Před pěti lety prolétla okolo Pluta sonda New Horizons a ukázala nám, že se rozhodně nejedná o nudný kus zmrzlé skály, ale aktivní a fascinující svět s obrovskou geologickou rozmanitostí. Už pár hodin po průletu jsme věděli, že se tam musíme vrátit! A právě na tom nyní vědci pracují… i když s nejistým výsledkem.
New Horizons odstartovala v lednu 2006. O rok později prolétla okolo Jupiteru, ale k Plutu to bylo ještě dalších osm let. Celý průzkum Pluta se přitom omezil na pouhý průlet. Sonda nezastavovala a míří ven ze Sluneční soustavy.
Je pod povrchem Pluta oceán?
Už nějakou dobu vzniká nástupce New Horizons pod názvem Persephone (česky Perséfone). Název pochází z řecké mytologie a jak už je u Pluta tradicí, má souvislost s podsvětím. Persefoné je dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Démétry a manželka vládce podsvětí Háda.
Vědci tentokrát nechtějí okolo Pluta jen prolétnout. Nové informace bychom z podobného manévru zřejmě nevytěžili. Persefoné bude navedena na oběžnou dráhu Pluta a provede jeho podrobný průzkum. Jedním z klíčových úkolů bude studium jeho vnitřní struktury. Existuje totiž možnost, že se pod jeho povrchem nachází oceán kapalné vody.
K tomu ale bude muset sonda nést mnohem více paliva, nebo zvolit jiný přístup. Místo chemického paliva osází vědci Perséfone pěti radioizotopovými termoelektrickými generátory. Jejich úkolem nebude jen výroba energie pro činnost sondy a vědeckých přístrojů ale především pro iontové motory, které budou „spalovat“ xenon.
Iontové motory nejsou úplnými přeborníky v akceleraci, ale dokáží pracovat po dlouhou dobu. Podobné motory měla sonda Dawn, která před léty zamířila k planetce Vesta a poté přelétla k trpasličí planetě Ceres.
Ještě delší výlet než minule
Pokud sonda odstartuje, měla by to stihnout do roku 2032, protože jinak nebude moci po vzoru New Horizons využít gravitační asistenci Jupiteru. Při startu v roce 2031 by Persefoné využila raketu SLS ve verzi Block 2 a urychlovací stupeň Centaur. Rok po startu by prolétla okolo Jupiteru. V roce 2049 by navštívila nějaký objekt Kuiperova pásu a v roce 2058 by dosáhla Pluta.
Persefoné by zkoumala Pluto po dobu 3 let prostřednictvím 11 vědeckých přístrojů, které by vycházely z přístrojů na jiných sondách.
V roce 2061 by sonda opustila Pluto a vydala se prozkoumat některé další těleso Kuiperova pásu, k němuž by mohla doletět po roce 2070. Počet cílů bude omezen množstvím xenonu na palubě.
Otázkou je, zda se podobná mise opravdu uskuteční. Zatím je to pouze rozpracovaný návrh. Náklady na podobný projekt by činily asi 3 miliardy dolarů. Vědecká obec bude muset podobnou misi označit za prioritní a to není vůbec jisté.