Povrch Marsu je momentálně suchý, ale podle vědců tomu dříve bylo jinak. Je tedy otázkou, kam se všechna ta voda poděla. Nová studie naznačuje, že do značné míry ji mají na svědomí prachové bouře. Ty pomáhají plynnému vodíku z vodní páry opouštět atmosféru.
Díky Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) už víme, jakým způsobem vodík může vodík unikat. K tomuto procesu dochází, když ve střední atmosféře sluneční světlo rozkládá molekuly vody na atomy vodíku a kyslíku a vodík je následně odnášen solárními větry do vesmíru. A prachové bouře by mohly být právě tím, co vodní páru do dané výšky (cca 50-100 km) „zdvihá“.
S touto myšlenkou korespondují i výsledky analýzy jedné takové bouře, která proběhla v roce 2007. „Zjistili jsme, že v souvislosti s prachovými bouřemi se zvyšuje množství vodní páry ve střední atmosféře,“ konstatoval Nicholas Heavens z Hampton University.
Odborníci doufají, že další bouře na sebe nenechají dlouho čekat. Jelikož na Marsu máme momentálně víc sond než kdy předtím, tyto zajímavé meteorologické události by nám mohly poskytnout spoustu cenných dat.
„Jaké by bylo klima, kdyby atmosféra byla tlustší?... Opravdu nemůžeme říct, zda by během těchto dřívějších podmínek docházelo k větším prachovým bouřím ani jaký by byl jejich vliv na ztrátu plynu z atmosféry. Dobrým způsobem, jak zlepšit naše znalosti o prachových bouřích na starodávném Marsu, by bylo uskutečnit více pozorování během globální prachové bouře na dnešním Marsu,“ uvedl Michael Chaffin z University of Colorado Boulder.
Svou roli samozřejmě hraje mnohem víc faktorů. Stojí za zmínku, že podle dřívější hypotézy solárním větrům s „čištěním“ atmosféry pomáhal zakroucený magnetický ocas Marsu.
Zdroj: University of Colorado Boulder, Foto: NASA
