Ačkoli si mnohá místa na území České republiky v uplynulých dnech „užívala“ velká vedra, k absolutním rekordům chyběl pořádný kus! Pojďme se podívat na meteorologické extrémy a s nimi související rekordy u nás i v zahraničí!
Nejvyšší teploty
Když už tu máme žhavé léto, nedá se začít jinak než nejvyššími teplotami. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) byla nejvyšší zaznamenaná teplota naměřena 10. července 1913 v kalifornské oblasti Furnace Creek. Rekordní údaj má hodnotu 56,7 °C, nicméně jeho platnost je zpochybňována, protože později byly objeveny možné problémy s měřením.
Rekordní údaj má hodnotu 56,7 °C
Christopher C. Burt, zabývající se historií počasí pro službu Weather Underground, se domnívá, že údaj z roku 1913 je „mýtus“ a je nejméně o 2,2 nebo 2,8 °C vyšší, než by odpovídalo skutečnosti. Dle jeho názoru byla nejvyšší spolehlivě zaznamenaná teplota na Zemi naměřena v Údolí smrti: 54,0 °C. To by ovšem bylo méně než teplota 55 °C zaznamenaná roku 1931 v Kebili v Tunisku.
Evropský rekord má Řecko, v Athénách 10. července 1977 naměřili 48,0 °C. Česko je až ve druhé polovině žebříčku, rekordní teplota 40,4 °C byla naměřena 20. srpna 2012. Překvapivě se nejednalo o oblast jižní Moravy, ale Dobřichovice ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ. 20. října 2013 byla odhalena socha, která toto maximum připomíná – vytvořil ji akademický sochař Petr Váňa.
Varovným prstem je rekord z letošního 1. července. Světová meteorologická organizace (WMO) uznala nový teplotní rekord pro antarktický kontinent, zaznamenaný 6. února 2020 na stanici Esperanza. Jeho hodnota je 18,3 °C. Odmítla však ještě vyšší teplotu 20,75 °C, která byla zaznamenána 9. února 2020 na automatické stanici pro sledování věčně zmrzlé půdy na ostrově Seymour.
Pokračování 2 / 8
Nejnižší teploty
Nejnižší teplota, která kdy byla na Zemi zaznamenána pozemními stanicemi, je -89,2 °C. Naměřili ji 21. července 1983 na sovětské stanici Vostok v Antarktidě. Satelitním pozorováním byla naměřena nejnižší povrchová teplota -93,2 °C v antarktické oblasti v nadmořské výšce 3 900 metrů. Tento výsledek byl oznámen na 46. výročním zasedání Americké geofyzikální unie v San Franciscu v prosinci 2013.
Nejnižší teplota, která kdy byla na Zemi zaznamenána pozemními stanicemi, je -89,2 °C
Evropa je v tomto směru poměrně milosrdná. Nejnižší teplota na našem kontinentě s hodnotou -58,1 °C byla naměřena 31. prosince 1978 v evropské části dnešního Ruska, v oblasti Ust-Shchuger na území autonomní Komijské republiky. Přesto zde zimy bývají méně kruté než v oblastech v podobných a nižších zeměpisných šířkách dále na východ za sibiřskou hranicí. Díky vlivu vlhkého vzduchu zde padá hodně sněhu, což způsobuje rozsáhlou sněhovou pokrývku, která většinou vydrží až do léta.
Česko se v tomto aspektu drží v horní polovině pomyslného žebříčku – překvapivě několik příček před Slovenskem. Nejnižší zaznamenaná teplota na našem území má hodnotu -42,2 °C. Rekord byl zaznamenán 11. února 1929 v jihočeské obci Litvínovice.
Pokračování 3 / 8
Další teplotní rekordy
Pokud vám stávající vlna horkých dní připadá dlouhá, pak vězte, že ve srovnání se světovým rekordem je to ještě docela pohoda. V australském teritoriu Marble Bar překonávala v období od Maryle 31. října 1923 do 7. dubna 1924, tj. 160 dní, teplota každý den hranici 37,8 °C.
Po dobu 42 dnů, byla teplota v Maryle nad 48,9 °C
Ještě výrazně tepleji bylo v kalifornském Údolí smrti, kde od 6. července do 17. srpna 1917 (42 dnů), byla teplota v Maryle nad 48,9 °C. Zde byla také 15. července 1972 naměřena nejvyšší přirozená teplota na povrchu země – hodnota 93,9 °C však není oficiálně ověřená.
Pokud po celou noc zůstane teplota nad hranicí 20 °C, pak meteorologové označují takovou noc jako tropickou. Zkuste si ale představit noc, během které teplota neklesne pod 44,2 °C! Přesně taková byla noc na 17. června 2017 ve městě Chasab v ománské exklávě Musandam. Asi bychom nechtěli měnit.
Pokračování 4 / 8
Největší srážky
Díky koloběhu vodu probíhá na naší planetě srážková činnost – ať už v podobě deště, sněhu či krup. Meteorologové v tomto případě měří množství srážek v milimetrech na metr čtvereční, takže jeden milimetr odpovídá litru vody.
Meteorologové měří množství srážek v milimetrech na metr čtvereční
Zkuste si představit intenzitu deště, při kterém během jedné jediné minuty dopadne na zemský povrch 38 litrů vody na metr čtvereční. Tato šílená hodnota byla naměřena na ostrově Guadeloupe v Karibském moři 26. listopadu 1970 mezi 11:03 a 11:04 místního času.
Podíváme-li se na hodinové úhrny, pak se za rekordní hodnotou budeme muset přesunout do městečka Holt v americkém státě z Missouri. Zde během šedesáti minut napršelo na jeden metr čtvereční těžko představitelných 305 milimetrů.
Vydatné deště doprovázejí také tropické cyklóny. Jedním z „nejvýživnějších“ v tomto směru byl tropický cyklon Denise, který 7. a 8. ledna 1966 sužoval francouzské zámořské společenství Réunion. Kromě větru o rychlosti až 170 km/h přinesl také dva srážkové rekordy: během 12 hodin spadlo u města Cilaos 1144 milimetrů a v průběhu 24 hodin dokonce 1825 milimetrů srážek.
U nás je dle Českého hydrometeorologického ústavu denní úhrn srážek měřen v 7 hodin ráno SMSČ za předcházejících 24 hodin a hodnota je zapisována k předešlému dni. Absolutním rekordmanem je v tomto směru Nová Louka na Liberecku, kde 29. července 1897 napadlo 345 milimetrů srážek.
Nejsušší místo na našem území se nachází v Mostecké pánvi – v obci Libědice v okrese Chomutov naprší v průměru jen 410 mm srážek ročně. Naproti tomu nejdeštivějším místem je obec Bílý Potok v Libereckém kraji, kde spadne 1705 mm ročně.
Pokračování 5 / 8
Nejvíce sněhu
Zkuste si představit, že by během 24 hodin napadlo 230 centimetrů sněhu. To je skutečnost, se kterou se 14. února 1927 musela vypořádat oblast v okolí japonské hory Ibuki. Díky této „metelici“ drží i rekord v nejhlubší zaznamenané sněhové pokrývce – její hodnota je 11,82 metrů.
Zkuste si představit, že by během 24 hodin napadlo 230 centimetrů sněhu
Pokud nás budou zajímat sněhové srážky v dlouhodobějším měřítku, pak bychom se měli vydat do vesničky Tamarack v okrese Aitkin v americké Minnesotě. Toto místo drží rekord v množství sněhu, který napadl v průběhu jednoho měsíce – v lednu 1911 tu napadlo 9,91 metrů sněhu.
Velmi vydatnou sněhovou nadílku v průběhu jedné sezóny, počítané od 1. července 1998 do 30. června 1999, zaznamenali v oblasti kolem sopky Mount Baker v americkém státě Washington. Spadlo tam 29 metrů sněhu.
Pokračování 6 / 8
Nejrychlejší vítr
Nejvyšší rychlost nárazového větru byla zaznamenána radarovou jednotkou DOW (Doppler On Wheels) při tornádu mezi Oklahoma City a Moore v Oklahomě 3. května 1999. Má hodnotu 484±32 km/h, přičemž tato rychlost byla měřena po dobu tří sekund.
S ohledem na nedávné události vás možná budou zajímat nejničivější tornáda
Pokud by nás zajímal nejrychlejší náraz větru naměřený anemometrem, pak jeho hodnota je 407 km/h. Byl zaznamenán 10. dubna 1996 během cyklonu Olivia na ostrově Barrow Island západně od Austrálie.
S ohledem na nedávné události v Jihomoravském kraji vás možná budou zajímat nejničivější tornáda. 26. dubna 1989 pustošilo tornádo Daulatpur-Saturia bangladéšský okres Manikganj. Jeho řádění si vyžádalo přibližně 1300 obětí.
Z evropského hlediska přineslo největší zkázu tornádo doprovázené vodní smrští, jež 23. září 1551 (nebo 1556 – zdroje se rozcházejí) zasáhlo přístav ve Valettě na Maltě. Námořní armáda, která se zde shromáždila a chystala se vyrazit do bitvy, byla vodní smrští zničena a zahynulo nejméně 600 lidí.
Tornádo, které zasáhlo jižní Moravu, bylo dle zkoumání meteorologů kategorie F4, tj. druhé nejvyšší. Způsobovalo škody v pásu dlouhém 26 kilometrů a širokém až 700 metrů, odhadovaná rychlost větru se pohybovala v rozpětí 267 až 322 km/h.
Pokračování 7 / 8
Bleskové rekordy
Výbor odborníků Světové meteorologické organizace (WMO) stanovil letos dva nové světové rekordy pro nejdelší zaznamenanou délku a dobu trvání jednoho blesku, a to v Brazílii a Argentině. Rekordy, ověřené pomocí nové technologie satelitního snímkování blesků, více než zdvojnásobují předchozí hodnoty naměřené ve Spojených státech amerických a ve Francii.
Dva nové světové rekordy pro nejdelší zaznamenanou délku a dobu trvání jednoho blesku
Zjištění publikoval časopis Geophysical Research Letters vydávaný Americkou geofyzikální unií před Mezinárodním dnem bezpečnosti před bleskem, který připadá na 28. června. Vězte tedy, že nejdelší blesk pokryl 31. října 2018 horizontální vzdálenost 709 ± 8 kilometrů v jižní části Brazílie. Nejdelší doba trvání jednoho blesku pak je 16,73 sekundy – tento pozoruhodný jev se odehrál 4. března 2019 nad severní Argentinou.
Není tajemstvím, že blesky mohou také zabíjet. Na přímý úder blesku zemřelo najednou nejvíce 21 lidí, kteří se choulili ve zdánlivém bezpečí v chatrči v Zimbabwe v roce 1975. Nepřímo následkem blesku zahynulo v roce 1994 v egyptské Dronce 469 lidí, když blesk udeřil do soustavy ropných nádrží a zaplavil město hořící ropou.
Pokračování 8 / 8
Další zajímavé rekordy
Nejtěžší krupobití bylo zaznamenáno během bouře s krupobitím ve městě Gopalganj v Bangladéši 14. dubna 1986. Během bouře a na její následky zahynulo 92 lidí. Hmotnost jedné kroupy se pohybovala až kolem jednoho kilogramu.
Kroupy
Pokud bychom vás nechali tipovat kontinent, na kterém bylo zaznamenáno nejdelší období sucha, možná byste vsadili na Afriku. Opak je pravdou – v horské provincii Arica v Chile Arice nespadla jediná dešťová kapka po dobu více než 14 let – od října 1903 do ledna 1918 – tedy celkem 173 měsíců.
Nemusíte žít v polárních oblastech, abyste uvízli uprostřed rozsáhlého ledového pole. Největší ledové pole mimo póly se nachází v kanadském teritoriu Yukon, v národním parku a rezervaci Kluane a má rozlohu 21 980 km2.
Nejvyšší teplota, naměřená během deště, má hodnotu 46,1 °C a byla zaznamenána 13. srpna 2012 v kalifornském městě Needles. Média tehdy situaci glosovala slovy: „pokud si chcete užít horkou koupel, vytáhněte vanu ven a koupejte se v dešťové vodě.“ Většina srážek se kvůli nízké vlhkosti vzduchu po dopadu na zem téměř okamžitě odpařila.
Zajímavý je také rekord v nejrychlejším poklesu teploty během pěti minut. Ten byl zaznamenán 10. ledna 2011 ve druhém nejlidnatějším městě Jižní Dakoty Rapid City a teplota tehdy spadla o 27,2 °C (ze 12,8 °C na -15 °C).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně