Bezpilotní dron VAMPve tvaru více než 50 velkého křídla  Foto: Northrop Grumman

Bezpilotní dron VAMPve tvaru více než 50 velkého křídla | Foto: Northrop Grumman

Vzducholoď pro pilotovanou misi v atmosféře Venuše Foto: NASA

Vzducholoď pro pilotovanou misi v atmosféře Venuše | Foto: NASA

Schéma přistání vzducholodě  Foto: NASA

Schéma přistání vzducholodě | Foto: NASA

Na první pilotované mise by mohla navázat i trvalejší přítomnost člověka  Foto: NASA

Na první pilotované mise by mohla navázat i trvalejší přítomnost člověka | Foto: NASA

Do atmosféry Venuše by vstoupila kosmická loď vybavená tepelným štítem. Horní vrstvy atmosféry by se postaraly o první zbrzdění.  Foto: NASA

Do atmosféry Venuše by vstoupila kosmická loď vybavená tepelným štítem. Horní vrstvy atmosféry by se postaraly o první zbrzdění. | Foto: NASA

Další snížení rychlosti by obstaral padák.  Foto: NASA

Další snížení rychlosti by obstaral padák. | Foto: NASA

Poté by se začala nafukovat vzducholoď.  Foto: NASA

Poté by se začala nafukovat vzducholoď. | Foto: NASA

Nafukování vzducholodi.  Foto: NASA

Nafukování vzducholodi. | Foto: NASA

Nafukování vzducholodi.  Foto: NASA

Nafukování vzducholodi. | Foto: NASA

Nafouknutá vzducholoď by se pohybovala ve výšce okolo 50 km nad rozžhaveným povrchem Venuše.  Foto: NASA

Nafouknutá vzducholoď by se pohybovala ve výšce okolo 50 km nad rozžhaveným povrchem Venuše. | Foto: NASA

Posádka by v atmosféře planety strávila asi měsíc.  Foto: NASA

Posádka by v atmosféře planety strávila asi měsíc. | Foto: NASA

Poté by se gondola odpojila a začal návrat na Zemi, Foto: NASA

Poté by se gondola odpojila a začal návrat na Zemi, | Foto: NASA

Odpojení návratového stupně ve vesmíru. Foto: NASA

Odpojení návratového stupně ve vesmíru. | Foto: NASA

Skrz atmosféru povrch Venuše nevidíme. Musíme se tak spolehnout na radarový průzkum a podobné radarové modely.  Foto: NASA

Skrz atmosféru povrch Venuše nevidíme. Musíme se tak spolehnout na radarový průzkum a podobné radarové modely. | Foto: NASA

Atmosféra Venuše  Foto: NASA

Atmosféra Venuše | Foto: NASA

Vzducholoď pro pilotovanou misi v atmosféře Venuše Foto: NASA
Schéma přistání vzducholodě  Foto: NASA
Na první pilotované mise by mohla navázat i trvalejší přítomnost člověka  Foto: NASA
Do atmosféry Venuše by vstoupila kosmická loď vybavená tepelným štítem. Horní vrstvy atmosféry by se postaraly o první zbrzdění.  Foto: NASA
15
Fotogalerie

Mars je cíl číslo jedna. Proč ale neposlat lidi na Venuši?

  • Člověk by se kromě Měsíce a Marsu mohl vydat na Venuši
  • Na povrchu planety panují extrémní podmínky, ale v atmosféře jsou podmínky dobré
  • NASA před pár lety studovala možnost vyslat člověka nad Venuši ve vzducholodi

Kosmické agentury chystají stanici na oběžné dráze Měsíce, Elon Musk pokukuje po Marsu. Není příliš mnoho dalších míst ve Sluneční soustavě, na které by člověk mohl vkročit svou nohou. Například Jupiterovy měsíce jsou už trochu dál a je u nich silná radiace. Proč ale neposlat člověka na Venuši?

Druhá planeta Sluneční soustavy je označována za sestru Země. Na jejím povrchu ale panují doslova pekelné podmínky. Kdyby šlo jen o menší vzdálenost od Slunce, byla by na tom Venuše ještě poměrně dobře. Skutečné peklo vytváří skleníkový efekt husté a nepropustné atmosféry, která zvyšuje teplotu o více než 400 stupňů. Kromě obrovského horka je na povrchu také extrémní tlak – asi 100krát větší než na Zemi.

Na začátku 70. let přistály na povrchu sovětské sondy Veněra. V extrémních podmínkách vydržely pracovat desítky minut. Před pár lety si nechala NASA vypracovat interní studii, zda by nebylo možné na Venuši poslat člověka... vlastně spíše nad Venuši.

Člověk na(d) Venuší

Zatímco přistání člověka na povrchu je nemožné, existují místa, kde jsou podmínky lepší. V atmosféře Venuše ve výšce okolo 50 km existují dokonce přímo výborné podmínky. Teplota je tam srovnatelná se Saharou a úroveň kosmického záření lepší než na Marsu. Existují dokonce teorie, že by se v atmosféře mohl nacházet primitivní život.

Do atmosféry planety bychom mohli poslat drony ale také přímo člověka. Ve své studii HAVOC (High Altitude Venus Operational Concept) NASA počítala s možností vyslat do atmosféry Venuše vzducholoď.

Nejdříve by letěla do atmosféry menší vzducholoď o velikosti 8 x 31 metrů a hmotnosti 750 kg. V další fázi by mohlo dojít k letu člověka na oběžnou dráhu planety. Ve třetí misi by se už člověk podíval do atmosféry.

Kosmická loď by vstoupila do atmosféry. O zbrzdění by se postaral tepelný štít a následně asi dvacetimetrový padák. Poté by došlo k nafouknutí vzducholodě.

Samotná vzducholoď by měla velikost 34 x 129 metrů a objem 77 500 m3. Přímo na plášti vzducholodi by byly solární články o ploše 1000 m2. Celková hmotnost vzducholodi by byla okolo 95 tun.

Posádka by průzkumem atmosféry a povrchu strávila asi měsíc. Poté by se gondola odpojila, zažehl motor a posádka by se vydala zpět do kosmického prostoru – přímo k Zemi nebo spíše k návratovému modulu na oběžné dráze.

Venuše je z hlediska délky případné mise výhodnější než Mars. Let k planetě by trval asi 100 dní, návrat 300 dní. Celková mise by trvala 14 měsíců. V případě letu na Mars je to asi 26 měsíců.

Drony budou asi reálnější

Zní to hodně zajímavě, ale letu nad Venuši se asi jen tak nedočkáme. Mnohem pravděpodobnější je mise dronu.

Před pár lety představily firmy Northrop Grumman a LGarde koncept VAMP (Venus Atmospheric Maneuverable Platform), což je v podstatě jedno velké křídlo o rozpětí 55 metrů, které by mohlo v atmosféře planety pracovat po dobu jednoho roku.

Do atmosféry Venuše bychom se skutečně vydat měli. Také přistání na povrchu po více než 40 letech by bylo skvělým počinem. Pro vědce ukrývá druhá planeta Sluneční soustavy ještě řadu velkých tajemství.

Atmosféra znemožňuje přímé pozorování povrchu ze Země nebo z oběžné dráhy. Jedinou možností je radarový průzkum.

V této souvislosti jistě stojí za zmínku, že Rusko chystá na rok 2026 komplexní misi nazvanou Venera-D. Mělo by jít o orbiter, dva balóny a samozřejmě i přistávací modul.

Zdroje: NASA, globenewswire.com

Určitě si přečtěte

Články odjinud