Lidé s depresí se po poslechu smutné hudby cítí lépe, naznačuje výzkum

Můj názor  |  zobrazit i odpovědi (trvale)  |  řadit od nejstarších Komentáře nyní řadíme od nejnovějších.
Tímto odkazem můžete řazení změnit.
 |  nových názorů: 27

Názory k článku

08. 05. 2019 07:46

Necekal jsem, ze toto bude jeste nekdo zkoumat. Odpoved byla jasna uz na zacatku.https://m.youtube.com/watch

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
07. 05. 2019 23:44

Nechápu pojmy "smutná hudba" a "veselá hudba". Co je to přesně za konstrukt? Je smutná skladba taková která vyvolává smutek? Opravdu existuje skladba která vyvolává smutek samo o sobě - tedy vyjma případů kdy máme konkrétní skladbu asociovanou s událostí/osobou která v nás sama o sobě vyvolává smutek? Nebo to referuje ke skladbě která připomíná smutek? Proč by ale skladba měla připomínat smutek, a pokud už nějakou volnou asociací dojdeme k tomu že skladby v nějaké harmonii jsou "smutné", má to opravdu jakoukoli spojitost s *prožitkem* smutku? Není míchání "emocí" a "pocitů vyvolávaných hudbou" mícháním dvou zcela nesouvisejících věcí? Chápu snahu popsat harmonii jako "měkkou", "tvrdou", chápu připodobnění k chuti, barvě či vůni, chápu smysl vytvoření reference k nějaké kultuře či geografické poloze. Ale říct o něčem že je to "smutné" protože je to postavené na interferenci vlnění s vyšší (avšak stále uchem rozeznatelnou) periodicitou, to mi hlava prostě nebere.Speciálně Adagio in G Minor ve mě vyvolává klid, vyvolává ve mě pocit poklidně tekoucí energie, pocit povznesení, pocit lehkosti, vyvolává u mě příjemné lehce extatické pocity vyvolané měkkými přechody mezi souzvuky v nichž je napětí, měkkost, komplexnost. Ale smutek? Ne, alespoň ne ve smyslu slova "smutek".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
07. 05. 2019 19:35

Tohle věděl už Homer když říkal Líze: "Hrej si to svoje blues, když ti to udělá radost. " :D

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
07. 05. 2019 12:59
avatar
07. 05. 2019 10:06

Mi zrovna Adagio for Strings jako nejak extra depresivni neprijde, takova prijemna vazna symfonie.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Anonymizovaný  |  07. 05. 2019 08:48

Já jsem si zase povšiml, že depresemi nejvíc trpí lidé, kteří mají nějak velký přebytek volného času a jsou celkem dobře zajištění - což by i vysvětlovalo tu polovinu vysokoškolaček.Člověk, který se musí otáčet a makat, tak na deprese nějak nemá čas, respektive potřebuje k ní nějaký opravdu závažný důvod a ne něco jako "Jessica bude mít hezčí plesové šaty a Nicovi se asi vůbec nelíbím - můj život nemá smysl..." .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (7)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět

Pocit spolupatricnosti. To, ze se nekdo cite stejne zle, nebo i hur, clovek ma pak pocit, ze neni ve svete sam a jeho problemi nejsou az tak zle a neresitelne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (6)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor