Vědci zkoumají genetickou mutaci, díky které jsou žirafy odolné vůči některým onemocněním. Předpokládají, že by poznatky mohly přispět k léčbě kardiovaskulárních nemocí u lidí. Dosavadní výsledky své práce publikovali minulý týden v odborném časopise Science Advances.

Za jednu z příčin, proč se u lidí projevují problémy se srdcem a krevním oběhem, bývá označován evoluční vývoj, během kterého se člověk začal pohybovat vzpřímeně. Odborníci se proto zaměřili na otázku, jak je možné, že žirafy, jejichž výška dosahuje až šesti metrů, podobnými potížemi netrpí.

Vědci z Čínské akademie věd předpokládají, že se řešení hádanky skrývá v genu označovaném jako FGFRL1. Ten je díky své pleiotropní povaze (jev, kdy jeden gen ovlivňuje více biologických systémů) zodpovědný za evoluční dlouhověkost zvířat, a to navzdory řadě problémů způsobených jejich fyziologií.

Gen může žirafám pomáhat vypořádat se s vysokým krevním tlakem, celkově menší náchylností k poškození kardiovaskulárního systému a rozvojem silných kostí. Je proto otázkou, nakolik by toto zjištění mohlo být využitelné pro léčbu nebo prevenci podobných problémů u lidí.

Vědci v rámci studie porovnávali mapu genomu žirafy s mapami jiných přežvýkavců, včetně skotu a okapi. Ze srovnání identifikovali určité mutace specifické pro žirafy. Následně provedli laboratorní test geneticky modifikovaných a běžných divokých myší s indikovaným vysokým krevním tlakem.

Výsledky odhalily ve srovnání s kontrolní skupinou výrazně lepší zdravotní stav. Myši s genem FGFRL1 vykazovaly zejména menší míru poškození kardiovaskulárního systému. Vyšetření pomocí počítačové tomografie také odhalilo menší poškození vnitřních orgánů a vyšší hustotu kostí, než měly jejich kontrolní protějšky.

Výzkumníci ve svém příspěvku uvádějí: „Tyto výsledky poskytují vhled do genetického základu anatomie žirafy a souvisejících adaptací, se zvláštními důsledky týkajícími se kardiovaskulárního systému, který může být užitečný při léčbě lidských kardiovaskulárních chorob a hypertenze.“

Pokud vědci dokážou porozumět biologickým mechanismům, které jsou základem genu FGFRL1 – konkrétně jeho účinkům na krevní tlak a kardiovaskulární systém – mohou být schopni využít tyto znalosti k vývoji nových způsobů léčby. Žirafy se samozřejmě velmi liší od lidí, takže transformace těchto poznatků na člověka nebude úplně jednoduchá.

Výzkum genetické mutace žiraf může pomoci s léčbou kardiovaskulárních nemocí u lidí