Měli jsme štěstí, lidstvo před milionem let málem vyhynulo. Zbylo snad jen přes tisíc lidí schopných reprodukce

  • Před necelým milionem roků postihla Zemi katastrofa, která málem vyhubila lidstvo
  • Vyplývá to z výsledků analýz dědičné informace více než tří tisíc současných lidí ze všech koutů světa
  • Vědci hlásili takové „slezení z hrobníkovy lopaty už několikrát, ale pak brali svá slova zpět

Mezinárodní tým genetiků vedený Chaj-pchengem Lim z Šanghajského institutu výživy a zdraví Čínské akademie věd analyzoval dědičnou informaci 3 154 současných lidí a získaná data pak „prohnal“ nově vyvinutým algoritmem FitCoal. Ten umožňuje „cestovat v čase“. Ukazuje, co se muselo odehrát s genomy našich dávnějších předků, aby dnes dědičná informace lidí vypadala tak, jak jsme toho svědky.

Výkyvy v četnosti a skladbě lidské populace, dokonce i ty, které se odehrály v dávné minulosti, po sobě zanechávají stopy, které lze identifikovat v dědičné informaci moderních lidí. Vědci použili FitCoal na deset afrických a čtyřicet neafrických populací.

FitCoal sledoval ve zkoumaných populacích dlouhou řadu mutací a hodnotil pravděpodobnost jejich výskytu zpětně v čase. S pomocí takto získaných údajů mohli vědci odhadnout velikost populací, které existovaly v různých obdobích evoluční historie lidstva.

Jak vyplývá z výsledků zveřejněných ve vědeckém časopise Science,  před 813 000 až 930 000 lety došlo k drastické redukci populace pravěkých lidí. Mnoho tehdy nechybělo a lidé vyhynuli. Na hraně zániku naši předci balancovali více než sto tisíc let. Právě z lidí, kteří přežili, se měl podle autorů studie později vyvinout náš vlastní druh Homo sapiens.

Podle studie Liova týmu zbylo z celé tehdejší populace jen 1,3 %. Počet lidí, kteří tehdy plodili potomky, se odhaduje na 1280. Celá lidská populace ale byla o poznání větší, protože zdaleka ne všichni se v lidské populaci na plození potomků podílejí. Vědci označují výrazné poklesy počtu jedinců v populaci jako „bottleneck“ čili „hrdlo láhve".

„Naše zjištění naznačují, že se prapůvodní lidská populace ocitla blízko vyhynutí a že takto vzniklý genetický bottleneck dramaticky změnil lidskou genetickou rozmanitost,“ napsali autoři studie publikované v Science.

„Odhadovaná velikost populace našich předků je nepatrná a bottleneck trval pozoruhodně dlouho, tedy pokud bylo modelování opravdu přesné," komentuje studii paleoantropolog Chris Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně. „Pokud by k tomuto bottlenecku skutečně došlo, určitě by to naše předky přivedlo velmi blízko k vyhynutí."

Diskuze (49) Další článek: Tip na aplikaci, se kterou vypnete, restartujete či hibernujete počítače přesně podle plánu. Je jednoduchá a účinná

Témata článku: , , , , , ,