Datovou schránku si dobrovolně zaregistrovalo jen 250 tisíc fyzických osob. Stát ale našel způsob, jak ji jednoduše vnutit i těm, kteří o ni nestojí. Sněmovnou tento týden prošla novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která ministerstvu vnitra dává pravomoci automaticky zřídit datovkou i fyzickým osobám. Na novinku upozornil Jaromír Novák na blog.nic.cz.
Počet datových schránek loni rostl nejrychleji v historii
Doposud byly datové schránky povinné jen pro právnické osoby, ty fyzické je získaly až na vlastní žádost. V novele ale přibyl důležitý odstavec:
Datovou schránku fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně fyzické osobě, která je zapsaná v základním registru obyvatel a plně svéprávná, bezodkladně poté, co fyzická osoba poprvé použije prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný prostředek“) vůči tomu, kdo umožňuje prokázání totožnosti podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.
Podle něj by ministerstvo samo zřídilo datovku tomu, kdo se přihlásí elektronickou identitou (eObčanka, mojeID, bankovní identita, NIA ID…) k službám eGovernmentu jako Portál občana, Moje daně, ePortál ČSSZ atd. K automatickým registracím by podle novely došlo od 1. ledna 2022. Správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci by přitom uživatele na založení datovky nejprve musel upozornit. Datovou schránku nicméně lze zpětně na žádost znepřístupnit.
Povinnosti i omezení
Vlastnit datovou schránku sice přináší nové možnosti, jak se spojit se státem, ale zároveň několik povinností nebo nepříjemností. Kupříkladu všichni, kdo mají datovku, musí s finanční správou komunikovat výhradně elektronicky (např. kvůli daňovému přiznání), jinak jim úřad vystaví pokutu. Oživeno: Fyzické osoby už od roku 2021 nemusí podávat přiznání elektronicky, ani když mají DS. Orgány veřejné správy pak mají povinnost komunikovat pomocí datovky namísto dopisů se všemi, kdo schránku mají, byť ne vždy to dodržují.
Slovník českého eGovernmentu: Co jsou NIA, bod, eOP nebo BankID?
Datová schránka se navíc nepoužívá zrovna jednoduše (není to jen státem posvěcený e-mail) a zprávy se na serveru uchovávají jen 90 dní. Kdo je chce uložit trvale, může je stáhnout do počítače či mobilu, archivovat je na Portálu občana (bezplatná kapacita 500 MB) nebo či zaplatit datový trezor. V nabídce je několik tarifů od 120 do 29 500 Kč ročně, které uloží 20 až 5000 zpráv.
Změna doručování
Novela v souvislosti s datovými schránkami mění i další věci. Dnes se za doručenou zprávu považuje taková, která byla ve schránce v době přihlášení. Kdo se dlouho nepřihlásil, zprávy mu tam zůstaly jako nedoručené. Změna v zákonu zaručí, že zpráva bude označena jako doručená po 10 dnech od odeslání bez ohledu na přihlášení (tzv. fikce doručení).
Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 2 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty.
Upřesnění: Desetidenní lhůta už nyní platila u datových zpráv odeslaných orgány veřejné moci. Novela tuto lhůtu zavádí i u zpráv odeslaných právnickými, fyzickými a podnikajícími fyzickými osobami. Doručení fikcí je volitelná funkce, kterou nastavuje odesílatel.
