Lidstvo exoplanety kolonizovat nebude. Alespoň to tvrdí čerstvý nositel Nobelovy ceny

Názory k článku

Jarda.abc  |  11. 10. 2019 12:22  |  Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.120

To jsou názory hodné Nobelisty.
Bylo by dobré mluvit o nějakém časovém horizontu.
Podle mě, nejdříve tam poletí nanoroboti a za větší dobu i lidi, nebo pouze jejich DNA.Dnes musí mít správný posudek i nobelista za fyziku, chemii, biologii, ... . Není to tak jasné, jako u ceny za literaturu, mír, ale je to taky jeden z předpokladů.Zásluhy za hledání exoplanet? I to lze vyhodnotit různě.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Kevlarius  |  11. 10. 2019 12:26  |  Microsoft Windows 10 Firefox 69.0

Coby fanoušek sci-fi jsem chronickým optimistou.
Trvale obývané enklávy na Měsíci, Marsu a možná i v horních vrstvách atmosféry Venuše by snad být realizovatelné mohly.
Jinak, NASA údajně mimo jiné má oddělení, které se zabývá vývojem Warpu, zatím jen matematikou a fyzikou kolem toho.
Neustále se vyvíjí umělá inteligence, kvantové počítače a podobné nástroje, které by snad v dohledné době mohly s návrhem designu pohonu podobného Warpu pomoct a tento vývoj silně urychlit.
Kdo dnes dokáže odhadnout jaké technologické možnosti lidstvo bude mít od teď za 100 let?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (6)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
dolph1888  |  11. 10. 2019 12:36  |  Microsoft Windows 10 Firefox 70.0

Astrofyzik a vychází jen z prostředků, možností, které máme k dispozici? To by měl být vývoj lidstva, technologický pokrok, vyhynout na vlastní planetě nebo v soustavě až jí Slunce dá na konci zabrat? Dnes se vyrábí elektromobily i solární elektrárny s tím, že se zdokonalí technologie ukládání energie a za pár let/desetiletí budeme s přehledem ukládat GWh možná jednotky TWh do kontejnerů dnešních rozměrů (max. 32 MW na jednotku) nebo se pletu a jde se až tak špatným směrem? V takový neúspěch nevěřím ani já skeptik. Vývoj se nezastaví nejen ohledně baterií, ale také v případě vesmírných plavidel a jejich pohonů. Už dnes víme jak postavit iontové (gen. II.) či magnetoplazmové (VASIMR - různý způsob inicializace) motory, které mohou operovat v rozmezí stovek kW až jednotek MW, a jsou tento výkon při dostatku energie (solární u hvězd, jaderný v mezihvězdném prostoru - zde vývoji brání zelení, mobilní reaktory budou třeba, jsou jednorázové a mají velmi jednoduchou, ale bezpečnou konstrukci s rychlým odstavením v případě potíží, nejsou součástí trupu lodi, vždy na ramenech mimo!) schopny udržen po celé dny, týdny a měsíce za stálého zrychlování. Dokonce se už uvažuje a technicky zde není až takový problém nad motory fúzními, osobě si myslím, že dnes je nejdostupnější (z výrobního hlediska) technologie pelet (deuterium/tritium) magneticky stlačovaných:
https://abload.de/img/fdrocketljk4u.gif
, protože i já si umím konstrukčně představit, že by to šlo a nevidím tam nepřekonatelná místa. Samozřejmě v ještě vzdálenější budoucnosti, bude fúze probíhat přímo v trysce motoru, na výstupu, takže bude využíváno palivo v nádržích/zásobnících a vše bude pohánět jeden nebo více (u velkých plavidel) fúzních reaktorů = ideální kombinace z hlediska efektivity. Vše ostatní ohledně přežití v nehostinném prostředí (cesta vesmírem, obydlí, ochrana organismu před radiací - možná za pomoci injekce, zatím neznámých látek - záření především ionizuje vodu v těle, poškození DNA jsou druhotná, skafandry atd.) se člověk musí naučit, tak tomu bylo vždy. Nejde o nějakého zeleného, klimatického alarmistu co má v kalhotách nebo se chce zalíbit a dostat další cenu - ekologickou?
Dodatek: Některé reakce mi připomněli pár sci-fi (možná) detailů. Tak WARP není o žádné hmotě, ale o naučení se pracovat s gravitací, velká tělesa (hvězdy, černé díry) nám dokazují, že komprese/dekomprese prostoročasu možná je, to že my dnes víme málo hmotě, temné hmotě i energii je náš problém, ne teorie. Ohledně cestování pomaleji než c, zde platí pravidlo, že čím blíže c, tím pomaleji na lodi běží čas (při 90% se 1 den rovná 2 dnům mimo ni, při 99% je den na lodi, rokem na Zemi), takže se v pohodě „vrátíte do budoucnosti” a díky pomalejšímu stárnutí se lodí dostanete mnohem dál, než by jste čekali. Ano, loď musí být chráněna při takové rychlosti proti malých částicím s vysokou energií, např. elektromagnetickým štítem, ablativním za letu měnitelným štítem, ale Země na tom není jinak, jen letí pomaleji, ochrana nemusí být tak účinná. Zde bych doporučil shlédnout:
Stephen Hawking - Rocket to the Future
https://www.youtube.com/watch

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (2)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
11. 10. 2019 13:35 | Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.90

To že má pánko Nobelovu cenu ešte neznamená, že má patent na rozum alebo vie, ako bude vyzerať budúcnosť.Vo februári 1903... jeden z najväčších priekopníkov lietania Rumun Traian Vuia prezentoval svoj lietajúci stroj... a vedci z Académie des Sciences ho definitívne odmietli so slovami:„Problém lietania so strojom ťažší ako vzduch nemôže byť vyriešený, je to len sen“ :)Traian sa však nevzdal a bez ich pomoci svoje lietajúce auto dokončil. Jeho stroj letel vo výške 1m do vzdialenosti 12m... a zvládol aj pekne pristáť. Bolo to vlastne také prvé „kompletné“ lietadlo. Budúcnosť tvoria tí, ktorí nepoznajú slovo "nemožne". :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
superloco  |  11. 10. 2019 13:38  |  Macintosh OS X Safari 12.1

V budoucnu lidstvo určitě dosáhne takových medicínských znalostí, že lidská nesmrtelnost bude realitou (myšleno zastavení stárnutí buňek). Dále nové technologie zkrátí dostupnost obyvatelných planet na např. několik stovek let. V kombinaci s dlouhým lidským životem už přesídlení smysl dávat bude.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jjfb  |  11. 10. 2019 13:40  |  Microsoft Windows 10 Firefox 69.0

Pan Astrofyzik zapomněl na dilataci času? Díky ní není nereálné se dostat v rámci jednoho života, či několika generací i na extrémně vzdálené planety, i bez jakéhokoliv typu WARP pohonu. Ano, sice se dotyční již nebudou moci vrátit (na Zemi uběhnou desetisíce let), ale kolonizace je teoreticky reálná.
A WARP pohon také není fyzikálně teoreticky nemožný.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (12)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
radon  |  11. 10. 2019 13:53  |  Microsoft Windows 7 Chrome 77.0.3865.90

Jak se říká, nikdy neříkej nikdy Pár hodně chytrých lidí se o tom už přesvědčilo. Osobně si myslím, že do 100 let by bylo reálné vypustit sondu s vlastní AI, která to k nejbližším hvězdám dá za 50-100 let. Prozkoumá, podá zprávu. Další už může nést život a osídlit oceány. Lidé budou ještě chvíli trvat, ale nemusí letět tak rychle, od toho je něco jako RÁMA

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
-drb-  |  11. 10. 2019 14:12  |  Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.90

Ve vědeckém pokroku platí pravidlo "nikdy neříkej nikdy". Historie je plná omylů, zejména u vědeckých kapacit dané doby se to stává s odstupem času velmi pikantní. Přesto se lidé nepoučí a mají tendenci vynášet rezolutní soudy, že něco v budoucnu nikdy nepůjde.Za současného stavu poznání a technologie je kolonizace exoplanet nereálná. Ovšem ne proto, že by to nebylo fyzikálně/technicky možné, ale protože by to bylo tak extrémně náročné a drahé, že na to prostě nemáme. Princip je relativně jednoduchý - obří generační loď, která tam poletí třeba dvě stě let. To je zkonstruovatelné, principy jsou známé, zdroje energie i pohonu také. Lze to. Jenom to je v této podobě naprosté šílenství a ekonomický nesmysl.To ale neznamená, že daný projekt nezačne dávat smysl za dvacet, padesát, sto let. Mám velmi rád knihu Ze Země na Měsíc od Julese Vernea. Byla napsána v roce 1865 a Jules Verne si tam na základě tehdejších znalostí a tehdejší technologie vysnil cestu na Měsíc. Ta kniha je naivní a z dnešního pohledu plná chyb a omylů, ale přesto se jí nedá upřít jedna věc - dosáhnout Měsíce navrženým způsobem by opravdu bylo možné. Ne tedy s lidmi, protože by přetížení nevydrželi, ale dosáhnout výstřelem až na Měsíc skutečně možné je a bylo by to i tehdejšími technologiemi postavitelné. Jen by to tedy byl naprostý ekonomický nesmysl, protože při tehdejší úrovni metalurgie a chemie by musela být hlaveň postavena prakticky uvnitř hodně velké hory, nálož by byla extrémně objemná atd. Verne to sice odhadoval správným směrem - hlaveň byla dlouhá 270 metrů, zakopaná do země, umístěná na Floridě (i zde uvažoval velmi správně), ale celou konstrukci velmi podcenil. Ale ano, šlo by to zkonstruovat a zrealizovat. Sice by na jediném výstřelu finančně vykrvácelo několik států, ale ano, bylo to reálné i s jejich úrovní poznání.Od napsání románu trvalo sto let a fantazie, kterou si vysnil spisovatel, se stala realitou. Byly použity úplně jiné technologie, daleko pokročilo poznání o tom, jak Měsíc skutečně vypadá a co tam lze očekávat, a pochopitelně i cena (ač obrovská) byla o mnoho řádů nižší, než kdyby se to pokusili udělat o sto let dříve. A jen perlička na okraj - vystřelování drobných satelitů na oběžnou dráhu dělem bylo opravdu vyzkoušeno. Úspěšně. Rakety ale mají více výhod.Jsem naprosto přesvědčen o tom, že nemalá část věcí, které dnes čteme ve sci-fi románech, bude za sto let realizována. Pochopitelně jinak, protože autoři staví jen na současném poznání, ale nemyslím si, že to, co si vysnili autoři jako třeba Clarke, Heinlein, Bradbury, Troska, Procházka, Neff či Hlávka jsou věci úplně nereálné. U těch starších autorů je už dnes vidět, že vývoj skutečně tou cestou, kterou viděli, opravdu jde. Myslím si, že za dalších dvacet let bude vidět posun vývoje i u nápadů autorů současných.Jakým způsobem ale budeme exoplanety kolonizovat, to si odhadovat netroufám. Mám sice svou osobní ideu, na kterou bych si i vsadil, ale byla by to sázka maximálně pro zábavu, nic hodnotného bych reálně nevsadil (ani své boty, jak říká běžné úsloví). Myslím si, že teoretická fyzika časem objeví řešení Einstein-Rosenova mostu a bude možné ho zkonstruovat. Znamenalo by to v takovém případě vypravit loď s potřebnou technologií na postavení daného zařízení na dalším místě ve vesmíru (kde budou suroviny a energie) a následně by se dal další materiál přenášet skrze toho zařízení. Expanze by tedy postupovala jen rychlostí cestování těch lodí, ale další rozvoj v místě s tímto zařízením už by mohl probíhat rychle. Ale je to opravdu velká neznámá - teoretické úvahy v tomto směru jsou a mají konkrétní základ, ale mít to za jisté? Ani náhodou. Nejsem věštec.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Kuba12345678  |  11. 10. 2019 14:28  |  Android Chrome 73.0

no za jeho zivota urcite ne.
inteligentni je, ale socialni inteligence zjevne nizka

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
M0RGAN  |  11. 10. 2019 14:40  |  Microsoft Windows 10 Chrome 76.0.3809.132

Pořád je o mnoho řádů levnější a jednodušší přestat kurvit tuto planetu, když žádnou další vhodnou v záloze nemáme a NEJSME SCHOPNI vytvořit zcela uzavřený fungující ekosystém ani ve skleníku na Zemi, natož na jiném vesmírném tělese, než se pokoušet teraformovat jinou planetu, natož na nějakou již teraformovanou doletět.
Teď jde jen o to, jestli si to lidstvo uvědomí dříve než tuto planetu s jejím složitým ekosystémem zničí natolik, že se nesmazatelně zapíše do její geologické historie. Vyhubit lidstvo a spolu s ním většinu složitějšího života na Zemi už schopni jsme, vyhubit život na Zemi, zatím, ne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Viktor Prudič  |  11. 10. 2019 14:45  |  Microsoft Windows 8.1 Chrome 76.0.3809.132

Jak chcete překonat rychlost světla? Warpem ze sci-fi seriálu? Kuurva, to je nápad!
Gratuluji!Víte kolik energie je potřeba i jen na vysoké podsvětelné rychlosti?Vrcholem vesmírných letů lidí této technologické civilizace bude jeden Muskův let k Marsu spolu s robotem, který mu tam postaví hrobku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (8)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Haunter  |  11. 10. 2019 15:27  |  Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.120

No... jelikož jsem právě dodíval The Expanse a Another Life, myslím, že by Musk byl opačného názoru :D

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Net.Xtreme  |  11. 10. 2019 15:29  |  Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.90

V dohledné budoucnosti asi ne, nicméně dost zdrojů začne na zemi docházet v řádu stovek let a recyklace není všemocná. Různé asteroidy, zejména na okraji soustavy nám možná vydrží na tisíce let, pokud se nám podaří zajisti soběstačnou vesmírnou ekonomiku, ale i tak je Slunce omezený zdroj energie a časem tu bude těsno. Exoplanety jsou možná daleko, ale ve Sluneční soustavě na tom moc dobře nejsme, Venuše není obyvatelná na povrchu a Mars je hodně na hraně, efektivita solárních panelů tam bude mizerná, kvůli záření bude třeba žít pod povrchem, tunelování se prodraží a pěstování čehokoli bude vyžadovat spoustu energie (a pravděpodobně dovoz materiálu ze Země či odjinud). Takže pokud bude v "dosahu" pár desítek světelných let náhrada za Zemi, planeta s podobnou gravitací, teplotou, ochranou před kosmickým zářením a mateřskou hvězdou, a předpoklady pro rychlou terraformaci, tak je osídlení jen osádka času. Předpokládám, že základnu předpřipraví roboti. Dostat tam lidi na cestě dlouhé stovky let nebude jen tak, ale i to je řešitelné dost velkou flotilou.
Zajímavé bude sledovat, jak se změní život ve sluneční soustavě, zatímco kolonizátoři budou po cestě velmi omezeni, ale po příletu s novými zdroji a omezenou konkurencí a nutností pracovat na maximum (nebo zemřít v nehostinném prostředí) a bez omezení archaickou legislativou a mytologií nás dost možná překonají... Podle mě to bude obdobné přesunu lidí/civilizace z Afriky do Evropy, a následně do Ameriky v minulosti. Stačí, když se najde nadkritické množství bláznů, co do toho půjdou. Na Zemi už není moc, kde se proslavit, už nejde dojít na nejvyšší horu jako první a zapsat se do dějin, nejde být první na pólu nebo v nejhlubším mořském příkopu. Dokonce i na Měsíci byli lidé. V příštích pár stovkách let dost možná lidé prošmejdí sluneční soustavu, a pak jsou exoplanety další logická meta.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
orgasmic  |  11. 10. 2019 15:49  |  Microsoft Windows 7 Chrome 77.0.3865.120

Ale penízky na hledání exoplanet...to se jim líbí

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
11. 10. 2019 16:13 | Microsoft Windows 10 Chrome 65.0.3325.146

Jsem zastáncem vesmírné evoluce. S názorem souhlasím. Evoluce "rozhodla", že na Zemi je místo pro život. A nebude tomu jinak. Až lidstvo vyhyne, až planeta Země nebude, evoluce půjde dál. V jiném čase a prostoru. Možná další život bude po dalším velkém třesku v "budoucím minulém" vesmíru nebo nastane až v "minulém budoucím" vesmíru, který bude po nás. Protože Velký třesk byl způsoben tak, že hmota překonala rychlost světla a vymanila se z vězení zvané horizont událostí, který vlastně ani neexistoval, protože nebylo pozorovatele v prostoru a času, protože prostor a čas neexistoval .... a tedy nemá smysl se ptát, který velký třesk byl před námi a který po nás .... to už je sofistikovaná kvantová teorie.
:
Na závěr otázka, přece byste nechtěli, aby lidstvo žilo věčně. Primát si to také myslel. A spletl se. Primát už není, vystřídaly opice současně s lidmi, kterým byl předkem. Předkem primáta jsou ryby ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
11. 10. 2019 16:39 | Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.90

Hm... co se dá dělat, no. Je třeba začít stavět pyramidy a tentokrát to pojmout tak, aby z toho ti, co přijdou po lidech, až se Země vzpamatuje, měli víc než pár zafačovaných frajerů někde ve vitrínce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
miandys  |  11. 10. 2019 19:34  |  Macintosh OS X Safari 13.0

Nevěřím, že je možné vyrobit stroj, (kosmickou loď) která by vydržela být funkční i kompatibilní víc než 20-30 let.A za tak krátkou dobu se nikam přesunout nelze.Cestování vesmírem stovky let je jen pohádka z knížek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (1)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
Baldric  |  12. 10. 2019 03:35  |  Microsoft Windows 10 Firefox 69.0

Me fascinuje, jak lide, jejichz znalost fyziky konci v lepsim pripade stredni skolou, kritizuji nobelistu, ze je tmar.
I ti se znalosti alespon fyziky stredni skoly by meli vedet, ze rychleji nez svetlo se cestovat neda. Tudiz i v idealnim pripade by se jednalo o sotva predzahradku v nasi galaxii. A i to je v ramci nasich znalosti zcela neproveditelne. Od roku 72 nebyl clovek na mesici. A to se bavime o par stovkach tisicich kilometru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (4)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
acrux  |  12. 10. 2019 13:12  |  Linux Chrome 76.0.3809.100

To, že teď jdu po ulici, a přispívám do této diskuse s kapesního zařízení za pár drobných, bylo pro lidi před 100 lety více nemyslitelné, než pro nás mezihvězdné cestování.....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
_ldx  |  13. 10. 2019 09:39  |  Linux Chrome 74.0.3729.172

Takových názorů vyslovených váženými vědci, někdy dokonce předsedy Akademií věd, už v historii bylo spousta Kdyby to člověk měl vyjmenovávat tak by to vystačilo na kabaretní půlhodinku. Takže bych to od pana nobelisty v tomto případě nebral vážně.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AndyF2  |  14. 10. 2019 13:44  |  Microsoft Windows 10 Chrome 77.0.3865.90

Pre "kolonizaciu" exoplanet nieje nevyhnutne dopravovat tam ludi ci ich DNA klasickym letom vesmirom.
My ludia sme definovani hlavne myslenim.Uz davno od vynalezu radia vysielame svoje myslienky do vesmiru.Rychlostou svetla.
To vsak nemoze stacit ked sa nedostavame odpovede naspat.(oficialna komunikovana vladna verzia)
Teoreticky hmota a energia su jedno a to iste.Subjektivne vnimame premeny energie na hmotu a opacne.
Z tohoto pohladu su aj nase tela,DNA,mozgy a myslienky len vysokoorganizovanou zahustenou zmesou el.mag vlnenia.
Problem cestovania na velke vzdialenosti by sa teda mal dat vylepsit niecim ako "dematerializaciou"-> odvysielanim->"materializaciou" na mieste urcenia. Vysielanie bud rychlostou svetla klasicky alebo nejakym inym okamzitym presunom informacie (kvantove efekty ?)
Teoreticky by sa finalna materializacia ani nemusela konat. Aktualne zivotne pomienky po prilete by nemuseli byt vyhovujuce pre fyzicku existenciu.Staci ze tam prileti len dematerializovane vedomie.
Akurat problem by bol ako by odvysielane vedomie zbieralo informacie a posielalo ich naspat.
Ano je to vsetko tazke sci-fi,neviem ako to spravit ale to neznamena ze na to v buducnosti niekto nepride.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor