Jedním z hlavních symptomů závažné depresivní poruchy (MDD) je přetrvávající smutek. Opravdu lidé s touto diagnózou upřednostňují smutné podněty, protože je udržují v jejich depresi? Poslední výzkum naznačuje pravý opak.
Lidé s depresí poslouchají smutnou hudbu, protože jim pomáhá cítit se lépe. Tvrdí to studie, která se snažila zjistit, proč se posluchači uchylují k sentimentálním songům, když se cítí špatně. První část výzkumu byla publikována v časopise Emotion.
Výzkum se pokusil zopakovat zjištění studie z roku 2015, která ukázala, že depresivní lidé dávají přednost poslechu smutné hudby. Odborníci z University of South Florida požádali 76 vysokoškolaček (polovině z nich byla diagnostikována deprese), aby poslouchaly různé typy skladeb klasické hudby.
Smutní lidé preferují smutnou hudbu
Skladby byly rozděleny do dvou skupin: na veselé a smutné. K „veselým“ skladbám patřil například úryvek z Orfea v podsvětí od Jacquese Offenbacha, „smutný“ protipól pak zastupovala například skladba Adagio for Strings od Samuela Barbera, která je všeobecně považována za extrémně depresivní.
Vědci zjistili, že, stejně jako ve studii z roku 2015, účastníci s depresí raději poslouchají smutnou než veselou hudbu. Zabývali se také otázkou, jak se posluchačky po vyslechnutí jednotlivých skladeb cítily.
Depresivní účastníce uváděly, že je smutná hudba činí šťastnějšími. „Skutečně se cítily lépe, když poslouchaly smutnou hudbu, než tomu bylo předtím,“ řekl spoluautor studie Jonathan Rottenberg. Zdá se, že tento typ hudby má relaxační a uklidňující účinky.
Po smutné hudbě se cítí lépe
Výsledky studií zpochybňují předpoklad, že depresivní lidé poslouchají smutnou hudbu, aby se cítili ještě hůř. Ve skutečnosti může jít o složitější mechanismus, který bude vyžadovat další zkoumání. Je to však zajímavé zjištění, které replikuje výsledky dřívějších výzkumů, a mohlo by mít dopad na oblasti, jako je hudební terapie.
Terapeutický poslech hudby má u pacientů s depresí přinejmenším krátkodobé výsledky. Ačkoli neexistuje žádný „nejběžnější“ typ hudby používaný v této terapii, často jde o skladby postavené na nástrojích jako jsou kytary a bicí. V budoucnu se tento obor možná více zaměří na smutné písně.
Výzkum je však nutné brát s rezervou, neboť byl prováděn je na poměrně malém vzorku, omezeném na ženy-vysokoškolačky. Na těchto základech se nedá stanovit jasná odpověď na otázku, proč lidé s depresí dávají přednost smutné hudbě. Výzkum také nijak neřešil, jak testované osoby reagují na písničky, obsahující slova.