Mikuláš Koperník: Ten, kdo donutil Zemi létat

  • Příběh Milukáše Koperníka je všeobecně znám
  • Neinformovaní lidé si myslí, že právě on opravil nesmysl o obíhání Slunce kolem Země
  • Ve skutečnosti to ale bylo mnohem složitější
Kapitoly článku

To jméno zná každý. Dostalo se do úsloví a příběh tohoto polského astronoma je obecně známý. Každý méně informovaný má za to, že Koperník opravil ten starý nesmysl s obíháním Slunce kolem Země, no a Kepler následně jen drobnou „poznámkou pod čarou“ zjistil, že se planety nepohybují po kružnicích, nýbrž elipsách. Ve skutečnosti to ale bylo mnohem složitější.

Polský astronom Mikuláš Koperník se narodil v roce 1473 v Toruni, která tehdy byla součástí polského království. Ačkoliv je dnes všeobecně považován z Poláka, je třeba zdůraznit, že se jedná o moderní (tedy nacionalistický) pohled. On sám se chápal jako poddaný polského krále, což bylo to hlavní, na čem tehdy záleželo.

Ve skutečnosti je otázka jeho národnosti složitější a nelze se divit, že takto významného muže si snažili přivlastnit i Němci. Jeho otec se totiž jmenoval Niklas Koppernigk a pocházel z německé rodiny Koprniků ze Slezska. Jméno bylo pravděpodobně odvozeno od vesnice Köppernigk, ovšem existují i domněnky, že jméno této rodiny bylo odvozeno od mědi (německy Kupfer), s níž Mikulášův otec a možná i jeho předci obchodovali. Konkurenční teorie pak váže jméno ke kopru (polsky koper). Jak je vidět, opravdu toho není moc známo.

Mikulášova matka se jmenovala za svobodna Barbara Watzenrode a její národnost je tím pádem asi jasná. Pocházela z bohaté patricijské toruňské rodiny, které se ale do tohoto hansovního města taktéž přistěhovala ze Slezska. Mateřským jazykem mu byla němčina, kterou hovořil plynně, stejně jako latinou. Zachovalo se i několik jeho německy psaných listů. Polštinou prý hovořil pouze lámaně a pokud je známo, psát polsky neuměl.

Pocházel z pěti dětí a jeho měšťanská rodina patřila k těm zámožný. Když mu bylo deset let, zemřel jeho otec a o jeho vychování se nadále staral jeho strýc Lucas Watzenrode, který byl místním biskupem. Koperník studoval zprvu na katedrální škole a v roce 1491 se spolu se svým bratrem zapsal na krakovskou univerzitu.

Detaily jeho studií nejsou přesně známé, podle pozdějších svědectví se již zde zajímal o astronomii a seznámil se s tehdejšími předními polskými matematiky a astronomy, kteří na této univerzitě vyučovali. Pravděpodobně už v Krakově začal shánět a sbírat astronomické a matematické spisy, které se posléze rozrostly v solidní knihovnu. Jen málokdo v Evropě měl tehdy takovou sbírku.

Jenže jeho strýc z něj nechtěl mít nějakého matematika. Plánoval jeho kariéru v církevní hierarchii a zasadil se, aby se stal kanovníkem jeho kapituly. Jenže to nějak nevyšlo, možná pro Mikulášovo mládí, kromě toho nebyl vysvěcen. A tak v roce 1495 opouští krakovskou univerzitu, kterou formálně nedokončil, aby následující rok vyrazil do Itálie na staroslavnou Boloňskou univerzitu, kde studoval kanonické právo. Astronomie se nevzdal, studoval ji jako takovou „bokovku“.

V roce 1500 absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římě, ovšem na univerzitu se vrátil, tentokráte ale do Padovy, aby studoval lékařství. No a protože mu evidentně vyhovovaly přesuny mezi univerzitami za účelem co nejdokonalejšího vzdělání, svou italskou anabázi ukončil v roce 1503, kdy na univerzitě ve Ferraře získal doktorský titul z kanonického práva.

Mezitím se jeho strýci podařilo prosadit, aby byl jmenován kanovníkem ve Varmii, což bylo území polského království na baltském pobřeží. V roce 1503 k tomu přidal i prebendu z jednoho kostela ve Vratislavi, nicméně dalšího hromadění církevních obročí už se neúčastnil a v církevní hierarchii dále nepostupoval.

Nejzajímavější na tom je skutečnost, že není znám jediný doklad jeho svěcení na kněze. Existuje podezření, že se na to nějak zapomnělo, ačkoliv v roce 1537 byl jedním z kandidátů na biskupa a bez svěcení by na něco takového pomyslet nemohl.

Po svém návratu z Itálie se ujal svého úřadu a v roce 1507 se stal lékařem varmiňského biskupa, tedy svého strýce. Od této doby již z Polska nikdy nevycestoval, usadil se v přímořském Fromborku a pokud toto město opouštěl, tak obvykle doprovázel svého strýce na jednání v různých polských městech.

Témata článku: Vesmír, Historie, Evropa, Země, Astronomie, Slunce, Praha, Sluneční soustava, Saturn, Osobnosti vědy a techniky, Matematika, Základní omyl, Celý systém, Šikovná pomůcka, Dnešní pohled, Teorie, Řím, Polsko, Slezsko, Třetí rozměr, Itálie, Padova, Vědecké zkoumání, Základní vlastnost, Ideální popis