Mikuláš Koperník: Ten, kdo donutil Zemi létat

  • Příběh Milukáše Koperníka je všeobecně znám
  • Neinformovaní lidé si myslí, že právě on opravil nesmysl o obíhání Slunce kolem Země
  • Ve skutečnosti to ale bylo mnohem složitější
Kapitoly článku

To jméno zná každý. Dostalo se do úsloví a příběh tohoto polského astronoma je obecně známý. Každý méně informovaný má za to, že Koperník opravil ten starý nesmysl s obíháním Slunce kolem Země, no a Kepler následně jen drobnou „poznámkou pod čarou“ zjistil, že se planety nepohybují po kružnicích, nýbrž elipsách. Ve skutečnosti to ale bylo mnohem složitější.

Polský astronom Mikuláš Koperník se narodil v roce 1473 v Toruni, která tehdy byla součástí polského království. Ačkoliv je dnes všeobecně považován z Poláka, je třeba zdůraznit, že se jedná o moderní (tedy nacionalistický) pohled. On sám se chápal jako poddaný polského krále, což bylo to hlavní, na čem tehdy záleželo.

Ve skutečnosti je otázka jeho národnosti složitější a nelze se divit, že takto významného muže si snažili přivlastnit i Němci. Jeho otec se totiž jmenoval Niklas Koppernigk a pocházel z německé rodiny Koprniků ze Slezska. Jméno bylo pravděpodobně odvozeno od vesnice Köppernigk, ovšem existují i domněnky, že jméno této rodiny bylo odvozeno od mědi (německy Kupfer), s níž Mikulášův otec a možná i jeho předci obchodovali. Konkurenční teorie pak váže jméno ke kopru (polsky koper). Jak je vidět, opravdu toho není moc známo.

Mikulášova matka se jmenovala za svobodna Barbara Watzenrode a její národnost je tím pádem asi jasná. Pocházela z bohaté patricijské toruňské rodiny, které se ale do tohoto hansovního města taktéž přistěhovala ze Slezska. Mateřským jazykem mu byla němčina, kterou hovořil plynně, stejně jako latinou. Zachovalo se i několik jeho německy psaných listů. Polštinou prý hovořil pouze lámaně a pokud je známo, psát polsky neuměl.

Pocházel z pěti dětí a jeho měšťanská rodina patřila k těm zámožný. Když mu bylo deset let, zemřel jeho otec a o jeho vychování se nadále staral jeho strýc Lucas Watzenrode, který byl místním biskupem. Koperník studoval zprvu na katedrální škole a v roce 1491 se spolu se svým bratrem zapsal na krakovskou univerzitu.

Detaily jeho studií nejsou přesně známé, podle pozdějších svědectví se již zde zajímal o astronomii a seznámil se s tehdejšími předními polskými matematiky a astronomy, kteří na této univerzitě vyučovali. Pravděpodobně už v Krakově začal shánět a sbírat astronomické a matematické spisy, které se posléze rozrostly v solidní knihovnu. Jen málokdo v Evropě měl tehdy takovou sbírku.

Jenže jeho strýc z něj nechtěl mít nějakého matematika. Plánoval jeho kariéru v církevní hierarchii a zasadil se, aby se stal kanovníkem jeho kapituly. Jenže to nějak nevyšlo, možná pro Mikulášovo mládí, kromě toho nebyl vysvěcen. A tak v roce 1495 opouští krakovskou univerzitu, kterou formálně nedokončil, aby následující rok vyrazil do Itálie na staroslavnou Boloňskou univerzitu, kde studoval kanonické právo. Astronomie se nevzdal, studoval ji jako takovou „bokovku“.

V roce 1500 absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římě, ovšem na univerzitu se vrátil, tentokráte ale do Padovy, aby studoval lékařství. No a protože mu evidentně vyhovovaly přesuny mezi univerzitami za účelem co nejdokonalejšího vzdělání, svou italskou anabázi ukončil v roce 1503, kdy na univerzitě ve Ferraře získal doktorský titul z kanonického práva.

Mezitím se jeho strýci podařilo prosadit, aby byl jmenován kanovníkem ve Varmii, což bylo území polského království na baltském pobřeží. V roce 1503 k tomu přidal i prebendu z jednoho kostela ve Vratislavi, nicméně dalšího hromadění církevních obročí už se neúčastnil a v církevní hierarchii dále nepostupoval.

Nejzajímavější na tom je skutečnost, že není znám jediný doklad jeho svěcení na kněze. Existuje podezření, že se na to nějak zapomnělo, ačkoliv v roce 1537 byl jedním z kandidátů na biskupa a bez svěcení by na něco takového pomyslet nemohl.

Po svém návratu z Itálie se ujal svého úřadu a v roce 1507 se stal lékařem varmiňského biskupa, tedy svého strýce. Od této doby již z Polska nikdy nevycestoval, usadil se v přímořském Fromborku a pokud toto město opouštěl, tak obvykle doprovázel svého strýce na jednání v různých polských městech.

Témata článku: Vesmír, Historie, Astronomie, Země, Matematika, Evropa, Slunce, Praha, Saturn, Sluneční soustava, Osobnosti vědy a techniky, Kruhová dráha, Astronom, Řím, Těleso, První výtisk, Základní dílo, Třetí rozměr, Dnešní pohled, Malá drobnost, Životní osud, Vychování, Mikuláš, Ostatní planeta, Velká pozornost



Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
3D tiskárna Anycubic Vyper za 300 dolarů: Vyrobíme vánoční stromeček

3D tiskárna Anycubic Vyper za 300 dolarů: Vyrobíme vánoční stromeček

** Do redakce nám dorazila 3D tiskárna Anycubic Vyper ** Má tiskový objem 245 × 245 × 260 mm a autokalibraci ** Oficiální e-shop ji prodává za 300 dolarů

Jakub Čížek
BastleníDIY3D tisk
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

Jeden z nejpodivnějších objektů ve Sluneční soustavě odpálil další explozi

** Kometa 29P/Schwassmann–Wachmann je pozoruhodná tím, že víceméně pravidelně vybuchuje ** A letos se vyloženě předvádí ** V srpnu odpálila pořádnou erupci, v září doslova supererupci a 24. října následovala další velice silná exploze

Stanislav Mihulka
AstronomieKomety