Vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2, které byly schváleny a začalo se jimi po celém světě očkovat, vyžadují dvě dávky. Ta první označovaná jako priming má za úkol seznámit imunitní systém s typickými znaky koronaviru. Ta druhá označovaná jako booster pak mobilizuje imunitní systém k razantní produkci protilátek a ustanovuje definitivní míru ochrany. Určitá nezanedbatelná míra ochrany se však dostaví už po první dávce.
V situaci, kdy je třeba chránit očkováním rizikové skupiny čítající ve světě miliardy lidí a kdy se výroba vakcín teprve rozjíždí, se proto nabízí možnost odsunout očkování druhou dávkou a dostupné vakcíny použít k prvnímu očkování co největšího počtu osob z rizikových skupin. Tito lidé nebudou do podání druhé dávky chránění „naplno“, ale zato se tato částečná ochrana více „rozprostře“ a sníží rizika přenosu COVID-19 na rizikové osoby.
Zdá se to jako racionální strategie. Má však jeden háček, na který upozornil přední americký epidemiolog Anthony Fauci a před kterým varuje i britský dokument vypracovaný experty ze Scientific Advisory Group for Emergencies.
Virový chameleon
Virus SARS-CoV-2 podobně jako všechny viry mutuje. Není to žádný rychlík. Virus chřipky mění svou dědičnou informaci dvakrát rychleji a HIV dokonce čtyřnásobně rychleji. Ale i tak stačili virologové odhalit tisíce variant koronaviru SARS-CoV-2. Některé získaly mutacemi nové významné vlastnosti.
Tzv. britská varianta, která si vysloužila v laboratorní hantýrce přezdívku Brigita, je zřejmě nakažlivější, i když nevyvolává závažnější průběh onemocnění. Tzv. jihoafrická varianta je nejen nakažlivější, ale také odolnější vůči protilátkám vzniklým reakcí organismu na dřívější varianty koronaviru. Právě tyto varianty posloužily jako vzor při vývoji vakcín, a tak se objevují obavy, že stávající očkování nebude proti jihoafrickému viru chránit.
Naštěstí je zvýšení odolnosti jihoafrického viru jen částečné. Imunita navozená očkováním proti němu nemusí chránit tak, jako chrání proti starším variantám viru, ale významnou ochranu bude stále poskytovat. Podle imunologů by stávající vakcíny významně chránily, i kdyby jejich schopnost neutralizovat virus klesla na třetinu. To by nás však nemělo ukolébat k dřímotám na vavřínech.
Částečná imunita pomáhá viru hromadit mutace
Zkušenosti ze stávajícího průběhu pandemie ukazují, že virus nachází dokonalé podmínky pro vytváření nových variant mutacemi u lidí s oslabeným imunitním systémem. Takový člověk se pere s nákazou dlouhé měsíce. Jeho imunitní systém nemá na to, aby nákazu zlikvidoval. Virus se neustále množí a pokaždé přitom dochází při syntéze jeho dědičné informace k chybám.
Vznikají tak nové varianty viru. Většina z nich jsou chcípáčci, kteří se v konkurenci zdatnějších variant neprosadí. Někdy ale náhoda přihraje viru vlastnost, která mu pomáhá v šíření. A tahle varianta pak v populaci nakažených lidí rychle převládne. To je zřejmě způsob, jakým vznikala i Brigita.
Lidé, kteří dostali jen jednu dávku vakcíny, jsou sice částečně chráněni, ale jejich imunitní systém není s to rozvinout boj s virem naplno. Nastává situace, která je určitou obdobou nákazy člověka s oslabeným imunitním systémem.
Pokud se člověk po první dávce vakcíny potká s virem a ten pronikne do jeho organismu, vypukne v těle člověka „přetahovaná“ mezi virem a částečně nabuzeným imunitním systémem. To může dát vzniknout variantám virů, které budou vůči imunitní odezvě navozené očkováním odolnější.
Jak vysoká je pravděpodobnost takové události, si netroufají virologové odhadnout. Murphyho zákon ale říká: „Když něco může dopadnout špatně, tak to také tak dopadne.“ Skeptici k tomu dodávají, že Murphy byl nechutný optimista.
