Mikrob Metallosphaera sedula patří mezi tzv. metalofilní chemolitotrofy schopné získávat energii z chemických reakcí anorganických látek a to především kovů. Ačkoli vypadá na první pohled jako bakterie, ve skutečnosti patří mezi organismy označované jako archea.
Ti tvoří zcela samostatnou, notně archaickou větev pozemského života. Mezi archei se můžeme střetnout s celou řadou extremofilů – tedy jakýchsi „milovníků extrémů“. Jsou mezi nimi mikroorganismy vzdorující vysokým teplotám, extrémním hodnotám pH, ale třeba i vysokým tlakům nebo toxickým látkám.
Početný mezinárodní tým pod taktovkou vědců z university ve Vídni spojil své síly a zkoumal, jak si Metallosphaera sedula vede na materiálu meteoritu NWA 1172 nalezeném v severní Africe. S překvapením zjistili, že mikrob preferuje materiál meteoritu před minerály pozemského původu.
Mikrobi živící se meteoritem měli podstatně lepší kondici než mikrobi nucení požírat pozemské minerály. Metallosphaera sedula čerpala energii přednostně z meteoritického železa, ale nepohrdla ani dalšími kovy meteoritu. Svědčila jí zřejmě i porézní struktura meteoritu.
Svědci dávných časů
Archea žila na Zemi zřejmě už v době, kdy na povrch naší planety dopadalo velké množství meteoritů. Meteoritický materiál byl tehdy na Zemi celkem běžně k dispozici. Předkům Metallosphaera sedula se ho zřejmě nabízelo dost a dost. Kromě železa těmto mikrobům na meteoritu nejvíc „chutná“ také nikl a fosfor.
Především fosforu se mohlo raným formám pozemského života na naší planetě nedostávat a jeho přísun s meteority mohl významně usnadnit rozvoj nových forem života na Zemi.
Autoři studie publikované ve vědeckém časopise Scientific Reports se zabývají i myšlenkou, zda slabost Metallosphaera sedula pro materiál meteoritů nesouvisí s tím, že život mohl být na Zemi dopraven z jiných vesmírných těles při kolizi s nějakým meteoritem či asteroidem.
V dalším výzkumu se proto chtějí vědci zaměřit na studium odolnosti Metallosphaera sedula k podmínkám, jakým by byl mikrob vystaven, kdyby přežíval uprostřed meteoritu či asteroidu letícího vesmírem.
Pokud by se ukázalo, že se s nástrahami cesty kosmem Metallosphaera sedula dokáže vypořádat, stále ještě by to nebyl důkaz o tom, že život doputoval na Zemi z vesmíru. Ale teorie panspermie by se dostalo dalšího nepřímého důkazu svědčícího v její prospěch.