Dost dobře nechápu ta extrémní vyjádření a to ani na jedné straně. Rozhodně se nedá říct, že se nic neděje, protože místa je na oběžné dráze dost, ale také tvrdit, že Starlink zničí pozemskou astronomii, je ještě větší krávovina. Ano, ztíží ji, ale jen velmi omezeně. Nebude to žádný konec noční oblohy, žádný konec optické a radioastronomie na Zemi. To je prostě blbost.Není důvod se domnívat, že by se nenašly způsoby adaptace na přelety dalších družic. Vzniknou tím určitá omezení, ale bude se to řešit podobně, jako se řeší problémy s chvěním atmosféry, útlumem určitý spekter apod. Což znamená, že někde se to bude řešit dodatečnou úpravou, někde postavením nových teleskopů na nových místech, a to včetně vesmíru.Tvrzení, že Hubble byl poslední vesmírný dalekohled (v optickém spektru) je silně naivní. Hubble byl extrémně drahý, protože vynést cokoli do kosmu prostě bylo mnohem dražší, než je tomu dnes. Právě ten astronomy proklínaný Musk současně zlevnil a dále zlevňuje ceny za vynesení nákladu do kosmu. Tím se zvětšují možnosti toho, co lze ve vesmíru dělat. A tohle se bude dále měnit. Za deset, dvacet let bude situace opět jiná a lze se solidní jistotou předvídat, že se objeví návrhy na nové způsoby pozorování vesmíru z oběžné dráhy (ať už Země či Slunce). Jinak ohledně Starlinku dlužno ještě dodat, že u viditelného spektra je velká snaha řešit minimální dopad (tedy budou se zkoušet různé možnosti nátěrů a bude se hledat kompromis), u radiového spektra pak jde rušení z velké části vyrušit při zpracování, protože se bude jednat o vyzařování jen v určitých pásmech. Dlouhodobě bude stejně potřeba hledat způsob, jak radioastronomii opravdu přesunout do vesmíru, protože na Zemi je prostě rušení mnoho nejen ze Starlinku. A to by se právě díky snížení ceny za dopravu dalo řešit, navíc by bylo možné velkým počtem menších sond pokrýt ještě násobně větší plochu, než pokrývají současné největší radioteleskopy.