Další dvě vědecké práce potvrdily důležitou roli spánku v lidském životě. První studii provedli vědci z Nového Zélandu a zúčastnily se jí děti ve věku od osmi do dvanácti let. Druhá studie, realizovaná českými vědci, se zaměřovala na dospělé osoby. O výsledcích obou vědeckých bádání informuje web Study Finds.
Novozélandská studie na dětech
První z citovaných studií byla relativně malá. Provedla ji profesorka Rachael Taylor, která pracuje jako vedoucí katedry medicíny na Otagské univerzitě, s cílem zjistit, jaký dopad má drobná spánková deprivace na stravovací návyky, pohybové návyky a sociální vztahy u stovky dětí z Dunedinu na Novém Zélandu.
Děti byly instruovány, aby jeden týden chodily spát o hodinu dříve, druhý týden spaly tak, jak jsou zvyklé, a třetí týden usínaly o hodinu později. Výsledky ukázaly, že zkrácení nočního spánku o pouhých 39 minut během jednoho týdne výrazně zhoršilo pohodu dětských respondentů.
„Ukázalo se, že spánek kratší o 39 minut za noc vedl k významně horší fyzické a celkové pohodě, schopnosti dobře zvládat školu a celkové kvalitě života související se zdravím, a to zejména u dětí, u nichž byl rozdíl v délce spánku alespoň 30 minut.“ uvádí vědci nejzásadnější zjištění.
U respondentů byl zaznamenán pokles HRQOL („Health-Related Quality of Life“ neboli „zdravotně podmíněnou kvalitu života“). Výsledky ukázaly, že zajištění dostatečného množství kvalitního spánku je pro děti důležitou otázkou z hlediska jejich zdraví.
Česká studie na dospělých
Druhá studie probíhala na výrazně větším vzorku – zahrnovala 4 253 dospělých ve věku 18 až 96 let, kteří se v letech 2018 až 2020 účastnili Českého panelového šetření domácností. Výsledky ukázaly, že osoby se špatnou kvalitou spánku uvádějí nižší úroveň životní spokojenosti, pohody, štěstí a vnímaného zdraví.
„Lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy spíme a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také vyšší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku. Sledováním 4 253 osob po dobu tří let jsme navíc zjistili, že ti, jejichž spánek se zlepšil, vykazují také lepší kvalitu života,“ uvádějí autoři Michaela Kudrnáčová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR ve zprávě pro média.
Na individuální úrovni korelovala uváděná kvalita spánku významně se všemi pěti ukazateli kvality života s výjimkou pracovního stresu. Při porovnání mezi respondenty korelovala délka spánku se subjektivním zdravím a štěstím a sociální jetlag (např. nové zaměstnání s jinou pracovní dobou) významně koreloval se životní spokojeností a pracovním stresem.
Výsledky těchto studií zdůrazňují význam kvalitního spánku pro všechny věkové skupiny. Budoucí výzkum se zaměří na pochopení toho, jak změny životního stylu a psychologické problémy ovlivňují spánkové návyky. Dosavadní zjištění byla publikována v odborném časopise JAMA Network Open a v časopise PLoS ONE.
