Pokud by se změnila výška, ve které se pohybují letadla, došlo by k omezení tvorby kondenzačních stop, které v konečném důsledku přispívají k oteplování planety. Ve většině případů by stačila změna v řádu pouhých stovek metrů. Mohlo by se jednat o jeden z nejjednodušších způsobů, jak snížit dopady letectví na klima, informuje magazín New Scientist.
„Ignorovat otázku kondenzačních stop by bylo hloupé,“ říká Esther Roosenbrand z Technické univerzity v nizozemském Delftu. Letectví představuje sice malý, ale neustále rostoucí podíl na emisích, které způsobují globální oteplování. Až dvě třetiny z toho tvoří emise z leteckých motorů „jiné než oxid uhličitý“, jako jsou vodní pára a oxidy dusíku.
Vyplatí se změnit výšku?
Nejviditelnějším důsledkem těchto emisí jsou bílé kondenzační čáry, které se často táhnou za proudovými letadly. Vznikají při vhánění vodní páry a sazí do chladného a vlhkého prostředí a mají vliv na globální oteplování, protože v atmosféře zachycují záření.
Roosenbrand a její kolegové se zabývali otázkou, zda by bylo možné zabránit vzniku kondenzačních stop tím, že miliony letadel změní výšku a vyhnou se tak atmosférickým podmínkám, při kterých vznikají. Změny výšky letů jsou navrhovány jako řešení docela dlouho, ale odborníci potřebují zodpovědět mnoho praktických otázek, včetně toho, kolik paliva navíc by změna výšky vyžadovala.
Vědci modelovali, jak by se musely změnit letové trasy, aby se letadla vyhnula podmínkám, při kterých se tvoří kondenzační čáry. Použili k tomu veřejně dostupné údaje o téměř šesti milionech letů a měření teploty a vlhkosti z globální sítě meteorologických balónů.
Stačí změnit výšku o 609 metrů nebo méně
U přibližně poloviny letů, které letěly v podmínkách, kdy docházelo k vytváření kondenzačních stop, se ukázalo, že se letadla mohla těmto oblastem vyhnout změnou výšky o 609 metrů nebo méně. Takové změny výšky jsou přitom v letecké dopravě naprosto běžné.
Vědci také zjistili, že by změna výšky a následný let v jiné hladině vyžadoval jen malé množství paliva navíc a způsobil by jen minimum problémů. „V rámci současné struktury vzdušného prostoru je možné mnohé,“ říká Roosenbrand. Výsledky vědeckého bádání byly publikovány v odborném časopise Transportation Research Interdisciplinary Perspectives.
Podle Roberta Sausena z Německého centra pro letectví a kosmonautiku je studie v souladu s dřívějšími zjištěními. Nicméně upozorňuje, že spoléhat se na změny výšky je „předčasné“ bez přesnějších odhadů vlivu kondenzačních aerosolů a jejich účinků na klima.
Některé aerolinky už berou ohled
Některé letecké společnosti však již mění letové plány, aby se vyhnuly vytváření kondenzačních stop. V loňském roce uskutečnila společnost American Airlines 70 testovacích letů s využitím speciálních předpovědí a oznámila, že letadla vytvořila o polovinu méně kondenzačních čar.
V lednu tohoto roku oznámila letecká společnost Etihad Airways se sídlem ve Spojených arabských emirátech, že se začne vyhýbat tvorbě kondenzačních stop tím, že bude při plánování letových tras používat modely počasí od britské společnosti SATAVIA.
Podle Adama Duranta se již uskutečnilo více než sto zkušebních letů s využitím předpovědí této firmy. V průměru během těchto letů přinesly změny výšky přibližně desetkrát vyšší přínos pro klima než o něco vyšší emise způsobené zvýšenou potřebou paliva.