po dobu devíti až jedenácti dnů. Výsledný produkt – hovězí rýže kultivovaná buňkami – splňuje přísné normy bezpečnosti potravin a představuje nízké riziko vzniku alergií.
Po uvaření hybridní rýže v páře provedli vědci důkladné analýzy, aby zhodnotili její nutriční hodnoty, vůni a strukturu. Výsledky byly slibné: ve srovnání s tradiční rýží se hybridní rýže může pochlubit 8% nárůstem obsahu bílkovin a 7% nárůstem obsahu tuku. V porovnání s typickou lepkavou a měkkou strukturou byla hybridní rýže pevnější a křehčí. Vůně se lišila v závislosti na obsahu svalů a tuku, a to od hovězího a mandlového až po smetanový a máslový nádech.
Nižší cena i ekologický dopad
Kromě nutričních výhod představuje kultivovaná hovězí rýže udržitelnou alternativu ke konvenčnímu chovu hospodářských zvířat. Park poukazuje na náročnost tradiční živočišné výroby na přírodní zdroje – spotřebovává obrovské množství vody a významně přispívá k emisím skleníkových plynů.
U produkce hybridní rýže připadá na každých 100 gramů bílkovin méně než 6,27 kilogramu oxidu uhličitého, což je výrazně méně než 49,89 kilogramu u tradičního hovězího masa. Kromě toho je pozoruhodná také nákladová efektivita této potraviny, neboť potenciální maloobchodní cena hybridní rýže odhadovaná na 2,23 amerických dolarů za kilogram (cca 53 Kč) je výrazně nižší než cena hovězího masa.
Vědecký tým se nyní při přípravě na zahájení komerční produkce zaměřuje na optimalizaci podmínek v rýžových zrnech s cílem dále zlepšit růst a výživovou hodnotu svalových a tukových buněk. „Nečekal jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře,“ uzavírá Park. „Vidím obrovské možnosti této hybridní potraviny. Jednoho dne by mohla sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, vojenské příděly nebo dokonce jako vesmírná potrava.“
Výsledky dosavadního vědeckého bádání byly 14. února zveřejněny v odborném časopise Matter, který publikuje originální vědecké články, recenze a komentáře týkající se nejnovějších pokroků v designu, výrobě, struktuře, vlastnostech a aplikacích materiálů.