Celý ten článek je jedna velká ptákovina. Kromě toho, že novorozenec hned po narození neprovádí tzv. sociální úsměv, tak třeba i to, že pohled do očí u člověka nejde vnímat jako hrozbu.Mám vůbec dojem, že jakmile někdo získá akademický titul, tak všechny co napíše a řekne je pak zlato, protože je to "vědecké" a on je "vědec". Jako "vědec" se přeci nemůže mýlit, a tak ztrácí soudnost a zpětnou vazbu. A pak vznikají "vědecké" závěry jako ten v článku.Dívání se do očí má tolik odstínů! Vždyť je to neverbální komunikace. Můžete se u dívání do očí tvářit příjemně a otevřeně. Nebo se můžete dívat do očí se zaťaými svaly i na obličeji. Nebo můžete se dívat do očí vyzývaně, nebo hrozivě, nebo desítkami dalších možností. Můžete číst na durhé upřímnost, či pokrytectví, nebo oddanost, nebo výsměch, nebo...Komu není shůry dáno, tak tyto jemnosti nepochopí. A nic na tom nezmění, ani když se stane vědcem a jmenuje se Ruben Phillips nebo Edith Cowan. Ale jejich závěry jsou prudce "vědecké". I když na to nemají, teď mají najednou pravdu, protože jsou "vědci".