Mikrogravitace způsobuje znepokojivé změny v mozcích astronautů

Před nějakou dobou si lidé mysleli že je Země placatá (a někteří si to myslí dosud), nedlouho poté si lidé mysleli že se Slunce točí kolem Země, prakticky včera si lidé mysleli že se při rychlosti nad 40km/h udusí. Teď si někteří myslí že se nedá žít ve vesmíru...

To je argumentace na úrovni mateřské školky.Země placatá není a je jedno, čemu kdo věří. Je kulatá a vždycky byla.
Slunce se netočí okolo Země a opět je jedno, kdy na to lidé přišli, nikdy tomu tak nebylo.
Vesmírný mezihvězdný prostor (vzduchoprázdno) je prostředí, které život neumožňuje a je opět úplně jedno, jak dlouho to bude někdo zpochybňovat.Život v celém vesmíru vždy vzniká, vznikal a bude vznikat pouze na tělesech, které se dokázaly od vesmírného prostředí izolovat. Např. planeta Země. Tělesa, která se od vesmírného prostředí izolovat nedokázala, nebo o izolaci přišla, jsou bez života.

To samé platí i o těchto argumentech.
Znalosti lidstva a jeho chápání světa kolem sebe se postupně mění a rozšiřuje.To, že vesmír život neumožňuje, je založeno na tom, že jsme dosud žádný takový nenašli. Pokud bychom za pár let narazili (třeba na nějaké kometě nebo asteroidu) na druh života který se na vakuum, extrémní teploty a radiaci dokázal adaptovat, tak veškeré tvé argumenty spadnou jako domeček z karet.To, že o něčem nevíme ještě neznamená že to neexistuje. To, že něco neumíme ještě neznamená že to nejde.Jules Verne také na konci 19. století napsal několik (dnes by se řeklo SCI-FI) knih, kde předpověděl stroje schopné plout pod vodou, případně létající stroje těžší než vzduch a všichni se mu smáli že je to naprosto nemožné. No a ani ne o 200let později máme technologie které jeho tehdejší nejdivočejší fantazie překonávají s prstem v nose...

Promiň, ale bagatelizovat zjevné a prokazatelné fakty "argumentem", že lidstvo kdysi něco nevědělo a tak si myslelo, že je to jinak, a tudíž nelze nic brát vážně a konečně, protože bychom se mohli zase plést, je poněkud hloupé. Život není o vynálezech a objevech nových technologií.Tvrzení, že život v mezihvězdném prostoru není možný, není založen na tom, že jsme doposud žádný neobjevili (také jsme neobjevili žádnou jinou civilizaci, dokonce ani jakýkoliv život na jiné planetě, přesto nikdo netvrdí, že jsme jediná živá planeta ve vesmíru). Je založen na znalostech toho prostředí a znalostech podmínek, které život umožňují a principech, které vznik života doprovázejí.O vesmírném prostoru už dávno víme dost na to, abychom mohli naprosto zodpovědně konstatovat, že v tomto mrtvém prostoru žádný život nevznikl, nevznikne a jakýkoliv jiný, do něj importovaný život od jinud zanikne.Idea o tom, že bychom našli nějakou fosílii, která náhodou přežila na nějakém letícím šutru, není argument prokazující možnost života v mezihvězdném prostoru. Život není forma, která náhodou přežila, život je forma, která se v tom prostředí přirozeně vyvinula, rozmnožuje se a šíří, expanduje. To je život. No a nic takového neexistuje a nikdy nic takového neobjevíme.A propó, toto není jediná věc, která je jistá.Taktéž nikdy nevznikne stroj času (nikdy nebudeme cestovat v čase), stejně jako nikdy nepřesuneme hmotu na druhou stranu galaxie za pár minut nějakou "červí dálnicí".

Jsi si vědom toho, že poznatky, které snad máš z nějakých relevantních zdrojů dost překrucuješ a zjednodušuješ? Dokonce do té míry, že jsi se dost vychýlil od vědeckého poznání do oblasti dogmat a dojmů?

podle některých teorií život někde vznikne a šíří se i na jiné planety a na Zemi se dostal z Marsu... ve vesmíru jsou podmínky pro život špatné, ale bakterie a viry vydrží dost, něco se našlo i na vnější straně ISS a sondy hledající život na Marsu se dezinfikovaly, aby tam nedotáhly život ze Země. Ale ty co ho nehledaly už prý tak důkladně ne, takže tam něco dotáhnout mohly i ty...

S tím žádný problém nemám, akceptuji skutečnost, že určitá životní forma, která vznikla na planetě, může po nějakou dobu za určitých konkrétních podmínek v mezihvězdném prostoru přežít. To je ale všechno a to vůbec není tématem a obsahem mého dogmatu.

Jak to říkal Lenin?!? Je to marný, je to marný, je to marný...

Myslím, že to neříkal 😂

RE: alien.cz
Před mnoha lety jsem měl podobný názor. Dnes už s určováním tím co je možné a nemožné mám větší problém. Každý by si měl uvědomit, že jeho pohled je jen na základě jeho znalostí. Bohužel toho co neznáme je mnohonásobně více.

Pochopitelně, pokud souvislosti neznáme a informace nemáme, tak prostě nevíme. K mnou prezentovanému dogmatu však informace máme a dokonce se hromadí nové a nové důkazy.

Těch informací o vesmíru máme až nepředstavitelně málo. Dokážeme pozorovat jen zářící hmotu, ostatní spíš jen odvozeně. Šutry vidíme jen když letí těsně kolem. Kdybys dělal absolutní výroky o tom co je možné a nemožné na Zemi z pozorování zrnka písku, tak by ses nedopouštěl tak ohromného zjednodušení.Já si myslím, že nemůžeme vyloučit, že někde ve vesmíru probíhá proces, při kterém mezihvězdný bordel tvoří samoreplikující se struktury, které podléhají evoluci. Prostoru i času na to je dost.

Globálních informací o vesmíru mame málo, to nijak bezpochybňuji. Ale informací o mezihvězdném prostoru v kontextu možného života v něm už máme všechny, které jsou k verdiktu potřeba.

Můžu tohle poslat do Švédska do Akademie věd? Věřím že ti tři maníci co si hráli s lasery tu svou Nobelovu cenu za fyziku dobrovolně vrátí a rádi ji předají do ČR...

Můžeš.

V pohodě, transformery jsem viděl všechny díly taky.

Takže kdybych vás vyvezl do vesmíru a vykopl do volného prostoru jen v trenkách tak budete v pohodě? Pokud ne, tak člověk není přizpůsoben životu ve vesmíru. Stejně jako životu pod vodou.P.S.: Klidně můžete tvrdit, že Slunce obíhá kolem Venuše a nebude to špatně. Jen výsledný model otáčení sluneční soustavy bude trochu nepřehledný.

Léta se tvrdilo, že nic co je těžší než vzduch nemůže létat. Vzduch měl být jen pro ptáky, měla to být přirozená překážka proti tomu, aby se vzduchu pohybovalo něco co se tam pohybovat nemá.

vtak (to zviera, nie penis) nieje tazsi ako vzduch?

Tak kdybych to tvrdil za situace, kdy by ve vesmírném meziprostoru čile bujel život miliony let, tak bych tvou oponenturu pochopil, takhle je to jen hloupý pokus o přirovnání.Realita je poněkud jiná, vesmír ač stár miliardy let, je v mezihvězdném prostoru stále bez života a pokusy a výzkumy ukazují jednoznačně proč.

a pritom na zem sem tam spadne meteorit na kterem se najdou organicka rezidua :D

Jenže ta organická rezidua nevznikla ve vesmírném prostoru, ale na nějaké planetě, odkud byla do vesmíru vyvržena.

to zas nieje v sulade s teoriou panspermie, ktoru pokladam za celkom realnu.

A proč by to mělo být v souladu s nějakou teorií? Teorie je teorie.

Proč si myslíš, že je mezihvězdný prostor bez života?

Já si to nemyslím, já to vím. Tak to prostě je. Ve "vzduchoprázdnu" v kombinaci vysoce "radioaktivního" prostředí a teplotám blízkým absolutní nule, které vesmírný prostor tvoří (nemyslím technické vákuum) a bez gravitace nemůže život vzniknout, ani setrvat. To prostředí je naopak ideální bariérou/blokádou pro život.

Uvědomuješ si, že kdyby za oběžnou dráhou Marsu létaly tisíce kosmických lodí o velikosti jednotek km, tak že o nich nevíme, pokud by se sami neprozradili? Pokud by to bylo dál, tak můžou mít stovky či tisíce km a vůbec nebudeme tušit, že tam někdo je. Vzhledem k tomuto je dost přehnané "vědět", že tam nic není, natožpak v mezihvězdném prostoru.
Jen oblast naší galaxie je asi tak 1E30 krát větší než co máme z hlediska života prozkoumáno, zbytek (pozorovatelného) vesmíru ani nemá smysl zmiňovat. Je to asi stejné, jako kdyby jsi chtěl o podmínkách na Zemi usuzovat z částečky prachu.

Jenže ony tam nelétají.Promiň, tyhle "příklady" mi vždy připomenou infantilní argumentace ve stylu "kdyby Apple prodával h0vn0 v krabici, budou na něj lidi stát fronty ..." a td.Dále pak moc nerozumím co mají společného kosmické lodě a faktum, že vesmírný prostor život neumožňuje.

> Jenže ony tam nelétají.
To je tvrzení, které nemáš šanci dokázat, takže je celkem k ničemu.> co mají společného kosmické lodě a faktum...
Bavíme se pod článkem o životě v kosmických lodích, tedy je to varianta, jak rozšířit život do vesmírného prostoru.

Promiň, s tvrzením, které se nedá dokázat (nebo tedy s úvahou o lodích za Marsem) jsi začal ty Kosmická loď je jen dočasný "obal", od kterého se v tuto chvíli očekává určité prodloužení života v kosmu bez závažných změn v organismu. No, zatím se potvrzuje, viz i tento článek, že to moc nefunguje, že to očekávání bylo hodně nadnesené, protože o těch lodích a technologiích to bohužel není.Ze stejného/podobného důvodu nikdy nebude lidstvo žít na dně moří a oceánů a to jsou přímou součástí našeho ekosystému. Co teprve mrtvý kosmos.

> s tvrzením, které se nedá dokázat jsi začal ty
Nikoli, první bylo tvé: "vesmír ... je v mezihvězdném prostoru stále bez života"A obecně - to že se něco někde nedaří nepotvrzuje, že to nelze nějak vyřešit. Lépe použít třeba "nasvědčuje" apod.

Počkej, to je dávno prokázaný fakt. V mezihvězdném prostoru nic nežije a nikdy žít nebude.Pak jsi začal s teorií o zkrytých kosmických lodí za Marsem ... a už se vezeme

V tom případě prosím o důkaz tohoto faktu.

To je jeden z nejblbějších "argumentů", které znám, a většinou je použit ve zcela chybném kontextu.

clovek ked sa ponori do 200m dajme tomu, je tam hodinu a potom za 4 minuty vyplava na povrch dostane Kesonovu chorobu a zomrie = 200m hlbka je neobyvatelna. Cojaviem delfin vydrzi v hlbke 200m xy minut potom vyplava nadycha sa a zas ide spet, ziadny dusik mu nevadi. Ze my ludia niesme zvyknuti prezit na ISS napr. 50 rokov... daj tomu 10, 20, 200, 1000 generacii a nebude to problem, len potom toho praprapraprapra...pravnuka asi nedostanes na povrch Zeme lebo zatrepe krpcami (klepne ho pepka)

😂👌Tá posledná veta nemá chybu.

no mohol som napisat aj "natiahol backory" stale si ale myslim, ze by to miestne osadenstvo chapalo rovnako ako ja chapem brezen. Cojaviem co je ku*va brzen? tak napisem 03. ne?

Nevím, jestli to není nějakej dvojitej vtip, kerej nechápu, ale "natáhnout bačkory" se v češtině používá.

to som nevedel :) resp. pre dnesneho slovaka su rozdiely medzi cestinou a slovencinou prakticky zanedbatelne, naopak to neplati

ok, ked nad tym tak rozmyslam, tak su tu iste rozdiely... kozel je pivo, samec kozy je cap, co je zas bocian. Zamotane to je kuwa :) Esteze je "akurat" 100. vyrocie zalozenia republiky... inak by sme zajtra museli do prace.

cap a čáp je dost rozdiel

vždycky Slovákům řikam ať píšou slovensky a nevymejšlej kraviny, nejsme retardi Můžeš použít natáhnul bačkory, natáhnul brka, zkapal, zdechnul, pošel, odešel, už tu neni....můžeš to napsat na milion způsobů a pochopíme to

Názor byl 1× upraven, naposled 29. 10. 2018 23:09

natahnout backory je samozrejme ceske, na slovensku sa ekvivalent nepouziva. ani k tomu klepne ho pepka.

miesto toho druho napr "vykoti ho"

nebo zaklepat backorama

Už to několikrát padlo že nátáhnout bačkory používáme v češtině taky, ale furt mě fascinuje že slováky tak fascinujou naše měsíce, přitom jste je měli skoro stejně až do 16. století kdy jste přešli na latinský.

hovoris to akokeby sme si to 16te storocie pamatali cestine rozumiem ako rodnemu jazyku, az prave na tie mesiace aj ked sa ich naucim, nepouzivam ich vzdy zabudnem

správnej Slovák by si to pamatoval

v tom případě asi nejsem správněj Čech, protože jak na mne někdo vrkne September, tam mně to v hlavě hodně šrotuje, jež to nějak uhádnu

A ty se neučíš anglicky nebo co?

Jenže voda je přirozené prostředí pro život, dokonce v ní u nás zřejmě život i vznikl.Ve vesmírném prostoru přirozený život neni možný, žádný se v něm nikdy nezrodí ani nevyvine.

tvrdit ze se neco nikdy nestane je celkem odvazne, takovejch uz bylo :D

To není o tom, jestli se něco může, nebo nemůže stát. To je otázka pro matematiky na téma pravděpodobnost. Tuhle záležitost tu ale neřeším.Ve vesmíru je možné život po nějakou dobu udržet bez poškození a defektů v kontextu s vývojem technologií, které jsou k tomu naprosto nezbytné. To je ale všechno. Žít se ve vesmíru nedá a to ani podle sci-fi knížek. To prostředí prostě dlouhodobý život neumožňuje.

Proto ve sci-fi většinou nešijou v tom vakuu ale na lodích nebo stanicích.

to s tím delfínem a člověkem Ti trochu nehraje
když se do 200 m ponoří človek na nádech bez přístroje, tak může při zachování určitých pravidel vyplavat a neumře, ale určitě tam nevydrží hodinu - hledej na netu jméno Herbert Nitsche
Když to zkusí s flaškama a bude tam hodinu a vyplave bez dekomprese, tak umře

sustred sa skor na pointu co som napisal, zamen si delfina za zraloka, korytnacku hocico co ma more domovske zivotne prostredie. Ale delfin je dobry priklad lebo je to cicavec ako my a adaptoval sa pocas svojho vyvoja prave na vodne prostredie. Tucniak ne napr. vtak, holub moze zit na antarktide? Podobne ludia, ktori budu zit na Marse niekolko generacii nebudu moct prist na dovolenku na Zem, lebo by tu museli byt na vozicku.

no to přirovnání hodně pokulhává, protože třeba ten žralok se vyvíjel milióny let, velice pozvolna a za cenu obrovských obětí na životě (pomalí co plavali při hladině byli sežráni). My takhle nemůžeme selektovat jedince, kteří lépe odolávají vesmírnému záření a nízké gravitaci (rozmnožovat se budou chtít i ti, kteří budou umírat mladí). To už spíše věřím genovému inženýrství.

"daj tomu 10, 20, 200, 1000 generacii a nebude to problem" ano genove inzinierstvo to moze zkratit na jednotky generacii, ale technicky by nebolo problem cloveka prisposobit na zivot vo vesmire (nie vo volnom priestore samozrejme!) Vsetci jednotlivci vsetkych druhov ktore kedy zili sa tiez chceli rozmnozovat, ale priroda im to nedovolila a preto vznikol zdravy druh schopny prezit - toto ludstvo ignoruje a dopadne to velmi velmi zle. Ak chceme prezit, v istom bode musime pristupit k riadenej porodnosti, len niesom si isty, ci ten bod uz davno nebol.

pre nase aktualne tela je to rozhodne velka prekazka dlhodobemu pobytu. casom ale isto pojde telo geneticky upravit aby tymto zataziam odolavalo lepsie. velmi by ma zujimalo ako bude svet vyzerat o napr 100 rokov.

Jakože bychom někdy v budoucnu uměli prečůrat systém, který se pečlivě vyvíjel miliardy let?Ne.Příroda to vymyslela tak dokonale, že to, co nás zabije často najdeme/prijdeme až když už je pozdě.

stačilo by podívat se aspon na mesic.. kde jsme teda jakože už byli před 60ti lety :) ale pochybuju že se tam fakt někdy někdo podívá

sakra já to nekliknul pod ten komentář kterej jsem komentoval, tak snad to všichni pochopili

lebo ked si obleces cervenomodry oblek, tak nezacnes z ruk vypustat pavuciny a nebudes sa medzi mrakodrapmi pohybovat jak tarzan ;) = naozaj sa to neda.

Mozna by se ukazalo, ze odstrediva sila neni to same, co gravitace a dopadlo by to jeste hure. Ale otestovat by se to melo.
Kazdopadne to ale stavi do uplne jineho svetla ty navstevy sedych mimozemstanu s velkyma cernyma ocima ... klidne by to mohli byt astronaute, kteri zustali prilis dlouho na obezne draze, treba takovy Gagarin.

Co přesně by donutilo kosmonauty rotovat se stanicí?

no ten který by nejvíce zlobil by musel sešplhat z toho prstence do základny a točit celý den klikou, na tom nevidím nic proti pravidlům naší Zeměplochy

Jak se jmenoval ten sci-fi serial o vesmirne stanici? "A-1"?
Tam je v poslednim dile dost dobre naznaceno, proc.

Tímto způsobem (při rozumných rozměrech) se ale obvykle nedá dosáhnout plné 1 g.

furt lepší třeba třetina než nula

Ono by se taky mohlo ukázat že sice odstředivá síla dokáže simulovat gravitaci ale ten pohyb kolem dokola by mohl mít ještě horší dopad na zdraví než to že tam teď neni gravitace.

Co máš na mysli tím pohybem kolem dokola? Má snad špatný dopad na zdraví pohyb kolem dokola, který právě provádíš?

no třeba tady poblíž země, kde se uplatňuje kromě té odstředivé síly ještě mikrogravitace Země by to cyklické mikropřitahování a mikroodpuzování několikrát za minutu působilo na náš mozek ještě více devastujícím účinkem

Jaká mikrogravitace Země? V čem je to jiné než co prožívají teď?

když si teď kosmonaut sedne před okénko a kouká na Zemi, tato ho přitahuje ve směru pohledu silou 0,0001g. Když se po 5 minutách otočí, přitahuje ho stejnou silou zezadu. Pohoda, ale ne podle toho článku. Pak se posadí do prstence a ten se roztočí, takže spočine přitahován k židli silou 1g. Jenže v okénku se před ním bude hodně rychle míhat Země a k tomu 1g přidávat a ubírat těch 0,0001g podle sinusovky, podle toho na jakou stranu se otočí kosmonaut nebo loď ... ano malá síla, ale ta příšerná perioda, to se nedá vydržet, jako kdyby mu neustále kapala voda na hlavu ... a poslední zpráva z lodi "Otevřete dveře, já musím ven!!!"

A jak to prožíváš ty? Otočíš se a co chvíli jiná přitažlivost k měsíci nebo slunci. Zvládáš?

Myslim že ňáká desetitisícna g takovej problém nebude, možná to cejtit bude, možná ne, asi si na to časem zvyknou, ale fakt nevíme jestli člověk dokáže i ňák jinak vnímat pohyb v prostoru a nemyslim teď nic nadpřirozenýho ani telepatickýho. Určitě by to otestovat měli, mohlo by to fungovat, já doufam že to fungovat bude.

Názor byl 1× upraven, naposled 31. 10. 2018 01:58

To máte (obvyklou) špatnou představu o prostředí na LEO, Země tam ve skutečnosti stále působí téměř 1g - stav beztíže vyvolává fakt, že satelit má právě takový vektor rychlosti, aby ani při působení přitažlivosti neklesal ani neuletěl. Představte si to raději tak, že satelit padá, ale vždy mine (což je názornější u eliptických drah). Každopádně nějaký vztah k orientaci vůči Zemi je nesmysl.

No tak se ta stanice bude točit osou rotace kolmo k Zemi (nebude jim Země běhat kolem dokola za oknem) a podlaha bude nakloněná přesně tak aby byly ty síly v rovnováze a problém vyřešen. A nebo tu stanici budou muset dát někam uplně jinam, třeba kolem Měsíce, nebo uplně do volnýho prostoru s orbitou kolem Slunce, ale to by se těm co na tý stanici budou dělat asi moc nelíbilo, jednak protože by na návrat domů mohli čekat měsíce a taky protože je nebude chránit magnetický pole Země. Ale myslim že to s tou nakloněnou podlahou by mělo fungovat, koneckonců, tohle můžou vyzkoušet na Zemi, udělat centrifugu která by simulovala nakloněnou podlahu na který pujde normálně chodit jako by gravitace působila tim směrem, věřim že to možný je.
Pak jsem ještě někde četl o jinym způsobu jak udělat gravitaci a to konstantnim zrychlením kdy je to bude tlačit ke zdi a až dosáhnou 1g, tak zase začnou zpomalovat a podlaha bude na druhý straně, ale tohle asi neni možný využit na stanici, ale pro let do vzdálenýho vesmíru by to využít mohlo jít kdyby konstantně zrychlovali tak aby je to tlačilo do zadu vždycky tim jednim g.

Názor byl 3× upraven, naposled 31. 10. 2018 02:09

Říkám Vám, že je úplně jedno jestli je stanice na oběžné dráze Země a nebo třeba v mezihvězdném prostoru, žádné síly dorovnávat nemusíte. V dalších případech máte pravdu

Tak ale nemůžeš srovnávat pohyb "kolem dokola" po kružnici co má několik tisíc km s ňákou vesmírnou stanicí co má pár metrů, co my víme jaký věci dokáže člověk vnímat, vyzkoušený to pořádně nebude dokud to někdo neudělá. Ale někde psali právě o tom co píše ten podemnou, že ta gravitace nebude působit po přímce přesně dolu a nahoře bude jiná a dole bude jiná a to je to co by člověk nemusel dobře snášet a co se musí vyzkoušet.

Názor byl 1× upraven, naposled 30. 10. 2018 23:56

Cetl jsem, ze odstrediva sila pro 1g by musela byt tak silna, ze by to nevydrzelo material vlivem pnuti. A v pripade havarie... Pruser jako krava, roztrhalo by to okamzite stanici na cucky (a ze se havarie uz staly). Ta sila se taky mezi se vzdalenosti od osy a nejsou prozkoumany caste zmeny gravitacni sily na telo. Nemluve o tom, ze gravitace na nohou je jina nez u hlavy (jiny polomer otacive soustavy) - v takto malych meritcich jsou tyhle veci hodne znat. A pri vyskoku do vzduchu nebudete kopirovat kruhovou drahu.

Hm, to jsem netušil že centrifuga je tak zázračný stroj. Na to, že tam může být i 10g je zázrak, že to ještě nevybuchlo. Kdepak jste takové věci četl, mohu se zeptat?

Nevim kde ti bylo. Mozna kvuli velikosti a nachylnosti konstrukce? Nevim uz. Ta centrifuga me taky zarazila e co uz

A připadá ti že vesmírná stanice je masivní ocelová konstrukce zabetonovaná do země? Navíc tam máš přetlak jedný atmosféry nebo kolik tam maj tlak, takže to opravdu bude dost nebezpečný takový rotující stanice, v případě ňákýho održení něčeho to může způsobit třeba bombardování Země.

Kdyz pomineme jednoucelovost zarizeni a tim i jendoduchost konstrikce, jaky polomer a vahu ma ta tvoje centrifuga?
A jaky polomer bude muset mit stanice, aby se take dalo do toho rotacniho modulu rozumnym zpusobem nastoupit? Nebo mas snad dojem, ze ho budou pokazde zastavovat.

No existují tam dva konstrukční nedostatky, buď bude malý poloměr a pak by rotace musela být extrémně silná, nejen že by to materiál nevydržel, ale lidi by taky měli problémy, nebo velký poloměr a pak se sice nemusí točit tak rychle, na lidské tělo by to nemělo tolik negativních vlivů ale problém je pak postavit tak ohromnou konstrukci ve vesmíru... holt zatím nemáme dostatečné konstrukční schopnosti na něco podobného...

Byl jsi někdy na pouti kde měli centrifugu?

A taky lochnesku a cikrovou vatu. Ovsem na relevanci tveho nesmyslneho dotazu to nic nemeni.

Co je na tom nesmyslného?
Na vyvolání 1G za rozumných otáček stačí rameno pár (nižších) desítek metrů dlouhé, které musí unést v tahu váhu kabin(y) na konci. Nevím jak je to s možnými materiály a váhou té konstrukce, ale věřím, že je to možné a ani by to nebylo tak nákladné. Pro představu celá ISS má 450 tun, prázdný větší A380 snášející mnohem větší namáhání 280 tun, takže věřím že do nějakých 50 tun to lze vyrobit. To jsme na 10% ISS.Také nemusí být rotační celá stanice, třeba bude stačit jen lůžková část či nějaký rekreační prostor, experimenty, těžké věci apod. můžou být stacionární. Propojené to bude přechodovým modulem.Dále - docela výhoda je, že na rotaci stačí setrvačník a elektrický pohon, což je na ISS dostupná energie. Stejně tak se může rekuperací zastavovat. Také nebude vadit, když se bude roztáčet pomalu, klidně několik hodin nebo dní, nemusí to být hned.Pořád ti to připadá jako nesmysl? Neříkám, že to řeší vše, ale tohle mě napadlo během minuty laického uvažování a řeší to největší problémy toho nápadu.

Poloměr, z pokusných důvodů to přeci nemusí být prstenec. Na to stačí dva moduly a kus lana. Sranda by to bylo s vyvážením, ale asi nic co by se nedalo zvládnout. Jen chtít.

Prstenec to byt nemusi, minimalne ale kabina (a pak take nejake protizavazi) spojena se stredem otaceni pruchozi rourou, aby se tam taky dalo ze zbytku stanice nejak vlezt.
A cele to bude muset byt dost velke, aby to generovalo dostatecnou odstredivou silu, protoze otacet se to nemuze ani tak rychle jako dvere v obchodaku...

Možná budu za debila, ale pokud budu ve vesmíru v rotujícím válci, tak jak zajistíte, že budu rotovat spolu s tím válcem? Proč bych se nemohl vznášet 10cm nad podlahou a nechat mi pod nohama ubíhat stěnu válce?

To by teoreticky šlo, ale potřeboval bys k tomu reaktivní pohon, aby ses tam dostal a udržel.

Bylo by možné to trochu rozvést?Jaká síla by mě tlačila ke stěně válce a simulovala gravitaci, kterou bych musel překonávat nějakým pohonem? Mě laicky připadá, že bych se vznášel v prostoru a kolem mě by se točil válec.Je mi jasné, že když se budu dotýkat stěny, tak vlivem tření se uvedu do pohybu a tím budu zvyšovat tlak na stěnu válce = více tření = větší tlak až vyrovnám rychlost. Ale pokud "vyskočím" dostatečnou silou v proti směru tak co mě dotlačí zpět ke stěně?Jen pro doplnění, u kolotoče a podobných věcí co známe všichni nás vpřed tlačí sedačka.

Názor byl 1× upraven, naposled 30. 10. 2018 14:24

On se uplne stejne uvnitr bude tocit i vzduch a ten vas roztoci i kdyz se budete vznaset. I kdyz vyskocite smerem ke stredu otaceni, tak budete rotovat a odstrediva sila vas vrati k plasti.

Pokud vyskočím ke středu otáčení, tak mám pořád nenulový vektor hybnosti v před. A pak máte pravdu. Pokud ale vyskočím proti směru otáčení a tím vynuluji vektor pohybu po směru otáčení válce, tak mě bude tlačit jen tření o vzduch. Reálně mě asi dřív sejme nějaká příčka nebo kolega než by mě dofoukal vzduch.To oč mi jde je, že bude zásadní rozdíl v takovém prostředí jít po a proti směru otáčení. Osobně bych si asi rozbil hubu.

Protože stejně jako řada dalších diskutujících tu rotaci chápete špatně. Vy nechodíte po stěně válce, protože vás na ní nic nepřitiskne. Vám gravitaci zajistí právě ty příčky, kterých se bojíte. Respektive rampy. Stěny toho válce nejsou hladké kruhové, ale něco mezi mnohoúhelníkem a ozubeným kolem. Klidně si to zjednodušeně představte jako rampy v podobě příček kolmých ke stěně toho válce.Jak válec rotuje, tak vás dříve nebo později dožene nějaká rampa a začne vás postrkovat dopředu. Tedy ve směru rotace. Tím získáte hybnost "rovně dopředu". Dříve nebo později ale narazíte na stěnu válce, která vás dál nepustí. Ta začne ohýbat váš směr pohybu směrem ke středu. Tím na vás bude působit dostředivá síla. Její velikost je úměrná hybnosti, kterou vám dala rampa.Ty rampy tam jsou pořád, takže vás vlastně neustále něco pohání "rovně dopředu" a zároveň vás stěna válce nepustí ven. Cítíte zrychlení, které je úměrné rychlosti, kterou vám dává ta rampa. A jeho směrnice je dána směrem, kterým vás rampa postrkuje, a stěnou válce, co vás nepustí ven.Pokud vyskočíte, tak změníte svou hybnost, čímž se změní (nebo i ztratí) síla, kterou na vás něco působí. Dokud se nepotkáte buď se stěnou (co vás nebude chtít pustit ven), nebo s rampou, co vás začne zase strkat ve směru rotace, tak budete bez tíže.Vhodnou volbou úhlu těch ramp a poloměru a rychlosti rotace, se dá docílit vhodná odstředivá síla a její směrnice. Skákáním nebo odrážením se od stěn dosáhnete změny hybnosti. V té chvíli by vás ale nějaká rampa měla brzo dohonit, opět zrychlit na správnou rychlost a namáčknout na stěnu požadovanou silou.Navíc je tam problémek - dokud vás nedohoní rampa a nenamáčkne vás na zeď správně, tak na vás ta stěna může působit v tom, že vás nepustí ven. Ale ona vás nedokáže roztočit, protože ve směru rotace neumí konat práci. Pokud vaše rychlost ve směru rotace bude jiná, než rychlost stěny ve směru rotace, tak skončíte v kontrmelcích. Zachrání vás leda chytit se stěny (čímž jí vezmete trochu té energie na srovnání rychlosti rotace), nebo se brzo potkat s jednou z ramp, která udělá to samé - dá vám tu správnou rychlost.Můžete se té stěny chytit rukama a nechat se roztočit. Pak se na ní nalepíte. Jenže stačí jeden skok a máte problém, protože zpátky na stěnu dopadnete s jinou rychlostí a jdete do kotrmelců. Centrifuga to řeší podobně - roztočí vás, nepustí vás, nedovolí vám změnit hybnost.

Je to možné že když vyskočím proti pohybu tak zůstanu "viset" ve vzduchu a následně si i nejspíš rozbiju hubu. Řešení je jednoduché - prostě to nedělat Je to stejné jak tvrdit že lidi nemůžou žít na Zemi, protože když skočí ze skály tak se zabijou. Řešení je stejné - prostě to nedělat

Lze dosáhnout stavu, že jsi v klidu v prostoru a kolem tebe se točí válec, kterého se nedotýkáš. Pokud budeš navíc ve skafandru, aby v tom prostoru mohlo být vakuum, tak tě to nejspíš ani neroztočí.Potíž je v tom, jak se do toho stavu dostat. Když tě něco vynese do volného prostoru, tak to na tebe tlačí, tím pádem tě to přitiskne ke stěně válce. Pokud se následně ve stavu beztíže odrazíš, doletíš na druhou stranu (navíc postrčíš ten válec proti). Mohl bys to vyřešit třeba tak, že budeš mít klacek, kterým před nárazem ten pohyb velmi jemně zbrzdíš, až by ses vůči válci zastavil, ale to je tak nestabilní stav, že nejspíš jen pomalu poletíš zas někam jinam atd. atd.Další možnost je být od začátku připoután popruhy ve všech směrech ke stěnám a při dosažení stavu beztíže ty popruhy odepneš, ale udělat to tak, aby ses přitom nezačal pohybovat je dost náročné a poloha nestabilní.

Dutej válec je dost blbej příklad, takhle to určitě vypadat nebude a možná by to ani neplnilo účel, při prvnim roztočení je docela možný že by bylo nutný se třeba připoutat k sedadlu a vystoupit až budou ty správný otáčky. Pokud bude mít taková loď nebo stanice malej průměr a vyskočíš vysoko (teoreticky třeba do středu otáčení kdyby to fakt byl jenom válec, což určitě nebude, tak bys mohl přeskočit do opačný gravitace, ale to se nestane, protože válec to nebude, spíš trubka ke který budou přichycený moduly nebo kapsle na delšim ramenu, jako to je ve sci-fi filmech, jenom rotující válec by asi fakt nefungoval, možná v ňákym mega měřítku kdy by to mělo rozměr třeba města. Ale pokud na tý lodi bude něco jako pokoje, tak při tom roztočení a zrychlování tě to přimáčkne ke stěně a postupně po ní budeš klouzat vlivem odstředivý síly ve směru pryč od středu rotace, aspoň tak by to podle mě fungovat mělo, ale nejsem vědec.
PS: To co tě na kolotoči šene pryč od tý tyče uprostřed neni sedačka ale právě ta odstředivá síla, sedačka je ta stěna na kterou by ses přimáčknul v tý kajutě při roztočení.

Názor byl 2× upraven, naposled 31. 10. 2018 00:20

Proc by to neslo s valcem? Proste to pri roztoceni zacne veci tlacit k "zemi", tj plasti valce. Akorat by musel mit dostatecny polomer, aby to clovek vnimal nezakrivene a mohl po tom chodit. Nebo to delat jako mnohouhelnik.

Tak řikam že ve velkym měřítku by to asi šlo, ale spíš si to představuju ňáko ňáký ty kapsle spojený s otáčejícím se středem, to je asi zatim reálnější možnost.