Nesouhlasím. První kontakt je naplánován na 05.04.2063 😀
To je dosť dobre možné, aj v našej sústave sú kandidáti, na ktorých je predpoklad, že by sa tam mohli vyskytovať jednobunkové organizmy.Vyspelé civilizácie sú trošku iný level a také niečo ľudstvo neobjaví možno vôbec. Vesmír je vskutku obrovský (stovky miliárd galaxií so stovkami miliárd hviezdnych sústav v každej z nich), ale s narastajúcou vzdialenosťou klesajú možnosti skúmania inak, než skúmaním svetla, ktoré k nám dorazí. Potom je tu problém času, od doby čo na zemi vznikli prvé jednobunkové organizmy do doby, kedy vzniklo niečo, čo si samo seba začalo uvedomovať ubehlo koľko, 2-3 miliardy rokov? A k tomu uvedomeniu došlo až v posledných tisíckach rokov, viedla k tomu naozaj dlhá a zložitá cesta. Naviac, na rozdiel od mnohých snílkov medzi vedcami, si nemyslím, že cieľom evolúcie je stvoriť inteligentný život, z tých miliárd foriem života na zemi sa to za celú dobu podarilo len jednej a to možno len vďaka sérií náhod. Vyzerá to, že jediným cieľom evolúcie je tvoriť život, ktorý je schopný prežiť a prispôsobiť sa.Vesmír je prakticky nekonečne veľký a tým pádom existuje nekonečne mnoho príležitostí na stvorenie inteligentného života, ale či si ho ľudstvo za svoju z pohľadu vesmíru kratučkú existenciu stihne všimnúť, to je veľmi otázne.
Dlhé, ale veľmi pekné zhrnutie 🙂
Poutavé fotografie obří exoplanety - to je ten jeden pixel přilepený na několik pixelů představující mateřskou hvězdu? 😀
Taky umím udělat odbornou předpověď: Mimozemský život pravděpodobně nenajdeme do 25 let
Nejsme schopni objevit ani miliardy let staré civilizace, co miliardy let vysílají, aby kontaktovaly svoje kosmické lodě.
Názor byl 1× upraven, naposled 15. 9. 2022 19:55
A kde by se tu vzaly, když byl vesmír příliš mladý? Ono nějakou dobu trvalo, než vznikly podmínky vhodné pro život, jaký známe 🙂
Naše hvězda (Slunce) vznikla asi 9 miliard let po vzniku vesmíru. Jiné hvězdy vznikly o miliardy let dříve. To víme, protože vidíme, že už jsou v konečné fázi svého vývojového cyklu.Je ale pravda, že ty hvězdy, u kterých by mohly být civilizace staré miliardy let, jsou od nás dost daleko, takže bychom jejich rádiové vysílání trvající pár století (než našly lepší způsoby komunikace) pravděpodobně zachytávali se současnou technikou dost špatně.
Ty první hvězdy byly jen z vodíku a helia, bez těžších prvků. Ty těžší první se ve hvězdách (a často v závěrečných fázích jejich života) musely vyrobit. A to nějaké ty miliardy let trvalo. Plus rychlost světla a rozpínání Vesmíru...
myslim ze v clanku je skor mysleny akykolvek zivot a teda pozorovanie exoplanet so zlozenim, u ktoreho je predpoklad, ze nezvniklo prirodzene.stromatolity dominovali zemi miliardu rokov a velmi inteligentne neboli
Jono, tam je spíš problém, že se snažíme zachytit rádiový signál... určitě by takové lodě cestovaly prostorem. Spíš subprostorem.
Myslím si, že statisticky je výskyt dalšího života ve vesmíru naprosto jistá věc. Akorát holt ta hlemýždí rychlost světla je limitující faktor... 1000 sv. let je v podstatě hned za dveřmi. Naše vlastní signály nejspíš ještě nikdo neměl šanci zachytit.... a ty jejich jsou od nás holt příliš daleko.Mně to přijde nastavené dobře - jsme od sebe tak daleko, že si nemůžeme lézt na nervy.
Tak bakterie šíří maximálně chemické signály, a ty se moc daleko nedostanou. Pokud jde o vyspělé civilizace, pochybuji, že jsou časté a komunikují na rádiových vlnách déle, než pár set let.
Taky si myslím, že vyspělá civilizace používala rádiové vlny maximálně pár set let pak se totiž buď vrátila do jeskyň jako se to chystáme udělat tady na Zemi a nebo vynalezla lepší způsob komunikace.
Doporučuji se seznámit s Fermiho paradoxem nebo teorií Temného lesa. Těch důvodů může být zkrátka milion. Obecně se mi Temný les zamlouvá nejvíc, ale je také nejvíc děsivý.
Jde o úhel pohledu, pro nás jsou ve vesmíru nesmírné vzdálenosti, pro jiné, vyspělejší civilizace to může být stejné, tak jako my cestujeme mezi státy po Zemi.
Podle mě je myšlen jakýkoliv život nepozemského původu, ne ten inteligentní.Tedy vychází z předpokladu, že život samovolně vzniká tam, kde má dostatečně dlouho vhodné podmínky, a odhadu vývoje pozemských technologií. I takové sinice mění atmosféru své planety => jejich existence se detekovat vzdáleně.
A já si zase myslím, že statisticky je vznik života naprosto výjimečná věc. Miliardy let náhodných iterací aminokyselin v moři tak, aby vznikla funkční DNA je dost málo. nejjednodušší DNA je v podstatě milionomístné číslo ve čtyřkové soustavě. Poměr náhodných kombinací k funkčním je daleko menší než počet částic ve vesmíru krát počet Planckových časů.Takže vznik života byla buďto děsná klika nebo Pámbůch.
Nesmíte zapomínat na to, jak je vesmír obrovský - nějakých 80 mld sv. let ... a to je jen pozorovatelná část. Jak je velký doopravdy, to asi neví s jistotou nikdo. Možná nekonečný. Je v něm v podstatě nekonečné množství planet.
Tak určitě. Akorát ho tam budeme muset nejdřív dovézt.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.