Mária Telkes (12. prosince 1900 až 2. prosince 1995) byla maďarsko-americká biofyzička, vědkyně a vynálezkyně, která se zabývala technologiemi souvisejícími se solární energií.
Narodila se 12. prosince 1900 v Budapešti. Na tamní univerzitě získala v roce 1920 bakalářský titul z fyzikální chemie a v roce 1924 doktorát. Do Spojených států přijela v roce 1925 a nakonec se dostala na Massachusettský technologický institut, kde se od roku 1939 věnovala praktickému využití sluneční energie.
Mária Telkes, Foto: New York World-Telegram and the Sun staff photographer, Public domain
Během svého působení na MIT se Mária Telkes specializovala na materiály s fázovou změnou, které absorbují nebo uvolňují teplo, když se mění z pevné látky na kapalinu. Vytvořila metodu, která využívala sírany sodné k ukládání energie ze Slunce. Telkes je tak považována za jednoho ze zakladatelů solárních tepelných akumulačních systémů. Po válce se stala na MIT docentkou.
Během druhé světové války Mária Telkes vyvinula solární odsolovací zařízení, které bylo součástí vojenských pohotovostních lékařských souprav. Vytvořila také solární destilátor, jenž odpařoval mořskou vodu a znovu ji kondenzoval na vodu, která byla pitná.
V roce 1948 se Telkes spojila s architektkou Eleanor Raymond, aby vytvořily první dům vytápěný sluneční energií. Systém byl navržen tak, aby se síran sodný na slunci roztavil, zachytil teplo a pak ho uvolnil, když se ochladilo a chemická látka změnila skupenství na pevné. Sluneční světlo procházelo skleněnými okny a ohřívalo vzduch uvnitř skla. Tento pak procházel do úložného prostoru naplněného solí. Tak se v domě v Massachusetts podařilo i během tuhé zimy udržet obyvatelnou teplotu. Systém ale po několika letech přestal být funkční, chemická látka se rozdělila na tuhou a kapalnou část, objevila se také koroze.
V roce 1953 byla Telkes na New York University College a od Fordovy nadace získala grant ve výši 45 tisíc dolarů na vytvoření univerzální solární pece. Telkes použila zrcadla-reflektory, které soustředily sluneční záření do prostoru, kde ohřívalo pokrmy. Na tento nápad pak vědkyně navázala také při vývoji rychlejšího způsobu sušení úrody pro zemědělce. To později pokročilo ve vývoj materiálů, které byly dostatečně odolné pro teploty ve vesmíru.
V roce 1952 se Telkes stala první držitelkou ceny Society of Women Engineers Achievement Award a v roce 1977 jí byla udělena cena za celoživotní dílo od National Academy of Sciences Building Research Advisory Board. Získala ji za vývoj technologie pro solární ohřev budov. Během své kariéry Telkesová získala více než dvacet patentů.
Mária Telkes zemřela 2. prosince 1995 v Budapešti.
Při přípravě jsme využili článek Mária Telkes na Wikipedii. Text je k dispozici pod licencí CC BY-SA 3.0.