Letošní červenec nebyl nejteplejší v historii měření. Proti loňskému roku zaostal o 0,04 °C | Ilustrace: AI Midjourney

Ilustrace: AI Midjourney

Letošní červenec nebyl nejteplejší v historii měření. Proti loňskému roku zaostal o 0,04 °C

Třináct měsíců za sebou – od června 2023 do června 2024 – překonávaly globální průměrné teploty dosavadní rekordy pro daný měsíc. Sérii přerušil až letošní červenec, který se stal historicky druhým nejteplejším červencem v historii měření. Za loňským rekordem zaostal o 0,04 °C. Podrobnosti přináší služba Copernicus Climate Change Service (C3S).

Průměrná povrchová teplota podle ERA5 dosáhla 16,91 °C, což je o 0,68 °C více než průměr z let 1991 až 2020 pro tento měsíc. Letošní červenec byl také o 1,48 °C teplejší než odhadovaný průměr pro červenec v letech 1850 až 1900, což je období označované jako předindustriální referenční období.

Globální anomálie povrchové teploty vzduchu Globální anomálie povrchové teploty vzduchu

Dva historicky nejteplejší dny

Ačkoli letošní červenec 2024 nebyl v průměru tak horký jako ten loňský, naše planeta zažila dva nejteplejší dny za celou historii záznamů. Průměrná denní globální teplota dosáhla 22. července hodnoty 17,16 °C a 23. července 17,15 °C.

Denní globální teplota vzduchu při povrchu Denní globální teplota vzduchu při povrchu

Letošní rok je zatím teplejší než ten loňský. Od začátku roku (leden až červenec) byla globální teplotní odchylka pro rok 2024 o 0,70°C vyšší než průměr z let 1991 až 2020. To je o 0,27 °C více než ve stejném období loňského roku. Aby rok 2024 nebyl teplejší než rok 2023, musela by průměrná odchylka pro zbývající měsíce tohoto roku klesnout alespoň o 0,23°C.

Průměrná teplota v Evropě v červenci 2024 byla o 1,49 °C vyšší než průměr z let 1991 až 2020. To z tohoto měsíce činí druhý nejteplejší červenec v historii měření pro Evropu – po červenci 2010. Teploty byly nejvíce nad průměrem v jižní a východní Evropě, zatímco v severozápadní Evropě se pohybovaly blízko průměru nebo pod ním.

Mimo Evropu byly teploty nejvíce nad průměrem v západních částech USA a Kanady, většině Afriky, na Blízkém východě, v Asii a východní Antarktidě. Naopak pod průměrem se teploty pohybovaly v západní Antarktidě a v částech USA, Jižní Ameriky a Austrálie.

Povrchová teplota moří

V rovníkovém Pacifiku byly teploty pod průměrem, což naznačuje vývoj jevu La Niña, nicméně teploty vzduchu nad oceánem zůstaly v mnoha regionech neobvykle vysoké. Povrchová teplota moří pro červenec 2024 mezi 60° jižní a 60° severní šířky byla 20,88 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii měření pro tento měsíc, jen o 0,01°C nižší než v červenci 2023.

Denní povrchová teplota moře pro 60°S-60°N Denní povrchová teplota moře pro 60°S-60°N

Nedávná událost El Niño významně přispěla k vysokým globálním povrchovým teplotám moří pozorovaným v uplynulém roce. Ačkoli teploty ve východním rovníkovém Pacifiku během července klesly pod průměr z let 1991 až 2020, což naznačuje přechod k podmínkám La Niña, zůstaly rekordně vysoké v části tropického západního Pacifiku a západně od Střední Ameriky.

Vysoké teploty moří mimo rovníkový Pacifik významně přispěly k rekordním nebo téměř rekordním globálním průměrným teplotám v červenci. Tyto rekordní hodnoty byly zaznamenány také v Atlantiku, Indickém oceánu a Jižním oceánu. Rekordní teploty v Karibském moři pak mohly přispět k zesílení hurikánu Beryl, který 1. července dosáhl kategorie 5.

Letošní rok má velmi vysokou pravděpodobnost, že se stane nejteplejším rokem v historii měření. I kdyby průměrné globální teploty ve zbytku roku nepřekonaly dosavadní rekordy, je poměrně nepravděpodobné, že by byly o tolik nižší, aby snížily celoroční průměr.

Určitě si přečtěte

Články odjinud