Je fascinující sledovat, jak se postupně prodlužuje průměrná délka lidského života, která v průběhu dvou dekád vzrostla o 6,5 roku. Zároveň se ale ukazuje docela logický fakt, že část těchto let lidé tráví ve zhoršujícím se zdravotním stavu.
Zásadním faktem je, že se rozdíl mezi délkou života a obdobím zdraví stále zvětšuje. Podle globální studie Světové zdravotnické organizace (WHO) nyní lidé stráví s nemocemi nebo zdravotními komplikacemi průměrně posledních 9,6 let svého života.
Trendy střední délky života vs. naděje dožití vážená zdravotním stavem
Zdravotní mezera
„Zdravotní mezera“ (healthspan-lifespan gap) je rozdíl mezi celkovou délkou života a obdobím, kdy je člověk zdravý. Tento koncept bere v úvahu nejen to, jak dlouho člověk žije, ale i kvalitu těchto let. Měření probíhá pomocí ukazatele označovaného jako naděje dožití vážená zdravotním stavem (Health-Adjusted Life Expectancy, HALE), který hodnotí roky života prožité bez závažných nemocí. Tento rozdíl odhaluje, že růst dlouhověkosti nenásleduje odpovídající zlepšení zdravotní kondice.
Největší rozdíl mezi délkou života a obdobím zdraví zaznamenaly bohaté země, jako jsou Spojené státy (12,4 roku), Austrálie (12,1 roku), Nový Zéland, Velká Británie (11,3 roku) a Norsko. Tyto země sice dosáhly vysoké délky života, ale hlavní překážkou se stávají zdravotní problémy, zejména chronické nemoci.
Bland-Altmanův graf očekávané délky života v závislosti na zdravotním stavu
Naopak v zemích s kratší průměrnou délkou života, jako je Lesotho, Somálsko, Mikronésie, Kiribati nebo Středoafrická republika, je zdravotní mezera menší. Důvodem tohoto rozdílu je především nedostatečný pokrok v léčbě chronických nemocí, které více zatěžují dlouhověké populace. Země s nižšími příjmy mohou mít menší zdravotní mezeru nejen kvůli kratšímu životu, ale také kvůli jiné skladbě nemocí (např. vyšší podíl infekčních chorob oproti chronickým onemocněním).
Podle WHO je zdravotní mezera u žen v průměru o 2,4 roku větší než u mužů. Tento rozdíl je dán jak vyšší délkou života žen, tak jejich větší zranitelností vůči některým nemocem, jako jsou neurologické poruchy a zdravotní problémy, které postihují svaly, kosti, klouby, šlachy, vazy nebo nervy. U žen navíc k tomuto rozdílu přispívají gynekologická onemocnění. Zvláště patrné je to ve vyspělých zemích, kde ženy tráví stále delší část života s chronickými nemocemi.
V Česku tráví senioři s nemocemi 8 až 9 let
Nárůst rozdílu mezi délkou života a obdobím zdraví je spojen s takzvanými neinfekčními nemocemi, mezi něž patří kardiovaskulární choroby, cukrovka, rakovina, neurologická onemocnění nebo onemocnění pohybového aparátu. Ve Spojených státech k tomu přispívají i poruchy duševního zdraví a závislosti. Studie poukazuje na paradox: prodlužující se životy znamenají větší šanci na rozvoj chronických nemocí, které pak prodlužují dobu trávenou v nemoci.
Podobně jako v jiných evropských zemích i v Česku platí, že délka života roste, ale zdravotní problémy, zejména obezita a kardiovaskulární nemoci, ohrožují kvalitu těchto let. Podle údajů OECD stráví průměrný český senior posledních 8 až 9 let života s různými omezeními způsobenými nemocemi.
Odborníci zdůrazňují, že řešení nespočívá jen v léčbě nemocí, ale hlavně v jejich prevenci. To obnáší například zdravější životní styl, lepší dostupnost zdravotní péče a investice do preventivních programů. Technologie, jako je umělá inteligence, mohou pomoci předpovídat rizika a umožní zasáhnout dřív, než se nemoc plně rozvine. Zároveň je ale třeba zajistit lepší podmínky pro pohyb a zdravé stravování.
Uzavřeme optimisticky: ačkoli zdravotní mezera představuje globální výzvu, ke změně k lepšímu může přispět každý z nás. Důležitá je nejen vůle k prevenci na individuální úrovni, ale i změny na úrovni společnosti. Cílem není pouze prodloužit život, ale zlepšit jeho kvalitu tak, aby delší roky života znamenaly i více let ve zdraví.
Publikace v renomovaném časopise
Ačkoli studie poskytuje cenná data o globální zdravotní mezeře, nelze opomenout některá její omezení. Jedním z hlavních problémů je spoléhání na odhady naděje dožití vážené zdravotním stavem, které vyžadují přiřazení vah jednotlivým nemocem. Tyto váhy mohou být ovlivněny kulturními rozdíly a subjektivními významy nemocí, což může zkreslit výsledky.
Další slabinou je závislost na dostupných datech, která mohou být v různých zemích rozdílné kvality. Země s nižšími zdroji nemusí mít dostatečné systémy pro sběr zdravotních dat, což může vést k nepřesnému porovnání. Tato omezení zdůrazňují potřebu dalšího zlepšení metodologie a hlubšího zkoumání demografických a ekonomických souvislostí.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 11. prosince v odborném časopise JAMA Network Open. Toto renomované lékařské periodikum vydávané Americkou lékařskou asociací se zaměřuje na široké spektrum lékařských a zdravotnických témat, od epidemiologie přes klinický výzkum až po veřejné zdravotnictví. Jedním z hlavních důvodů vysoké vědecké důvěryhodnosti tohoto časopisu je jeho důkladný proces recenzního řízení.
Zdroje: jamanetwork.com, studyfinds.org, sciencedaily.com, healthday.com.