Vědci zkoumají genetickou mutaci, díky které jsou žirafy odolné vůči některým nemocím. Předpokládají, že by poznatky mohly přispět k léčbě kardiovaskulárních nemocí u lidí. Dosavadní výsledky publikovali v časopise Science Advances.
Za jednu z příčin, proč se u lidí projevují problémy se srdcem a krevním oběhem, bývá označován evoluční vývoj, během kterého se člověk začal pohybovat vzpřímeně. Odborníci proto zkoumali, proč podobné problémy nemají až šestimetrové žirafy.
Odpověď se skrývá v genech
Vědci z Čínské akademie věd předpokládají, že se řešení skrývá v genu FGFRL1. Ten je díky pleiotropní povaze (ovlivňuje více biologických systémů) zodpovědný za evoluční dlouhověkost zvířat navzdory řadě problémů způsobených jejich fyziologií.
Gen může žirafám pomáhat vypořádat se s vysokým krevním tlakem, menší náchylností k poškození kardiovaskulárního systému a rozvojem silných kostí. Vědci porovnávali mapu genomu žirafy s jinými přežvýkavci a identifikovali mutace specifické pro žirafy. Pak srovnali geneticky modifikované a běžné divoké myši s vysokým krevním tlakem.
Nadějné výsledky
Ve srovnání s kontrolní skupinou výsledky odhalily výrazně lepší zdravotní stav. Myši s genem FGFRL1 vykazovaly zejména menší míru poškození kardiovaskulárního systému. Vyšetření pomocí počítačové tomografie také odhalilo menší poškození vnitřních orgánů a vyšší hustotu kostí, než měly jejich kontrolní protějšky.
„Tyto výsledky poskytují vhled do genetického základu anatomie žirafy a souvisejících adaptací, se zvláštním dopadem na kardiovaskulární systém. Zjištění mohou být užitečná při léčbě lidských kardiovaskulárních chorob a hypertenze,“ uvádějí výzkumníci.
Pokud vědci dokážou porozumět biologickým mechanismům, které řídí gen FGFRL1 – konkrétně jeho účinkům na krevní tlak a kardiovaskulární systém – mohou vyvinout nové způsoby léčby. Žirafy se samozřejmě liší od lidí, takže transformace poznatků na člověka nebude jednoduchá, ale odborníci se shodují, že jde o nadějnou cestu.