Chirurgové z Massachusettské všeobecné nemocnice úspěšně transplantovali prasečí ledvinu 62letému muži, který trpěl onemocněním tohoto orgánu v konečném stádiu. Jedná se o historicky první transplantaci prasečí ledviny živému člověku a významný milník v oblasti xenotransplantací neboli transplantací zvířecích orgánů člověku.
Příjemce Richard Slayman se podle zpráv z nemocnice po provedené operaci dobře zotavuje a očekává se, že bude brzy propuštěn domů. „Úspěch této transplantace je vyvrcholením mnohaletého úsilí tisíců vědců a lékařů“ uvedl v tiskové zprávě chirurg Tatsuo Kawai, který působí jako profesor na Harvard Medical School. Úspěch operace dle jeho slov dává naději milionům pacientů na celém světě, kteří trpí selháním ledvin.
Transplantace prasečí ledviny
Abychom byli naprosto přesní: nejedná se o úplně první pokus o transplantaci prasečí ledviny lidskému příjemci – v minulosti byl podobný zákrok proveden již pětkrát. Zásadní je v tomto kontextu slovo „živému“, neboť ve všech předchozích případech byla transplantace provedena lidem, kteří byli ve stádiu mozkové smrti a při životě je udržovaly pouze přístroje.
Poslední z těchto operací provedl v červenci loňského roku Robert Montgomery z NYU Langone Health, přičemž ledvina fungovala více než měsíc bez známek odmítnutí nebo infekce.
Dle deníku The Wall Street Journal provedli Kawai a jeho kolegové operaci 16. března. Zákrok trval čtyři hodiny a ledvina začala brzy poté produkovat moč a odpadní produkt kreatinin. Fungovala natolik dobře, že Slaymanovi mohla být ukončena dialýza, která nahrazovala přirozenou funkci ledvin.
K transplantaci pochopitelně nebyla použita ledvina od běžného prasete – ta by byla lidským organismem poměrně rychle odmítnuta. Orgán poskytla biotechnologická společnost eGenesis z Cambridge, která prasečího dárce geneticky upravila pomocí technologie CRISPR-Cas9.
Cílem 69 genetických úprav bylo odstranění škodlivých prasečích genů a přidání určitých lidských genů za účelem zlepšení kompatibility. Vědci navíc u prasečího dárce deaktivovali endogenní retroviry, aby vyloučili riziko vzniku infekce.
Provedené genetické úpravy snižují pravděpodobnost odmítnutí transplantátu, kdy imunitní systém napadne orgán a způsobí jeho selhání. Aby se toto riziko ještě více snížilo, dostává Slayman koktejl léků potlačujících imunitu. Zatím se neobjevily žádné známky odmítnutí a pacient je schopen samostatné chůze.
Naděje pro další pacienty
Slayman má cukrovku druhého typu, vysoký krevní tlak a onemocnění ledvin. V prosinci 2018, dostal ledvinu od zesnulého lidského dárce, bohužel orgán přibližně po pěti letech začal vykazovat známky selhání. V květnu loňského roku začal s dialýzou, ale vyskytly se u něj komplikace, které vyžadovaly každé dva týdny návštěvy nemocnice. Slaymanovi lékaři uvedli, že doufají, že s prasečí ledvinou přežije dva roky, možná i více.
Jen ve Spojených státech amerických čeká na transplantaci orgánu více než 100 000 lidí, z nichž každý den 17 zemře. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv udělil ve Slaymanově případě zvláštní povolení pro experimentální transplantaci kvůli nedostatku jiných možností léčby.
V minulosti byly provedeny pouze dvě xenotransplantace živým lidem, přičemž v obou případech se jednalo o transplantaci srdce. První pacient – David Bennett – zemřel o dva měsíce později, pravděpodobně v důsledku komplikací způsobených prasečím cytomegalovirem.
Vědci proto tento a podobné viry v praseti, z něhož pocházela Slaymanova ledvina, geneticky deaktivovali. Druhý příjemce – Lawrence Faucette – zemřel na odmítnutí transplantátu šest týdnů po operaci.