Nová studie varuje, že rozsáhlé oblasti naší planety, kde žije více než polovina světové populace, se mohou brzy stát neobyvatelnými kvůli extrémním vedrům. Vědci z Pensylvánské státní univerzity tvrdí, že miliardy lidí v Americe, Asii a na Blízkém východě se budou muset přestěhovat, pokud se budou globální teploty kvůli změně klimatu i nadále zvyšovat, informuje web StudyFinds.
Lidský organismus totiž snese jen určitou míru horka a vlhkosti, než začne čelit život ohrožujícím zdravotním komplikacím. Pokud by teploty překročily 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, pak bz se mnoho oblastí v zemích s nižšími příjmy mohlo stát neobyvatelnými kvůli příliš velkým horkům. Zvýšení teploty o 2,5 °C by mohlo vystavit více než čtyři miliardy lidí v zemích, jako je Indie, Pákistán, východní Čína a subsaharská Afrika, dlouhodobým obdobím nesnesitelného horka.
Zásadní je snížit emise
Vzestup o 2 °C by způsobil nesnesitelné horko a vlhkost ve východní a střední části Spojených států, v některých částech Jižní Ameriky a v Austrálii. Za takových podmínek by postižení obyvatelé měli problémy s přirozenou regulací tělesné teploty, což by vedlo k potenciální migraci a zvýšenému riziku úmrtí.
Alarmující studie zdůrazňuje, že zásadní význam pro zamezení tak chmurných výsledků má snižování emisí. Od počátku průmyslové revoluce na konci 18. století vzrostla globální teplota přibližně o 1 °C. V roce 2015 proto 196 zemí schválilo Pařížskou dohodu o klimatu, jejímž cílem je omezit nárůst teploty na 1,5 stupně nad úroveň před průmyslovou revolucí.
S rostoucími globálními teplotami mohou miliardy lidí překročit své fyziologické tepelné limity. Vědci z Penn State College of Health and Human Development a Purdue University modelovali předpokládaný nárůst teploty v rozmezí od 1,5 °C stanovených Pařížskou dohodou až po hrozivý scénář nárůstu o 4 °C. Ve své práci identifikovali oblasti, kde by rostoucí teploty vedly k pro člověka neúnosnému horku a vlhkosti.
Limitní teplota 31 °C a vlhkost 100 %
„K pochopení toho, jak složité a reálné problémy, jako je změna klimatu, ovlivní lidské zdraví, potřebujete odborné znalosti jak o planetě, tak o lidském těle,“ říká spoluautor studie Larry Kenney v univerzitním prohlášení. „Spolupráce je jediným způsobem, jak pochopit složité aspekty, jakými životní prostředí ovlivní životy lidí, a začít vyvíjet řešení problémů, kterým musíme všichni společně čelit.“
Vědci z Pensylvánské státní univerzity loni zjistili, že mladí a zdraví jedinci snesou teplotu vlhkého teploměru – tedy nejnižší teplotu dosažitelnou odpařováním – zhruba 31 °C při 100% vlhkosti vzduchu. Tato hranice je však ovlivněna dalšími faktory, jako je fyzická aktivita, rychlost větru a sluneční záření.
Historicky byly teploty překračující limitní hodnoty pro člověka jen krátkodobé – většinou byly naměřené na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Vědecká zjištění naznačují, že zvýšení teploty o 2 °C by znamenalo, že miliardy lidí v oblastech, jako je Pákistán, Indie, východní Čína a subsaharská Afrika, by musely každoročně snášet dlouhá období extrémních veder.
Vlny vlhkých veder
Tyto oblasti by zaznamenávaly vlny veder s vysokou vlhkostí vzduchu, které brání odpařování potu a tím přirozenému ochlazování organismu. Mnoho postižených obyvatel těchto zemí s nižšími až středními příjmy by navíc nemělo přístup ke klimatizaci, což by je činilo obzvláště zranitelnými.
Pokud by globální oteplení přesáhlo 3 °C, pak by v oblastech od Floridy po New York a od Houstonu po Chicago nastaly podmínky, které by překonaly limity, jež je lidský organismus schopný snášet. Podobně by byla postižena i Jižní Amerika a Austrálie. Nejen to ukazují výsledky studie publikované tento týden v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
„Podobné modely jsou dobré v předpovídání trendů, ale nepředpovídají konkrétní události, jako byla vlna veder v Oregonu v roce 2021, která zabila více než 700 lidí, nebo Londýnská horka, během kterých loni v létě dosáhly teploty 40 °C,“ říká hlavní autor studie bioklimatolog Daniel Vecellio.
Hranice lidské tolerance vůči teplu
Vědecký tým provedl rozsáhlé experimenty, aby pochopil vzájemný vliv horka, vlhkosti a fyzické námahy na lidskou výdrž. Zjistil, že se po překročení určitých prahových hodnot, i když nejsou bezprostředně smrtelné, stává odpočinek nezbytnou prevencí onemocnění, jako je vyčerpání z horka, úpal a příliš vysoká kardiovaskulární zátěž.
Studie z roku 2022 ukázala, že hranice lidské tolerance vůči teplu a vlhkosti jsou nižší, než se dříve předpokládalo. Na základě těchto podkladů vědci promítli, jak by různé scénáře globálního oteplování mohly ovlivnit obyvatelnost po celém světě.
Jedním ze zásadních závěrů výzkumu je, že vlhké horko představuje významnější hrozbu než suché horko. Tvůrci politik musí přehodnotit současné strategie zmírňování veder a investovat do opatření, která by řešila tyto hrozící problémy. Vědci vyzývají lidi, aby byli ostražití vůči silným vedrům a vlhkosti, i když jsou pod stanovenými prahovými hodnotami. Zejména starší dospělí mohou zažívat tepelný stres i při mírnějších podmínkách.
Horko jako tichý zabiják
„Horko je již nyní meteorologickým jevem, který ve Spojených státech zabíjí mnoho lidí,“ dodává Vecellio. Například mnoho obětí vlny veder v Chicagu v roce 1995 byli senioři, kteří podlehli kombinaci zvýšené tělesné teploty a kardiovaskulárních problémů.
Pro omezení globálního zvyšování teploty je třeba snížit emise skleníkových plynů, zejména CO2 vznikajícího při spalování fosilních paliv. Důsledky nečinnosti by mohly být hrozivé, zejména pro země s nižšími příjmy. Město Al Hudajda v Jemenu nabízí znepokojivý pohled na možnou budoucnost: při zvýšení teploty o 4 °C by mu hrozilo více než 300 dní nesnesitelného horka ročně, což by ho učinilo prakticky neobyvatelným.
„Největší tepelný stres se projeví v méně bohatých regionech s rychle rostoucím počtem obyvatel. Navzdory minimálním emisím skleníkových plynů ve srovnání s bohatšími zeměmi budou miliardy lidí v těchto zemích trpět a mohou přijít o život,“ dodává spoluautor studie Matthew Huber, který pracuje na Purdue University jako profesor věd o Zemi, atmosféře a planetách. „Ušetřeny však nebudou ani bohaté národy. V našem provázaném světě se důsledky projeví všude.“