Vědec kanovníkem
O Koperníkovi je dnes celkem obecně známo, že byl církevním prelátem. Málokdo si však položí otázku, jak to, že kanovník, právník, tedy z dnešního pohledu amatér, dokázal vybudovat převratnou teorii. Důvod byl v tom, že pro Koperníka byla astronomie jeho celoživotním koníčkem, který studoval na univerzitě i v soukromí, a ačkoliv formálně neměl z tohoto oboru žádný titul, ve skutečnosti šlo o jednoho z tehdejších největších odborníků.
Mikuláš Koperník byl v jádru ranně renesanční polyhistor, který se zajímal o kde co. Sepsal například pojednání o varmijské historii, o ekonomii, věnoval se lékařství, účastnil se různých jednání a nezapomínal i na překladatelství. Ovšem astronomie, ta pro něj znamenala opravdové hobby.
Svá první pozorování prováděl už při svém pobytu v Itálii a pokoušel se je porovnávat s výpočty, prováděnými dle Almagestu Klaudia Ptolemaia, základního díla tehdejší astronomie. Jenže tento starověký astronom vytvořil celý svůj systém na podkladě teorie, kde Země je středem vesmíru.
Díky důvtipným trikům mu to tak nějak vycházelo, ovšem v šestnáctém století už se jeho „hodinový strojek“ rozešel s tím, co se dělo na nebesích. Byly prováděny korekce a úpravy, ale přesnost tehdejšího měření již ukazovala, že s teorií je cosi v nepořádku.
První nástřel nového astronomického systému vytvořil Koperník už kolem roku 1514. Už zde, ve spise „Nicolai Copernici de hypothesibus motuum coelestium a se constitutis commentariolus“ jsou identifikovány tři základní zemské pohyby. Toto své dílko ale nehodlal vydávat, pouze jej opsal pro několik kolegů a přátel. Scházelo v něm totiž to nejpodstatnější – jasné matematické výpočty, které by tuto myšlenku podepřely.
V roce 1514 si ke svému domu za hradbami katedrální citadely zakoupil věž, odkud následně prováděl mnoho dalších a dalších astronomických pozorování. Jelikož nebyl zas tak zaměstnaným, tak na podobné záliby měl čas. Od roku 1516 to s jeho zálibou bylo poněkud horší – přestěhoval se totiž do Olštýna jakožto správce kapitulního majetku.Pokoušel se sehnat nové osadníky na hospodářství zpustlá v minulé válce. V roce 1526 pak sepsal spis o kvalitě mincí a pokoušel se navrhnout peněžní reformu.
Ve třicátých letech se v jeho životě stala taková malá drobnost. Našel si...hospodyni. To nevypadá zrovna velkolepě, že? Ale ona to asi nebyla jenom hospodyně. Jmenovala se Anna Schilling a s Koperníkem žila od roku 1531. Připomeňme si, že Koperník byl jakožto prelát pochopitelně povinen dodržovat celibát. Jakkoliv neznáme detaily, vypadá to, že v tomto smyslu selhal.
V roce 1537 byl totiž jakožto biskup zvolen Jan Dantyszek, což byl zprvu Koperníkův přítel. Koperník sám byl sice také kandidátem, ale pouze formálním a svůj hlas dal právě Dantyszkovi. Jenže už o dvě léta později se mezi nimi cosi přihodilo a biskup jej obvinil, že žije s konkubínou. Nechal Annu z Fromborku vyhnat a Koperník po svém pozdním románku zůstal sám.
O obězích nebeských těles
Své životní dílo zvané latinsky „De Revolutionibus Orbium Coelestium“ psal Koperník po celá léta. Kdy přesně začal, to známo není, ale přibližně v roce 1530 měl dílo hotové. Ale nevydal je. Proč? Podle legendy, dnes všeobecně známé, to bylo proto, že se obával inkvizice, která by jej okamžitě obvinila z kacířství. Dílo vydal až těsně před smrtí a jeho první výtisk mu byl dán do rukou na smrtelné posteli, těsně před ztrátou vědomí. Krásná legenda. A jak to u legend obvykle bývá, nepravdivá.
Koperník na díle skutečně pracoval celá léta, ovšem ten hlavní důvod nevydání byl fakt, že s ním stále nebyl spokojen. Bylo sice hezké vytvořit logicky propracovaný a na první pohled elegantní heliocentrický systém, potíž byla v tom, že mu výpočty dle tohoto systému nevycházely. Když začal počítat polohy nebeských těles, byla přesnost ještě horší, než podle překonaného systému Klaudia Ptolemaia. Co s tím?
