NASA | Dalekohledy

Kvůli penězům končí druhý z velké čtyřky: NASA vyřadí kosmický dalekohled Spitzer

  • NASA příští rok ukončí provoz kosmického dalekohledu Spitzer
  • Infračervená observatoř se do vesmíru vydala v roce 2003
  • Jedná se o jeden z dalekohledů z tzv. velké čtyřky

V 90. letech postavila NASA čtyři velké kosmické observatoře, které měly pokrýt klíčové obory spektra: od infračerveného přes viditelné a ultrafialové až po rentgenové a gama.

Do vesmíru se tak vydal Hubblův kosmický dalekohled (1990), Comptonova gama observatoř (1991), Rentgenová observatoř Chandra (1999) a Kosmický dalekohled Spitzer (2003). Z těchto čtyř observatoři fungují stále tři. Comptonova observatoř skončila v roce 2000.

Obíhá okolo Slunce

Nyní čeká konec také kosmický dalekohled Spitzer. Oproti svým třem kolegům se ve dvou základních věcech liší. Do vesmíru ho nedopravil americký raketoplán ale nosná raketa Delta II. Spitzer také neobíhá okolo Země, ale byl naveden na heliocentrickou oběžnou dráhu, což znamená, že obíhá okolo Slunce.

Hlavní důvod, proč byl Spitzer poslán „pryč od Země“, je v jeho zaměření. Pokud chcete pracovat v infračerveném spektru, musíte se zbavit rušivého tepla a to téměř úplně. Přístroje dalekohledu musí být chlazeny téměř na absolutní nulu. K tomu lze využít chladu kosmického prostoru, ale většinou si musíme pomoci také chladicím médiem – v případě Spitzeru k tomu sloužilo kapalné hélium.

Pokud by dalekohled obíhal okolo Země, byl by ovlivněn tepelným zářením naší planety a potřeboval by více hélia. Vedlo by to k prodražení startu a také ke zkrácení délky mise.

Hélium už dávno došlo

Spitzer měl pracovat nejméně 2,5 roku. Zásoby hélia mu nakonec došly v polovině května 2009. Od té doby už deset let pracuje v omezeném režimu tzv. „teplé mise". Funguje jen jeden přístroj a to ve dvou kratších vlnových pásmech. 

Během své éry si Spitzer připsal na své konto řadu objevů. Velké úspěchy zaznamenal mimo jiné na poli výzkumu exoplanet – nejen jejich atmosfér ale také objevů. Objevil čtyři ze sedmi planet ve slavném kompaktním systému TRAPPIST-1. Když byl přitom Spitzer v 80. letech navrhován, žádné planety mimo Sluneční soustavu známé nebyly.

Stojí hodně málo peněz

Mise dalekohledu byla několikrát posuzována a prodlužována. K předposlednímu průzkumu došlo v roce 2016. Spitzer měl tehdy sloužit do roku 2019, kdy už měl být ve vesmíru pár měsíců jeho oborový nástupce – Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST). Jeho start se ale neustále odkládá. Aktuálně je naplánován na březen 2021.

NASA nyní rozhodla, že Spitzer definitivně skončí 30. ledna 2020. Astronomové si přáli, aby byla jeho mise prodloužena až do konce příštího roku, takže by nenastal příliš velký interval mezi koncem Spitzerova dalekohledu a začátkem pozorování JWST. Jejich prosby ale vyslyšeny nebyly.

Provoz kosmického dalekohledu Spitzer dnes stojí 14 milionů dolarů ročně a prý se už nevyplatí. Nejedná se samozřejmě o malou částku, ale v porovnání s náklady na provoz jiných dalekohledů je to minimálně na podobné úrovni.

Diskuze (5) Další článek: Bláznivé počítačové kreace z Computexu: Úpravci počítačů mívají šílené nápady

Témata článku: Technologie, Vesmír, Země, NASA, Sluneční soustava, Slunce, Dalekohledy, JWST, Hélium, James Webb, Mise, Hubble, Planeta, Velká čtyřka, Delta II, Čtyřka, Spitzer