Letokruhy prozradily, že loňské léto na severní polokouli bylo nejteplejší za posledních 2000 let

Loňské léto bylo mimořádně teplé. Červen, červenec a srpen byly nejteplejšími měsíci v historii měření a všechny následující měsíce překonaly v průměrné teplotě dosavadní rekordy. Podle nejnovější studie vědců z Univerzity v Cambridge a Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči se léto 2023 zapíše do dějin jako nejteplejší léto na severní polokouli za posledních 2000 let. Podrobnosti přináší web StudyFinds.

Logicky vyvstává otázka: na jakých datech vystavěli odborníci své tvrzení? Vždyť spolehlivé měření teploty pomocí přístrojů probíhá v nejlepším případě od roku 1850 a většina záznamů je omezena jen na určité regiony. Jak se tedy podařilo zjistit, jaké teploty panovaly na začátku našeho letopočtu? Odpověď se skrývá v překvapivém zdroji: v letokruzích stromů.

Když promluví letokruhy

Dle soustředných kruhů, které můžete spatřit při řezu do kmene stromu, je možné určit nejen jeho stáří. Obsahují také cenné informace o klimatu v minulosti. Ve své podstatě je to prosté: každý rok přibývá v letokruzích stromů jeden kruh.

Šířka těchto letokruhů se může lišit v závislosti na podmínkách prostředí, které strom v daném roce zažil. Širší letokruhy obecně ukazují na příznivější podmínky, jako je dostatek vláhy a tepla, zatímco užší letokruhy naznačují méně ideální podmínky pro růst stromů.

Pomocí analýzy vzorů v letokruzích dokážou vědci rekonstruovat teplotní záznamy, které sahají několik století až tisíciletí zpět. A právě to udělali vědci v rámci této studie, když pomocí rozsáhlého souboru dat z letokruhů stromů zjistili vývoj klimatu na severní polokouli za poslední dva tisíce let.

Loňské léto bylo nejteplejší za 2000 let

To, co vědci zjistili, je svým způsobem zarážející. I při zohlednění přirozených klimatických výkyvů v průběhu staletí bylo léto roku 2023 jednoznačně nejteplejší od dob Římské říše a překročilo extrémy přirozené klimatické variability o půl stupně Celsia.

„Když se podíváte na dlouhý časový úsek, uvidíte, jak dramatické je globální oteplování v poslední době,“ uvádí spoluautor studie profesor Ulf Büntgen z katedry geografie v Cambridgi ve zprávě pro média. Rok 2023 byl mimořádně horký a tento trend bude pokračovat, pokud výrazně nesnížíme emise skleníkových plynů.“

Studie rovněž odhalila, že limit oteplení o 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou z roku 2015 byl na severní polokouli již překročen. Porovnáním raných teplotních údajů naměřených přístroji se souborem dat z letokruhů vědci zjistili, že základní hranice považovaná za průměrnou teplotu z let 1850 až 1900 je ve skutečnosti o několik desetin stupně Celsia nižší, než se předpokládalo.

Limit z Pařížské dohody byl překročen

Po kalibraci s použitím nových hodnot vědci vypočítali, že léto roku 2023 bylo o neuvěřitelných 2,07 °C teplejší než průměrná letní teplota z let 1850 až 1900. Büntgen zdůrazňuje, že právě proto je důležité zabývat se dlouhodobými rekonstrukcemi klimatu, abychom skutečně pochopili souvislosti současného oteplování.

Údaje z letokruhů také osvětlují chladnější a teplejší období v posledních dvou tisíciletích. Většina chladných let, jako například malá doba ledová v 6. století a malá doba ledová na počátku 19. století, následovala po velkých sopečných erupcích, které do stratosféry vypustily aerosoly bohaté na síru, což vyvolalo prudké ochlazení. Nejchladnější léto v roce 536 našeho letopočtu bylo o 3,93 °C chladnější než léto v roce 2023.

Většinu teplejších období vyčtených z letokruhů lze připsat klimatickému jevu El Niño neboli El Niño-Southern Oscillation (ENSO). Tento jev ovlivňuje počasí po celém světě v důsledku oslabení pasátů v Tichém oceánu a často vede na severní polokouli k teplejším létům. Zatímco události El Niño byly poprvé zaznamenány rybáři v 17. století, z letokruhů stromů je lze pozorovat mnohem dále do minulosti.

Letošní léto nejspíš překoná rekordy

„Je pravda, že klima se neustále mění, ale oteplení v roce 2023 způsobené skleníkovými plyny je navíc zesíleno podmínkami El Niño, takže se nakonec budeme setkávat s delšími a silnějšími vlnami veder a delšími obdobími sucha,“ říká hlavní autor studie profesor Jan Esper z Univerzity Johannese Gutenberga v německém Mohuči.

Globální oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů v posledních šedesáti letech způsobuje, že jsou projevy El Niño silnější, což vede k teplejším létům. Očekává se, že současný jev El Niño bude pokračovat až do začátku léta 2024, takže je pravděpodobné, že letošní léto opět překoná teplotní rekordy.

Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v úterý 14. května v renomovaném odborném časopise Nature. Tento prestižní vědecký časopis, který vychází od roku 1869, publikuje originální vědecké práce, přehledové studie a zprávy z různých oblastí vědy, včetně biologie, fyziky, chemie, geologie a medicíny.

Diskuze (20) Další článek: Herní notebook s GeForce RTX 4060 nikdy nebyl levnější. HP Victus 15 můžete mít za 20 tisíc

Témata článku: , , , , , , ,