Hromada českých výrobců, kteří používají nanovlákennou technologii, v posledních dnech a týdnech experimentují s výrobou ochranných prvků na ústa a nos. Nanovlákenná tkanina totiž může mít při správném použití záchyt vysoko nad 99 % patogenů.
Naopak u základních bavlněných roušek, které aktuálně šije půlka Česka pro své blízké, je odhadovaný záchyt v ideálních podmínkách někde okolo 60 %. U amatérské výroby ale velkou měrou záleží také na správném nošení, hygieně atp., aby se z roušky naopak nestala houba, která nasaje patogeny z širokého okolí. Roušku je tedy třeba dezinfikovat přežehlením na nejvyšší možnou teplotu, vypráním atp.
Tvoje rouška chrání mě, ta moje zase tebe
Nicméně, ani 60 % není málo a co je zdaleka nejdůležitější, při hromadném a plošném nošení roušek ve veřejném prostoru nabývá na významu sekundární efekt: nechráníme jimi ani tak sebe, jako spíše ostatní, neboť i jednodušší látka zachytí relativně velké kapénky slin a dalších látek z našich vlastních sliznic. Do jisté míry se tedy opravdu chráníme navzájem.
Pokud taková primitivní rouška zachytí alespoň část našeho vlastního biologického materiálu, o to méně ho ulpí na (byť technologicky nedokonalých) rouškách ostatních.
Jak vylepšit primitivní roušku o nanovlákna
Vědci z Technické univerzity v Liberci nicméně přispěchali se zajímavým hackem, o kterém referovala liberecká redakce Českého rozhlasu. Univerzita patří k průkopníkům samotné technologie nanovlákenné tkaniny, pro IZS svého kraje proto vyrábí nanovlákené roušky už nějaký čas a nyní přichází i s výrobou samostatných nanovlákenných filtrů.
Liberecká technická univerzita začala šít roušky s nanovlákennou membránou (Foto: T-UNI)
S malým rozměrem 15×20 centimetrů by si ji mohli lidé vložit i do svých ručně šitých roušek, pokud budou mít vnitřní pouzdro. A lidé takové vylepšené roušky už často opravdu šijí, aby si do vnitřní komory vložili třeba papírový kapesníček, HEPA filtr z vysavače aj. Tím mohou funkčnost domácí roušky ještě zvýšit.
Jednoduchá vložka zvýší obranu na 70-90 %
Podle libereckých vědců jednoduchý filtr výrazně zlepší funkci primitivní roušky, záchyt patogenů totiž poskočí na 70-90 %. Filtr je sice opět jen na jedno použití, takže byste jej měli každý den vyměnit, ale funguje.
Jen pro připomenutí, brněnský Respilon podobný filtr vybavil ve spolupráci s Izraelem oxidy mědi, které jsou silně antipatogenní, viry zabíjejí, a tak membrána při občasném používání vydrží i celý týden. Pokud by se podařilo vyrobit aktivně zabíjející výměnný nanovlákenný filtr i ostatním, primitivní textilní roušky by byly rázem mnohem bezpečnější.
Liberecká univerzita už testuje stovky filtrů a slibuje, že dokáže vyrobit až 3 000 kusů denně. To je ale pro větší pokrytí stále málo a univerzita pokrývá jen potřeby kraje a apeluje na další experty v oboru, s jejich ultrazvukovými svářečkami by totiž vědci dokázali vyrobit až desítky tisíc nanovlákenných filtrů každý den.