Nadzvukový dopravní letoun Concorde (francouzsky svornost) byl považován za symbol smíření mezi mezi odvěkými rivaly Francií a Velkou Británii. Obě země na projektu spolupracovaly. Dnes si připomínáme osudnou nehodu z 25. července 2000, která přesně před dvaceti lety zpečetila jeho konec.  | Foto: San Diego Air & Space Museum Archives, Public domain

Představení prototypu proběhlo již 11. prosince 1967 a první zkušební let 2. března 1969. Vývoj byl ale dlouhý a náročný. Výsledkem byl letoun Aérospatiale-BAC Concorde 101/102, který započal éru nadzvukové letecké dopravy. Tato éra skončila v roce 2000 po osudové havárii jednoho z Concordů, což významně urychlilo jejich vyřazení z provozu. | Foto: Profimedia

Jednalo se o unikátní nadzvukový dopravní letoun, který zkrátil let přes Atlantik pod tři hodiny. Trasu z New Yorku do Londýna zvládl Concorde za 2 hodiny a 53 minut. Zatím žádné civilní letadlo tento čas nepřekonalo. | Foto: PH3 Caffaro, Public domain

Concorde byl unikátní stroj, jehož vývoj trval 13 let. Během nich se k testování postavilo šest zkušebních letadel. Poslední prototyp byl dlouhý 51,80 metrů a rozpětí jeho křídel činilo 23,80 metrů. | Foto: spaceaero2, CC BY-SA 3.0

Letadlo bylo relativně malé. Maximální kapacita činila 144 osob. | Foto: Barry Lewis, CC BY 2.0

Letoun dosahoval běžné provozních rychlosti Mach 2, a to v letové hladině až 17 700 m. Do výšky 8 400 m však létal podzvukovou rychlostí, aby se omezil vliv zvukového rázu na zemi. | Foto: Hans van Dijk / Anefo, CC BY-SA 3.0 nl

Po mnohaletém vývoji a několika prototypech byla nakonec finální verze o něco větší než prvně veřejnosti představený letoun. Měřila 61,66 metrů a chlubila se rozpětím křídel 25,6 metrů. | Foto: NA, CC BY-SA 3.0

Pohon zajišťovaly čtyři proudové motory Rolls-Royce/SNECMA Olympus 593 s přídavným spalováním. Concorde dokázal vyvinout maximální rychlost 2 352 km/h. | Foto: Eduard Marmet, CC BY-SA 3.0

Pilotní kabina je poněkud stísněnější než v běžném dopravním letadle. Concorde je docela úzký. Letecký inženýr, jakožto třetí stabilní člen posádky, seděl napříč za sedadly pilotů. Když chtěli projít ven, musel své sedadlo otočit. | Foto: Christian Kath, CC-BY-SA-3.0

Celkem bylo vyrobeno 20 strojů, z byly toho 2 prototypy, 2 předsériové modely, 2 sériové zkušební modely a jen 14 letadel si koupily aerolinky | Foto: Eduard Marmet, CC BY-SA 3.0

V srpnu 1995 Concorde podnikl nejrychlejší let okolo světa (31 hodin, 27 minut a 49 sekund včetně mezipřistání) a o rok později si na konto připsal nejrychlejší přelet Atlantiku v civilním letadle (2 hodiny, 52 minut a 59 sekund). | Foto: Willy Logan, CC-BY-2.5

Concorde měl ale i své slabiny. Mezi ty největší patřil krátký dolet (cca 6000 km) a vysoká hlučnost.

Motory od Rolls-Royce sice oslňovaly svým výkonem, ale byly velmi žíznivé. To mělo za následek jak krátký dolet, tak enormní provozní náklady. | Foto: Dockurt2k, CC BY-SA 2.5

Cestování tímto letadlem si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Concorde měl totiž pouze jednu třídu - a to tu první. Letenky navíc stály mnohem víc, než letenky do podzvukových letadel. | Foto: Aero Icarus from Zürich, Switzerland, CC BY-SA 2.0

Concordy nakonec létaly pouze na trase Paříž/Londýn – New York. Kromě toho podnikaly také charterové lety. | Foto: AlfvanBeem, CC0

Concorde se mj. proslavil svým charakteristicky zahnutým „zobákem“. Ten se při rychlostech nad 460 km/h úplně vytahoval.

Při nižších rychlostech byl sklopen o 5°, díky čemuž měli piloti dobrý čelní výhled. Během přistávání se pak zobák sklopil o celých 12°. | Foto: Axel Schwenke from Meschede, Deutschland, CC BY-SA 2.0

Sklápění špičky má dvě fáze - v té první se zasouvají přední aerodynamická okna „pod kapotu“ a až poté dochází k ohybu špičky směrem dolů.

Mezi další charakteristické poznávací znaky patří bílá barva. Její výroba nebyla vůbec lehká - mj. musela vydržet aerodynamický ohřev při vysokých rychlostech či naopak prudké ochlazení ve výškách při nižších rychlostech. | Foto: WarXboT, CC-BY-SA-3.0

Na rozlousknutí tohoto oříšku se nakonec podílelo několik firem, které vytvořily zcela nový typ barvy v unikátním odstínu. Ten si poradil i se silným U/V zářením v letové hladině kolem 18 km. | Foto: Henrysalome, CC-BY-SA-3.0

Maximální kapacita Concordu činila 144 osob. Sedadla se dala uspořádat různými způsoby, maximálně však ve čtyřech řadách. Na palubě nebyla povolena příruční zavazadla. | Foto: William M, CC BY-SA 3.0

Samostatnou zmínku si zaslouží i skutečnost, že v roce 1973 byl Concorde využit ke sledování zatmění Slunce (operace Eclipse).

Konec příběhu tohoto pozoruhodného letadla se začal psát 25. července 2000, kdy se Concordu Air France při startu na letišti Charlese de Gaulla protrhla pneumatika.

Části pneumatiky poškodily levou spodní část křídla s nádrží. Palivo vytékající z děr v nádrži se následně zapálilo o elektrický kabel.

Největší problém spočíval v tom, že start v ten okamžik už nebylo možné zastavit. Pilotovi tedy nezbývalolo, než vzlétnout a okamžitě se pokusit o nouzové přistání.

To se ale bohužel nepodařilo - cca 60 sekund po startu se letadlo zřítilo na městečko Gonesse.

Concorde se zřítil přímo na místní hotel. Následky byly děsivé: zemřelo nejen všech 109 lidí na palubě, ale i 4 hoteloví hosté.

Po této tragické události byl provoz Concordů zastaven a následovaly radikální technické úpravy, v důsledku kterých byly stroje těžší než dříve a tudíž ještě méně hospodárné.  | Foto: Apocalyps at German Wikipedia, CC-BY-SA-3.0

7. listopadu 2001 byla obnovena linka Paříž/Londýn - New York, ovšem lidé už o cestování těmito letadly neměli příliš velký zájem. | Foto: Tony Hisgett from Birmingham, UK, CC BY 2.0

Bylo to drahé a pověst stroje byla fatální nehodou poškozena. Provoz letadel byl navíc extrémně drahý a nehospodárný.  | Foto: Ian Gratton from Sutton-n-Craven, North Yorkshire, England, CC BY 2.0

Konec Concordů pak byl už jen otázkou času. Poslední let společnost Air-France uskutečnila 24. června 2003 a British Airways 24. října 2003.

Na svou úplně poslední cestu (z Heatrow do Filtonu) Concorde vyrazil 26. listopadu 2003. Tímto letem se éra „králů vzduchu“ definitivně uzavřela. | Foto: XOX, CC-BY-SA-3.0

Nyní se můžete na Concorde podívat například na pařížském letišti, kde je takto vystaven. | Foto: Dennis Jarvis from Halifax, Canada, CC BY-SA 2.0