Létající observatoř na palubě Boeingu 747 absolvovala svůj poslední let. Ze stratosféry zkoumala vesmír

Od roku 2014 pomáhala astronomům nahlížet za hranice zemské atmosféry observatoř umístěná na palubě speciálně upraveného letadla Boeing 747. Jmenuje se SOFIA, což je zkratka pro Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy (tj. Stratosférická observatoř pro infračervenou astronomii). Ve čtvrtek 29. září uskutečnila svůj poslední let a odchází do výslužby.

Smyslem vynášení vědeckých přístrojů pro zkoumání vesmíru do výšky 38 000 až 45 000 stop (tj. 11,5 až 13,7 km) byla snaha eliminovat vliv vodní páry a dalšího znečištění v atmosféře, jež ruší pozemská pozorování. Koncept se osvědčil a SOFIA přispěla k řadě astronomických objevů. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) však již počátkem letošního roku oznámil, že projekt ukončí.

Důvodem jsou vysoké náklady

Jedním ze zásadních důvodů, jež vedly k rozhodnutí o ukončení celého projektu, jsou vysoké náklady – zejména na údržbu a provoz observatoře. Evidentní byly zejména ve srovnání s jinými dalekohledy, jako je například Hubbleův vesmírný teleskop. Observatoř na palubě letadla nebyla – ani s ohledem na počet objevů – finančně výhodná.

Přesto po sobě SOFIA zanechala řadu vědeckých úspěchů, z nichž patrně nejznámější je detekce malého množství vody na povrchu Měsíce, oznámená v roce 2020. Přispěla také k poznatkům o formování hvězd a zemské atmosféry, a to na základě měření pořízených během celkem 732 pozorovacích nocí.

„Nic z toho, od prohloubení našich znalostí o vodě na Měsíci až po odhalení neviditelných sil magnetických polí kosmického měřítka, by se neuskutečnilo bez stovek lidí, kteří přispěli svými odbornými znalostmi k misi SOFIA,“ uvedl v prohlášení vědec Naseem Rangwala z Amesova výzkumného střediska NASA.

Ohlédnutí za Sofií

Od počátku vývoje v roce 1996 vyžadovala SOFIA inženýrskou vynalézavost. Tryskové letadlo Boeing 747SP muselo být upraveno tak, aby uneslo 17 tun těžký dalekohled, jež poskytla Německá kosmická agentura. Inženýři proto vyvinuli mechanismus podobný garážovým vratům, který se odsouval a umožňoval teleskopu pozorovat oblohu.

V této konfiguraci to byl „jeden z největších otevřených otvorů, které kdy letěly na letadle,“ řekl bývalý inženýr NASA Paul Fusco, jenž se podílel na návrhu systému dveří, „a největší certifikovaný stroj pro let ve všech výškách a rychlostech s otevřenými dveřmi. Byla to opravdu vzrušující letecká inovace.“

V roce 2014 dosáhla observatoř plné provozní kapacity a po osm let pomáhala astronomům na celém světě využívat infračervené světlo ke studiu působivé řady vesmírných jevů a objektů neviditelných pro jiné teleskopy. Minulý týden SOFIA uskutečnila svůj poslední let a NASA pro ni nyní hledá trvalý domov. Štafetu infračervených pozorování již převzal nový vesmírný dalekohled Jamese Webba.

Váš názor Další článek: Jak funguje Nord Stream. Potrubí, čerpadla, tlaky… A jak se staví podmořský plynovod

Témata článku: Vesmír, Technika, Výzkum, NASA, Astronomie, Letadla, Boeing, Sofia, Hubble, Stratosféra, Let, Letadlo, Poslední let, Paluba, Observatoř



WhatsApp testuje propojení telefonu a tabletu. Touto fintou jej však můžete rozjet na dvou Androidech současně

WhatsApp testuje propojení telefonu a tabletu. Touto fintou jej však můžete rozjet na dvou Androidech současně

** Betaverze WhatsApp testuje propojení telefonu a tabletu ** Jednoduchou fintou jej však spustíte na dvou telefonech najednou ** Stačí jen z druhého telefonu na chvíli udělat tablet

Martin Chroust
Jak...WhatsAppSmartphony
Čínské značky hromadně odsouvají premiéry svých novinek. A to kvůli náhlému úmrtí bývalého prezidenta

Čínské značky hromadně odsouvají premiéry svých novinek. A to kvůli náhlému úmrtí bývalého prezidenta

** Čínské značky odsouvají premiéry svých novinek ** A to kvůli úmrtí bývalého prezidenta ** Druhotně to posouvá i jejich budoucí dostupnost v Evropě

Martin Chroust
ČínaSmartphony
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2