Foto: NASA

Foto: NASA

Ilustrace: Helen S. Cooper

Ilustrace: Helen S. Cooper

Foto:  masbt ,  CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

Foto: masbt, CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/

Foto: NASA

Foto: NASA

Ilustrace: Helen S. Cooper
Foto:  masbt ,  CC HTTPS://CREATIVECOMMONS.ORG/PUBLICDOMAIN/ZERO/1.0/ https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/
Foto: NASA
5
Fotogalerie

Kyslík na cizím světě ještě neznamená, že tam sídlí život

  • Vědci simulovali atmosféry různých exoplanet
  • Zjistili, že ke vzniku kyslíku i organických molekul může docházet čistě abiotickou cestou
  • Nejde tudíž o neklamnou známku přítomnosti života na cizích planetách

Úsilí celé řady odborníků i naděje veřejnosti se v posledních letech upínají k tomu, že někde ve vesmíru objevíme cizí planetu, která bude hostit mimozemský život. Otázkou ale je, jak na dálku poznat, jestli na dotyčné planetě skutečně nějaký život je anebo nikoliv.

Lidé si obvykle myslí, že kdybychom objevili planetu, kde detekujeme kyslík a zároveň i organické látky, tak že to bude neklamná známka přítomnosti cizího života. Planetární vědec Chao He z americké Johns Hopkins University v Baltimore a jeho spolupracovníci ale tvrdí, že to to tak není.

Kyslík vzniká i čistě abiotickou cestou

Badatelé uskutečnili sérii laboratorních experimentů, v nichž simulovali atmosféry různých exoplanet. Používali přitom celkem devět směsí plynů, které namíchali podle známých atmosfér objevených exoplanet typu super Země a mini Neptun.

Tyto směsi vědci vystavili teplotám od 27 do 370 stupňů Celsia a také je vystavili působení buď ultrafialového záření anebo plazmatu, čímž směsím dodali energii potřebou k chemickým reakcím.

V řadě případů nakonec dospěli k vytvoření velkého množství kyslíku i organických molekul, čistě abiotickou chemickou cestou. Z jejich výsledků tedy vyplývá, že dokonce ani společný výskyt kyslíku a organických látek v atmosféře exoplanety, která se nám v dalekohledech jeví jako potenciálně obyvatelná, nemusí být důkazem skutečné přítomnosti života na takové planetě.

Planetární vědci a astrobiologové vycházeli ve svých teoriích z toho, že v atmosféře Země je asi 20 procent kyslíku, který přitom prakticky všechen pochází z fotosyntézy rostlin, řas a dalších fotosyntetických organismů. Proto se pro ně kyslík stal významným ukazatelem přítomnosti života na planetě.

Jenomže vesmír je plný planet, které se často v řadě ohledů od Země, případně dalších planet Sluneční soustavy, liší. Zatím jsme s nimi neměli bližší zkušenost, takže jsme si nedokázali úplně představit, jak by takové planety mohly fungovat po chemické stránce. Jak se ukazuje, astrobiologové teď budou muset usilovně hledat další vhodné ukazatele, které by nám mohly napovědět, zda je na té které exoplanetě život. A nejspíš to nebudou mít vůbec snadné.

Určitě si přečtěte

Články odjinud