Pozorovatele noční oblohy čeká další nebeská podívaná – kometa C/2024 G3 (ATLAS) by mohla být nejjasnější kometou letošního roku. Momentálně je na cestě k periheliu, tedy k bodu, kdy bude nejblíže Slunci. Podle odhadů astronomů by mohla být jasně viditelná dokonce i za dne, tedy pokud přežije těsný průlet kolem Slunce.
Kometa C/2024 G3 byla objevena 5. dubna 2024 systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na observatoři v Chile. V době objevu byla od Země vzdálená 655 milionů kilometrů a měla jasnost odpovídající 19. magnitudě. Původně se předpokládalo, že jde o novou kometu z Oortova oblaku – vzdálené oblasti plné ledových těles. Pozdější pozorování ale ukázala, že tato kometa už v minulosti Slunce navštívila, což zvětšuje její šance na přežití.
Jde o dlouhoperiodickou kometu s oběžnou dobou přibližně 135 000 let, což znamená, že naposledy navštívila vnitřní část sluneční soustavy v době, kdy naši předkové teprve začínali používat jednoduché nástroje. Velikost jejího jádra je odhadována na několik kilometrů, což je pro komety tohoto typu standardní rozměr. Přesnější odhad ale zatím není dostupný – velikost jádra u této komety nebyla dosud definitivně určena. Zajímavostí je její mimořádně protáhlá dráha, která ji přivádí velmi blízko ke Slunci a na druhé straně ji vrací hluboko do Oortova oblaku na okraji naší soustavy.
Pokud přežije průlet kolem Slunce...
Největší a nejtěžší zkouška kometu čeká 13. ledna 2025, kdy se přiblíží ke Slunci na vzdálenost pouhých 0,09 astronomických jednotek – tedy asi 13,5 milionu kilometrů. Pro srovnání: planeta Merkur se ke Slunci dostává nejblíž na 47 milionů kilometrů. Kometa bude v tomto bodě vystavena extrémnímu žáru, který by ji mohl rozložit na menší části. Pokud však přežije, pak budeme moci sledovat úžasnou vesmírnou podívanou.
Astronomové odhadují, že pokud kometa přežije průlet periheliem, mohla by dosáhnout jasnosti až -4,5 magnitudy – bude tedy podobně jasná jako Venuše na noční obloze. Některé optimistické odhady dokonce hovoří o jasnosti až -6,9 magnitudy, což by z ní udělalo objekt viditelný i během dne. Podle jiných zdrojů se odhady pohybují okolo -3,9 magnitudy. Zásadní problém tkví v tom, že v době nejvyšší jasnosti bude kometa pouze 5 stupňů od Slunce, což znesnadní její pozorování.
Pozorování komety tak blízko Slunce je riskantní a vyžaduje opatrnost. Nikdy se nedívejte přímo do Slunce bez ochranných pomůcek, protože by mohlo dojít k poškození zraku! Pokud se chystáte pozorovat kometu, doporučujeme využít budovu, strom nebo jinou pevnou překážku, která zakryje sluneční disk. Kromě toho můžete využít speciální filtry na dalekohledy nebo fotoaparáty, které umožní bezpečné zachycení obrazu komety i za denního světla.
Možná nás čeká fascinující podívaná
Pro pozorovatele na severní polokouli bohužel nebude situace příliš příznivá. Kometa se bude nacházet nízko nad obzorem a bude viditelná pouze za svítání nebo za soumraku. Naopak obyvatelé na jižní polokouli budou mít mnohem lepší podívanou. Po průletu periheliem by kometa měla být k vidění na večerní obloze nad jihozápadním obzorem, přičemž její chvost by mohl být viditelný i poté, co hlava komety zmizí pod horizontem. V polovině ledna 2025 se bude pohybovat v souhvězdí Střelce (Sagittarius).
Osud komety je v tuto chvíli značně nejistý. V minulosti jsme byli svědky, jak se komety při těsném průletu kolem Slunce rozpadly. Například kometa ISON v roce 2013 slibovala velkolepou podívanou, ale nakonec došlo k jejímu rozpadu. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je považována za starší objekt, což znamená, že už prošla přinejmenším jedním průletem kolem Slunce. To zvyšuje její šance na přežití.
Dodejme, že komety jsou v podstatě ledové koule z plynů, prachu a kamene, které při průletu kolem Slunce vytvářejí charakteristický chvost. Tento chvost vzniká v důsledku tavení a sublimace materiálu na povrchu komety.
Zdroje: gizmodo.com, universetoday.com, earthsky.org, en.wikipedia.org.