Neobvyklé vlastnosti spirální bakterie Treponema pallidum nám už dlouhou dobu znemožňují nechat se naočkovat proti jedné z vůbec nejznámějších sexuálně přenosných infekcí – syfilidě. Nyní však tým vedený odborníky z University of Connecticut (UConn) oznámil, že se mu podařilo učinit zásadní krok na cestě vedoucí k účinné vakcíně.
To, že původcem syfilis je právě T. pallidum, víme už přes 100 let. Problém spočívá v tom, že tuto bakterii je velice náročné studovat, neboť je pozoruhodně křehká a i při té nejmenší „provokaci“ se rozpadne. Kromě toho se jen velmi obtížně pěstuje v laboratních podmínkách. Z těchto důvodů nebylo jednoduché identifikovat proteiny na vnější straně dotyčného patogenu, jejichž znalost je k vývoji očkovací látky nezbytná.
Mikrobiologové Justin Radolf a Melissa Caimano si však nedávno všimli toho, že genomy kmenů T. pallidum pocházejících z různých měst po celém světě jsou si vzájemně hodně podobné. Když pak odhalili několik mutací, ukázalo se, že každá z nich je nesmírně důležitá pro přežití bakterií. „Mutují, aby se vyhnuly imunitnímu systému,“ komentoval to Radolf.
Tým následně pomocí počítačových simulací přeložil sekvence DNA do sekvencí aminokyselin a získal charakteristické proteiny barelovitého tvaru, které se podobají třídám povrchových molekul nalezených na jiných bakteriích. Což je dobrá, ale současně i špatná zpráva.
Proč i špatná? Jak už vás možná napadlo, dříve či později se objeví kmen s novým kódem... a vědci se budou muset znovu pustit do práce. „Pokud jde o proteiny vnější membrány, nejlepším kandidátem pro vakcínu je ten, který se nejméně mění,“ připomněla Caimano.
To ovšem neznamená, že by tento byl objev byl k ničemu. Výzkumníci plánují další testy svých proteinů coby vhodných vakcínových antigenů a média v dané souvislosti píšou o překonání velké překážky, díky kterému bychom šíření syfilis konečně mohli zastavit.
Foto: CDC