Jediná přirozená družice naší země – Měsíc – je stále obestřena řadou záhad. Vědci se dosud nedokázali jednoznačně shodnout ani na tom, jak vlastně vznikl. Jedna z hlavních teorií předpokládá, že do naší planety narazilo vesmírné těleso Theia, velké přibližně jako Mars. Z úlomků, vzniklých při této srážce, se následně postupem času zformoval Měsíc.
Ve vzduchu však desítky let visela nezodpovězená otázka: jak dlouho vlastně formování úlomků trvalo? Odhady hovořily o několika měsících až letech, nicméně nejnovější počítačová simulace naznačuje, že celý proces mohl proběhnout v řádu hodin, informuje NASA. Simulace také odhalily nové chování a detaily, které z předchozích modelů nebyly patrné.
Jak se „vyrábí“ Měsíc?
Vědec Vincent Eke z Durhamské univerzity je přesvědčen, že čím více se dozvíme o vzniku Měsíce, tím více také zjistíme o vývoji Země. Vzorky měsíčních hornin mají velmi podobné izotopové podpisy jako horniny na Zemi, což naznačuje, že materiál, ze kterého se Měsíc skládá, mohl vzniknout právě zde. „Jejich historie se vzájemně prolínají – a mohly by se odrážet v příbězích jiných planet, které se změnily v důsledku podobných nebo velmi odlišných srážek.“ uvedl.
Ve hře je samozřejmě i varianta, že Theia mohla být také izotopicky podobná Zemi, ale to by byla mimořádně nepravděpodobná shoda okolností. Nová simulace poskytuje věrohodné vysvětlení, proč jsou izotopové podpisy tak podobné, a mohla by také vysvětlit další zvláštnosti, jako je nakloněná dráha či tenká kůra Měsíce.
Vedoucí studie Jacob Kegerreis, jež pracuje ve výzkumném středisku NASA Ames Research Center, uvedl, že simulace otevírají celou řadu nových možností ohledně vzniku Měsíce. „Do tohoto projektu jsme šli s tím, že přesně nevíme, jaké budou výsledky simulací s vysokým rozlišením. Kromě toho, že jsme se dozvěděli, že simulace při standardním rozlišení mohou dávat zavádějící odpovědi, bylo mimořádně vzrušující, že nové výsledky mohou zahrnovat dráhu družice podobnou dráze Měsíce.“
Simulace použité v tomto výzkumu jsou jedny z nejpodrobnějších svého druhu a pracují s nejvyšším rozlišením ze všech simulací prováděných za účelem studia vzniku Měsíce nebo jiných obřích srážek. Právě mimořádný výpočetní výkon ukázal, že simulace s nižším rozlišením mohou přehlédnout důležité aspekty těchto typů srážek, což vědcům umožnilo vidět nové vzorce chování, které předchozí studie prostě neukazovaly.
Hádanka z dějin planety
Pro pochopení původu Měsíce je třeba využít to, co o něm již víme – naše znalosti o jeho hmotnosti, oběžné dráze a přesné analýzy vzorků měsíčních hornin – a vymyslet scénáře, které mohly vést k tomu, co vidíme dnes. Jednou z nevyřešených záhad bylo, proč je složení Měsíce tak podobné zemskému.
V průběhu let vznikly i jiné teorie, které se snažily vysvětlit podobnosti ve složení, jako například model synestie – kdy Měsíc vznikl uvnitř víru vypařených hornin ze srážky – ale ty pravděpodobně těžko vysvětlují současnou dráhu Měsíce.
Nová teorie vzniku nabízí čistší a elegantnější vysvětlení dosud nevyřešených problémů. K potvrzení správnosti bude zapotřebí analýza budoucích vzorků Měsíce, které na Zemi přivezou plánované mise NASA Artemis. Jakmile vědci získají přístup ke vzorkům z jiných částí Měsíce a z větších hloubek pod jeho povrchem, budou moci porovnat, jak se reálná data shodují se simulovanými scénáři.