Máme tu začátek dubna a meteorologové se v uplynulých dnech dívali zpět, aby zjistili, jaké teploty panovaly na naší planetě v březnu. A bohužel opět došli k závěru, který zavdává k trudomyslnosti: letošní březen byl zase nejteplejší v historii měření.
Evropská služba Copernicus Climate Change Service (C3S) ve svém pravidelném měsíčním bulletinu informuje, že průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 °C. To je o 0,73 °C více než dlouhodobý průměr z let 1991 až 2020 a o 1,58 °C vyšší hodnota než předindustriální průměr za období 1850 až 1900. O 0,1 °C byl také překonán dosavadní rekord z března roku 2016.
Už je ti teplo, děvče?
Všechna uváděná zjištění jsou založena na počítačových analýzách a vycházejí ze souboru dat, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě. Na následujícím grafu můžete vidět měsíční globální anomálie přízemní teploty vzduchu od ledna 1940 do března 2024 ve srovnání s lety 1850 až 1900.
Měsíční globální anomálie přízemní teploty
Průměrná teplota v Evropě byla v březnu 2024 o 2,12 °C vyšší než průměr za březen 1991 až 2020, což z tohoto měsíce činí druhý nejteplejší březen v historii kontinentu. Ten letošní byl jen o nepatrných 0,02 °C chladnější než březen 2014. Nejvíce nadprůměrné teploty panovaly ve středních a východních oblastech Evropy.
„Březen 2024 pokračuje v řadě překonávání klimatických rekordů jak v oblasti teploty vzduchu, tak i teploty povrchu oceánů,“ komentuje nejnovější výsledky, zástupkyně ředitele klimatické služby Copernicus Samantha Burgess. Již tradičně (a patrně úplně zbytečně) dodává, že zastavení dalšího oteplování vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.
Horko panuje i v oceánech
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné na východě Severní Ameriky, v Grónsku, na východě Ruska, ve Střední Americe, v části Jižní Ameriky, v mnoha částech Afriky, v jižní Austrálii a v části Antarktidy. C3S dále uvádí, že klimatický jev El Niño ve východním rovníkovém Pacifiku sice slábl, ale teploty mořského vzduchu obecně zůstaly na neobvykle vysoké úrovni.
Poměrně zásadní je skutečnost, že jev El Niño, který začal v červnu loňského roku, zcela nevysvětluje neobvykle horké období, ve kterém se Země posledních deset měsíců nachází. El Niño sice v závislosti na své fázi přidává, nebo naopak ubírá něco z globální průměrné teploty, ale stále jsou tu skleníkové plyny, které planetu ohřívají ještě o něco více.
Průměrná globální teplota povrchu moře v březnu dosáhla 21,07 °C, což je nejvyšší zaznamenaná měsíční hodnota. Tato hodnota je nepatrně vyšší než 21,06 °C zaznamenaných v únoru. Antarktický „rozsah mořského ledu“ – definovaný jako celková plocha oceánu, která obsahuje mořský led v koncentraci nad 15 % – byl v březnu o pětinu nižší než průměr.