Fantazii se meze nekladou, to ano, ale věda už nám vymezila oblasti, kde můžeme o životě diskutovat alespoň trochu realisticky. Prostě uhlíková (organická) chemie s vodou jako rozpouštědlem poskytuje řádově více možností, než jakákoliv jiná chemie. Když se budeme chtít hodně odvázat, tak připadá v úvahu křemík, ale i ten má oproti uhlíku velká omezení a neočekává se, že by umožnil neco složitějšího, než nějaké mikroskopické replikátory. S detekcí je samozřejmě další problém. Ono ani na Marsu to vůbec není tak jednoduché, že se odebere vzorek, kde je přítomen život a už se v NASA jásá, že ho mají. Třeba už se to stalo, jen ho nedokázali identifikovat přestože má stejnou bázi jako náš. U cizích hvězd si pravděpodobně nikdy nebudeme jisti jeho přítomností, ať už budeme pozorovat v atmosféře markerů kolik chceme. Ani kdyby byl vyspělý, jejich "TV" nezachytíme. Leda tak jaderná válka by nám přítomnost potvrdila, nebo nějaké absurdně energetické experimenty. Sami sebe bychom nebyli schopni detekovat na více než jednotky světelných let. Asi proto nemá cenu ještě do toho uvažovat úplně jinou formu života, o kterém nikdo ani neví, jak by měl fungovat a projevovat se, protože sotva jsme schopni najít ten náš. Ale bez obav. Sice nevíme, po čem jiném bychom se měli dívat, ale žádná anomálie v datech nezůstane bez dalšího šťourání.
Názor byl 1× upraven, naposled 03. 01. 2019 15:13