Robotem asistované operace jsou považovány za budoucnost medicíny. Současné stroje však stále mají jednu velkou nevýhodu.
„Roboti nabízejí high-definition zobrazení a jemné ovládání, ale nemůžu cítit, jestli něco poškodím třeba tím, že zatáhnu za tkáně… Výsledkem je vážné omezení a většina operací je příliš obtížná. Je to jako snažit se psát, aniž bych cítil pero či papír,“ vysvětlil kardiotorakální chirurg Richard Trimlett v rozhovoru pro The Financial Times.
Chirurgičtí roboti ve většině případů nenahrazují lékaře – místo toho jsou jimi řízeni. Operatér tedy k provádění řezů či šití ran nemusí používat vlastní ruce, ale jen pohybuje joystickem či jiným podobným zařízením. Podle Trimletta je jasné, že mechanické paže jen tak nemohou mít stejný cit jako ty lidské… ale díky výzkumu Carly Pugh ze Stanford University by už brzy mohly mít alespoň nějaký.
Pugh prostřednictvím speciálních senzorů měří, jakou sílu chirurgové při vykonávání simulovaných zákroků vyvíjejí. Získané informace mají sloužit primárně pro potřeby výuky lidí, ale Trimlett doufá, že by rovněž mohly být využity k sestrojení pokročilejších robotů.
Lze tak předpokládat, že v brzké budoucnosti tito umělí pomocníci budou fungovat mnohem autonomněji. Jedním z odborníků, kteří jsou o tom přesvědčeni, je i generální ředitel společnosti CMR Surgical Martin Frost.
„Myslíme si, že v horizontu několika let je možné, aby robot dělal část určitých postupů sám. Ale ke stroji, který diagnostikuje i léčí zcela bez účasti člověka, samozřejmě vede ještě dlouhá cesta,“ řekl Frost loni v červenci magazínu The Guardian.
