Máme tu desátý měsíc letošního roku a už teď máme téměř jasno – rok 2024 se s největší pravděpodobností zapíše jako nejteplejší v historii měření. Tuto znepokojivou zprávu přináší Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S). Ale nepředbíhejme a pojďme se podívat, co říkají data o nedávno skončeném září.
Září 2024 bylo druhým nejteplejším zářím v historii měření, hned za loňským rekordmanem. Průměrná globální teplota vzduchu dosáhla 16,17 °C, což je o 0,73 °C více než průměr pro září v letech 1991 až 2020. To možná nezní jako velké číslo, ale v globálním měřítku je to obrovský skok. Pro představu: rozdíl mezi dobou ledovou a meziledovou byl asi 5 °C, přičemž změna probíhala tisíce let.
Opět více než 1,5 °C
Alarmující je také skutečnost, že září 2024 bylo již 14. měsícem v řadě patnácti měsíců, kdy globální průměrná teplota vzduchu překročila hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. Tato hranice není jen náhodně zvoleným číslem – je to limit stanovený v Pařížské dohodě jako maximální přijatelné oteplení, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické změny. Nyní jsme nad touto hranicí téměř nepřetržitě více než rok.
Měsíční globální anomálie přízemní teploty vzduchu ve srovnání s lety 1850-1900 od ledna 1940 do září 2024
Pozitivně nezní ani další publikovaná čísla. Teplotní anomálie pro leden až září letošního roku je o 0,19 °C vyšší než ve stejném období roku 2023. Také průměrná teplota za posledních dvanáct měsíců (tj. říjen 2023 až září 2024) je druhá nejvyšší v historii.
Ale nejde jen o teplotu vzduchu. Výrazně se oteplují také oceány, které pokrývají 70 % zemského povrchu a fungují jako obrovský klimatický regulátor. Průměrná teplota mořské hladiny v září 2024 byla 20,83 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii pro tento měsíc. To může mít dalekosáhlé důsledky – od změn v mořských ekosystémech až po intenzivnější hurikány.
Co to znamená v praxi?
Co to všechno znamená v praxi? Září 2024 nám to ukázalo v plné síle. V mnoha částech světa jsme byli svědky extrémních srážek a ničivých bouří. Jak vysvětluje zástupkyně ředitele C3S Samantha Burgess: „Extrémy počasí, které pozorujeme stále častěji, jsou zhoršovány teplejší atmosférou. To vede k intenzivnějším srážkám, kdy během několika dnů může napadnout množství deště odpovídající několika měsícům.“ Příkladem může být hurikán Helene na jihovýchodě USA, tajfun Krathon na Tchaj-wanu nebo bouře Boris, která přinesla záplavy do střední Evropy.
Zatímco některé oblasti trpěly přívalovými dešti, jiné se potýkaly s extrémním suchem. Například v částech Severní Ameriky, západního a nejvýchodnějšího Ruska, severovýchodní Číny, východní Austrálie a většiny jižní Afriky a Jižní Ameriky panovaly sušší než průměrné podmínky. To vedlo ke zvýšenému množství lesních požárů v několika regionech, včetně Ruska a Jižní Ameriky.
Co nám tato data říkají o budoucnosti? Podle C3S je „téměř jisté“, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii měření. Není to jen statistický údaj – je to varovný signál. Klimatologové varují, že se blížíme k bodu zlomu, kdy mohou být změny klimatu nevratné. Jak řekl známý klimatolog Michael Mann: „Jsme na palubě Titaniku a vidíme ledovec přímo před námi. Otázka zní, zda dokážeme loď včas otočit.“
Zdroje: climate.copernicus.eu, climate.copernicus.eu, france24.com.