V Paxlovid – první perorální lék proti covidu-19 pro dospělé – byly vkládány velké naděje. Lék podle klinických studií snižuje riziko hospitalizace nebo úmrtí o 89 %, nicméně ani zdaleka není dokonalý. Nový výzkum lékařského centra Kalifornské univerzity v San Francisku odhaluje několik nedostatků tohoto léku, který je dostupný i na českém trhu. Podrobnosti přináší web StudyFinds.
Prvním poznatkem je skutečnost, že Paxlovid zřejmě nepomáhá snížit riziko vzniku dlouhého covidu u očkovaných nehospitalizovaných osob, které se setkaly s první infekcí. U více nemocných, než se dříve uvádělo, se po užívání léku objevuje „rebound“ – situace, kdy se po přerušení nebo ukončení léčby vrátí příznaky nemoci, často ve zvýšené intenzitě.
Jak probíhala studie
Léčba přípravkem Paxlovid (Nirmatrelvir-ritonavir) proti onemocnění covid-19 prokázala u vysoce rizikových neočkovaných osob značnou účinnost. Vliv léku na rozvoj dlouhého covidu, například zda chrání očkované osoby před výskytem dlouhodobých příznaků, však zůstával do značné míry záhadou.
Autoři studie proto shromáždili skupinu očkovaných osob, které v období od března do srpna 2022 nahlásily první pozitivní test na covid-19 a vyhnuly se hospitalizaci. Někteří účastníci uvedli, že během akutní fáze infekce užívali perorální léčbu Paxlovidem, zatímco jiní lék neužívali.
V prosinci 2022 pak všichni účastníci odpověděli na sadu doplňujících otázek zaměřených zejména na výskyt dlouhého covidu, symptomy projevující se po vysazení léčby a na to, jak dlouho u jednotlivých osob vykazovaly testy na covid pozitivní výsledek.
Co prozradily výsledky?
Ukázalo se, že výsledky obou skupin byly do značné míry podobné. Dlouhodobé symptomy související s onemocněním covid-19 zaznamenalo 16 % pacientů, kteří byli léčení Paxlovidem, a 14 % nemocných, jimž tento lék nebyl podáván. Typickými příznaky byly únava, dušnost, zmatenost, bolest hlavy a změněná chuť a čich.
Důležité je, že lidé, kteří užívali Paxlovid, a poté se u nich rozvinul dlouhý covid, uváděli stejné množství příznaků jako ti, kteří tímto lékem nebyli léčeni. U malého procenta osob se vyvinul závažný dlouhý covid. U osob, které užívaly Paxlovid, byla opět stejná pravděpodobnost výskytu příznaků závažného dlouhého covidu jako u lidí, kteří ho neužívali.
Mezi těmi, u nichž došlo během léčby Paxlovidem ke zlepšení příznaků, jich celkem 21 % hlásilo po ukončení léčby návrat symptomů. Pozitivní test na covid-19 po ukončení léčby vyšel 25,7 % pacientů léčených Paxlovidem.
Více pacientům se vrátily příznaky
„Zjistili jsme vyšší podíl pacientů, kterým se po ukončení léčby vrátily příznaky onemocnění, než bylo dříve uváděno, ale neidentifikovali jsme vliv této skutečnosti na rozvoj dlouhého covidu.“ uvádí ve zprávě pro média první autor studie – kardiolog a odborný asistent UCSF Matthew Durstenfeld.
„Poznatek, že léčba Paxlovidem během akutní infekce není spojena s nižší pravděpodobností dlouhého covidu, nás překvapil, ale je v souladu s dalšími dvěma důsledně provedenými studiemi, které nezjistily žádný rozdíl ve stavech po 4 a 6 měsících po prodělání infekce.“ konstatuje Durstenfeld.
Autoři studie sami zdůrazňují, že tento projekt měl určitá omezení spojená s jeho pozorovací povahou, neboť výsledky jsou postavené na subjektivních informacích od pacientů o léčbě a příznacích. Výsledky bádání byly publikovány v odborném časopise Journal of Medical Virology.