Zdá se, že tajemství alkoholických preferencí možná nespočívá jen v chuti či rodinných zvyklostech, ale přímo a doslova ve vašich rukou – konkrétně v délce prstů. Nejnovější vědecký výzkum odhalil, že poměr délky ukazováčku a prsteníčku může být klíčem k pochopení toho, jak často saháte po skleničce.
Tento poměr, označovaný jako 2D:4D, ukazuje poměr délky ukazováčku (2D) k prsteníčku (4D). Vědci zjistili, že lidé s delším prsteníčkem vůči ukazováčku – tedy nižším poměrem 2D:4D – byli před narozením vystaveni vyšším hladinám testosteronu. Naopak vyšší poměr signalizuje větší vliv estrogenu. A právě tyto hormonální rozdíly mohou mít vliv na chování v dospělosti, včetně náklonnosti k alkoholu.
Co prozrazuje délka prstů?
Studie provedená na 258 univerzitních studentech v Polsku a Velké Británii ukázala, že lidé s nižším poměrem 2D:4D konzumují více alkoholu. Zajímavé je, že tento vztah byl výraznější u mužů a při měření prstů na pravé ruce, což může naznačovat větší citlivost pravé strany těla na hormonální vlivy v děloze.
Vědci použili k určení délky prstů přesná měřidla a výsledky porovnali s dotazníkem AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test), který hodnotil rizikové návyky související s konzumací alkoholu. Účastníci byli rozděleni do pěti kategorií od abstinentů až po ty s možnou závislostí. Zajímavostí je, že jen 46 % mužů mělo nízké riziko, zatímco u žen to bylo až 75 %.
Zjednodušeně řečeno studie tedy ukazuje, že lidé s delším prsteníčkem vůči ukazováčku (nižší poměr 2D:4D) byli v děloze vystaveni vyšším hladinám testosteronu, což může souviset se zvýšenou konzumací alkoholu v dospělosti. Neznamená to ale, že každý člověk s takovým poměrem bude automaticky pít víc nebo se stane alkoholikem.
Jde o statistický trend v rámci skupiny, nikoliv o přesnou prognózu pro jednotlivce. Na konzumaci alkoholu má vliv celá řada dalších faktorů, jako jsou genetika, prostředí, výchova nebo osobní rozhodnutí, takže délka prstů je jen jedním z mnoha kousků této složité skládačky.
Může za to testosteron
Zásadní myšlenka spočívá v tom, že testosteron může ovlivňovat nejen chování, ale i schopnost těla zpracovávat alkohol. Mužské tělo má enzymy, které redukují absorpci alkoholu v žaludku až o 30 %, zatímco u žen se do krevního oběhu dostává více alkoholu. Tento biologický rozdíl může vysvětlovat, proč muži obecně konzumují více alkoholu než ženy.
Výsledky studie naznačují, že prenatální expozice testosteronu může ovlivňovat návyky spojené s alkoholem. Autoři ale zároveň zdůrazňují, že nejde o jednoznačnou předpověď – v konečném důsledku hrají klíčovou roli další vlivy, jako je genetika, prostředí a osobní rozhodnutí.
Vědci doufají, že jejich závěry pomohou lépe porozumět faktorům, které vedou k alkoholismu. Ačkoli studie zatím zahrnovala pouze studenty, plánují další výzkumy, které by mohly potvrdit příčinnou souvislost mezi prenatálními hormony a návykovým chováním.
I když tedy délka prstů může něco napovědět o vašich sklonech k alkoholu, není to osudové znamení. Jak poznamenal profesor John Manning, naše rozhodnutí o tom, zda si dáme další skleničku, držíme v téměř jakémkoli okamžiku pevně ve svých rukou.
Vědecké bádání s výhradami
Ačkoli tato studie přinesla zajímavé poznatky o vztahu mezi délkou prstů a konzumací alkoholu, má několik významných omezení. Prvním problémem je příliš úzký vzorek respondentů – studie zahrnovala pouze 258 univerzitních studentů, což je specifická skupina s omezenou věkovou i sociální rozmanitostí. Studenti navíc nebývají reprezentativní vzorkem celé populace, pokud jde o zvyklosti v konzumaci alkoholu.
Dalším nedostatkem je nepoměr mezi počtem mužů a žen, což mohlo ovlivnit spolehlivost srovnání mezi pohlavími. Zahrnutí pouze zdravých jedinců bez závažných problémů s alkoholem také omezuje generalizaci výsledků na osoby s již rozvinutou závislostí.
Další otázky vyvolává metodologie. Přestože je poměr (2D:4D) považován za biomarker hormonální expozice během těhotenství, jeho přesnost coby ukazatele prenatálního testosteronu a estrogenu je předmětem odborných debat. Studie navíc nezohledňuje další faktory, které mohou ovlivňovat konzumaci alkoholu, jako jsou kulturní zvyklosti, rodinné prostředí či genetická predispozice.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 11. listopadu v odborném časopise American Journal of Human Biology. Toto periodikum pokrývá širokou škálu témat, od evoluční biologie, fyziologie a genetiky až po behaviorální studie, zdravotní problematiku a vztah mezi biologií a prostředím. Je známé svým přísným recenzním řízením, které zajišťuje vysokou kvalitu publikovaných studií.
Zdroje: onlinelibrary.wiley.com, studyfinds.org, scienceblog.com, sciencedaily.com.