Astronomové nedávno detekovali velmi jasný a až překvapivě rychle se vyvíjející výtrysk energie, který k nám přiletěl z galaxie vzdálené asi 500 milionů světelných let. Tento výtrysk dosáhl maxima za pouhé čtyři dny a pak opět pohasl, což je u podobných událostí nezvyklé. Vědci nakonec dospěli k tomu, že jsme se stali svědky vzácného spolknutí hvězdy relativně malou černou dírou.
Claudia Gutiérrezová ze španělských institutů Institute of Space Sciences (ICE-CSIC) a Institute of Space Studies of Catalonia (IEEC) a její spolupracovníci na uvedený výtrysk narazili v rámci projektu Catalina Real-Time Transient Survey (CRTS). Tento projekt běží od roku 2004 a pátrá po dočasných událostech na obloze, jako jsou exploze supernov nebo třeba průlety asteroidů, se sítí teleskopů v Arizoně.
Zvláštní výtrysk energie, který dostal jméno CSS161010, se objevil v galaxii, která je asi 400krát méně hmotná než naše Mléčná dráha. Po dosažení maxima, k němuž došlo za 4 dny, výtrysk zeslábl tak rychle, že za další 2,5 dne se jeho jasnost snížila na polovinu.
Následné analýzy prozradily, že projekt CTRS vlastně nebyl první, protože o něco dříve tuto událost zachytil automatický program sledování oblohy All-Sky Automated Survey for SuperNovae (ASAS-SN), který podobně jako CTRS pátrá po náhlých událostech, co se dočasně objeví na obloze.
Pomohla šťastná náhoda
Šťastnou shodou okolností si vědci výtrysku energie CSS161010 všimli rychle po jeho vzniku, díky čemuž se na tuto událost mohly zaměřit i další teleskopy. Podobné jevy je totiž obvykle obtížné studovat, protože se rychle vyvíjejí a na všechno je jen málo času.
Vědci doposud zaznamenali jenom pár objektů na obloze, jejichž parametry se blíží události CSS161010. Jejich povaha byla až doposud záhadou. Týmu Gutiérrezové se povedlo analyzovat spektrum výtrysku CSS161010 a odhalili v něm signatury vodíku z materiálu, který se pohybuje rychlostí až 10 procent rychlosti světla.
Ukázalo se, že spektrum události CSS161010 je v řadě ohledů podobné tomu, co pozorujeme u supermasivních černých děr v aktivních galaktických jádrech. Badatelé na základě získaných údajů usuzují, že šlo o pozření hvězdy, ale nikoliv supermasivní černou dírou, nýbrž černou dírou hvězdné velikosti.
Titulní foto je pouze ilustrační.